Výstava Sněžka a její okolí na historických pohlednicích a jejich předchůdcích...

Výstava Sněžka a její okolí na historických pohlednicích a jejich předchůdcích 1873–1945 potrvá do poloviny ledna. | foto: repro MF DNES

Sněžka je na tisících starých pohlednic, výstava ukazuje ty nejcennější

  • 3
Na 180 historických pohlednic Sněžky a jejího okolí vystavuje trutnovské Muzeum Podkrkonoší. Exponáty ukazují dnes už neexistující budovy na vrcholu nejvyšší hory, zaniklé boudy i futuristické představy o budoucnosti Sněžky.

Na výstavě své síly spojili Michal Harčár a Jaroslav Drtina. Jeden je z Vysoké nad Labem, druhý ze Dvora Králové. Dělí je bezmála 40 let, ale spojuje stejná vášeň – sbírání starých pohlednic, a to především z Krkonoš.

Oba je začali sbírat v době, kdy jim bylo kolem 20 let. Jaroslav Drtina už v 70. letech v Praze, důvodem byl stesk po domově. Chtěl mít doma alespoň vzpomínku na rodný kraj, který si zamiloval. Za téměř půl století vytvořil úctyhodnou kolekci, která čítá na 20 tisíc kusů. Specializuje se hlavně na krkonošské boudy. 

„Pohlednic Sněžky je obrovské množství, stejně jako Pražského hradu, Karlových Varů nebo Janských Lázní. Najít ale mezi těmi tisíci sběratelsky zajímavý kousek je hodně složité. Tuctových záběrů Sněžky je spousta,“ vysvětluje Jaroslav Drtina. 

Devětadvacetiletý Michal Harčár pohledy sbírá „teprve“ devět let, přesto jeho kolekce obsahuje už 12 tisíc kousků, z toho třetinu tvoří obrázky související se Sněžkou.

„Když jsem začal pracovat a vydělávat peníze, hledal jsem nějaký koníček a zároveň investici. Zpočátku jsem sbíral všechny možné pohledy, postupně jsem se dostal ke Krkonoším, Sněžce a Horní Malé Úpě. Sněžka je symbol České republiky, každá její pohlednice je pro mě hodnotná jak obrazově, tak z hlediska patriotismu,“ vykládá sběratel z Vysoké nad Labem. 

Právě na Pomezních Boudách má jeho rodina chalupu. Na výstavu přivezl i svůj nejcennější kousek – přítiskovou pohlednici z roku 1872 odeslanou právě ze Sněžky. Je to korespondenční lístek s otiskem razítka pruské pošty. V roce 1872 byla na Sněžce otevřena první poštovní stanice. Michal Harčár lístek získal na sálové aukci v Německu. 

„Je to unikát. Za dobu, co se sbírání věnuji, jsem viděl spoustu pohlednic z roku 1873. Z roku 1872 ale pouze tuhle,“ upozorňuje.

Získat krkonošské pohlednice, které ještě nemá ve sbírce, je už obtížné. 

Ceny pohlednic jsou vyšponované

„Nezbývá než se posunout dál, ať už na východ nebo na západ,“ dodává. I když má ve sbírce tisíce položek, dokáže se v ní dobře orientovat. „Když se rozhoduji o koupi nové pohlednice, kontroluji, jestli ji náhodou nemám. Když tohle děláte každý týden, tak už si je pak pamatujete,“ poznamenává Harčár.

On i jeho zkušenější kolega se shodují, že obchod s pohlednicemi se z 80 procent odehrává na internetových aukcích a speciálních sběratelských portálech. Cena nejvzácnějších kousků se pohybuje kolem desítek tisíc korun. 

„Ceny jsou dnes hodně vyšponované. Co někteří majitelé požadují za pohledy, už neodpovídá realitě,“ přiznává Jaroslav Drtina. 

Nejpočetněji je na trutnovské výstavě zastoupená zlatá éra pohlednic, tedy přelom 19. a 20. století. V té době je dávaly do oběhu desítky vydavatelů v Německu, Rakousku i Česku. 

„Uplatnění našly plnobarevné litografické pohlednice, které představují vrchol tiskařské a výtvarné práce tehdejší doby,“ poznamenává Drtina. Mezi nejlepší vydavatele patřil Oskar Keil z dnešního polského Jagniątkówa, jemuž patří samostatná část expozice.

Výstava Sněžka a její okolí na historických pohlednicích a jejich předchůdcích...

Kromě krkonošských bud v okolí Sněžky na pohlednicích ožívají horští nosiči a stavby, které stávaly na vrcholu včetně kaple sv. Vavřince, české boudy či meteorologické stanice. Pruská královská meteorologická stanice s 18 metrů vysokou věží byla otevřená v roce 1900. Po konci druhé světové války to byla jediná provozuschopná stanice na měření počasí ve střední Evropě. Observatoř sloužila až do roku 1975, kdy se pracovníci přestěhovali do nově otevřené Polské boudy.

Jedním ze zapomenutých stavení ožívajících na výstavě je bouda U vodopádu Lomničky postavená v létě 1901. V ledovcovém údolí nevydržela ani rok. Na jaře 1902 ji ještě před oficiálním otevřením smetla obrovská lavina a trosky odnesla 700 metrů. Z boudy zůstaly jen základy. 

Výstavu v Muzeu Podkrkonoší rámují důležitá výročí. Letos je to 145 let od založení Německé říšské pošty na Pruské boudě a zároveň 170 let od postavení známé Obří boudy. V příštím roce navíc uplyne 150 let od vybudování České boudy na Sněžce.

Výstava trvá do 14. ledna 2018.