Jeden ze sálů bývalé tkalcovny Walzlovka v Meziměstí zaplnily mapy od druhé poloviny 16. století po současnost. Publicista Petr Bergmann jich po antikvariátech a aukcích sesbíral za léta desítky. Nechal je zrestaurovat, odkyselit, vyžehlit a uložil je doma do zásaditých krabic. Jakmile ale mapy pro výstavní účely zarámoval, zjistil, že takovou sbírku bude obtížné někde uskladnit. Proto teď mapy vozí po výstavách a pro velkou sbírku hledá depozitář.
Nynější výstava starých map a místopisné grafiky nese název Vývoj českého státu na starých mapách a v Centru Walzel trvá do konce října. Zaměřuje se na Broumovsko, přilehlé Slezsko a Kladsko. Na výstavě spolupracovalo Výzkumné centrum historické geografie.
„Když se člověk chce zabývat místopisem, bez map se neobejde. Mapy s určitým zpožděním, ale dost přesně zachycují dobové reálie a názvosloví. To je na tom fantastické, že se to dá studovat,“ přibližuje důvody své záliby vydavatel regionálních knih Bergmann.
„Dá se tam objevit mnoho detailů a zajímavostí, například o železniční trati směrem od Náchoda na Broumovsko, jak byla původně plánována. Musel bych prolézt deset archivů a kdoví, zda by se tam takové dokumenty dochovaly, ale na mapě to zůstalo. Když takových map máte víc, jejich porovnáváním se doberete výsledku. Druhý důvod, proč sbírám mapy, je, že jsou to umělecká díla ještě do poloviny 20. století. Kartografie nebývala technický, ale umělecký obor, takže je hezké se na ně dívat,“ říká.
Mapa z roku 1652 ukazuje i předslovanské osídlení
Vůbec nejstarší období na českém území zachycuje mapa z roku 1652 od Caspara Dauckwertha rekonstruující předslovanské osídlení Markomanů a Bójů.
„Dnes je na to už jiný názor, tehdy se tyto kmeny na tomto území s největší pravděpodobností vůbec nepotkaly, nežily vedle sebe. Bójové zřejmě odešli, poté přišli Markomani, kteří se pak asimilovali se Slovany, nebo také odešli. První povědomí o zdejších územích vlastně vycházelo ze zpráv arabských zvědů, kteří doprovázeli kupecké kolony a sbírali informace pro sultány,“ popisuje.
První mapou Českého království, která ho ukazuje samostatně a v detailu, je Klaudiánova mapa z roku 1518. Jedna z jejích prvních kopií se objevila roku 1545 v Cosmographii od Sebastiana Münstera a na výstavě je k vidění její pozdější tisk z druhé poloviny 16. století.
„Je to identická kopie, ale Klaudiánova mapa je větší, obsahuje i znaky měst. Tento exemplář byl překreslen z Münsterova atlasu. Už se tam objevuje „Braumov“, tedy Broumov, je tu Kladsko, naznačené Stěny, Krkonoše, Náchod, Jaroměř a Dvůr Králové,“ vykládá Petr Bergmann.
Klaudiánova, Skultetova a Helwigova mapa z 16. a 17. století se staly asi na sto let celkem přesným zdrojem údajů o zdejší oblasti. Novější mapy pak údaje zpřesňovaly.
„Když v Rakousku probíhalo druhé vojenské mapování, v Prusku se odehrávalo druhé úřední mapování. To zachytilo okolí Valbřichu a také Broumovsko. Je zajímavé vidět, že se tehdy chystala stavba železniční trati s napojením do Pruska, ke které se Rakousko-Uhersko zavázalo po prohrané válce 1866. Návrh trati zůstal nerealizovaný, měl vést přes Vernéřovice a dál přímo na Friedland, dnešní polský Mieroszów. Napojení do Broumova mělo vést od Nového Dvora. Současná trať přitom obchází Březovou a jde do Meziměstí, což si vylobboval podnikatel Schroll, který tehdy v Meziměstí stavěl továrnu,“ vypráví sběratel.
Uvnitř města je silniční uzavírkaKvůli silniční uzavírce v Meziměstí je třeba se na prohlídku objednat na telefonu 777 159 352 nebo e-mailem na adrese petr.bergmann@volny.cz. |
Nejstarší poštovní mapa českých zemí od F. J. J. Kreibicha z roku 1819 zase ukazuje, že poštovní cesta vedla přes Náchod do Kladska a z Jaroměře do Trutnova, ale na Broumovsku pošta scházela, nosili ji pěšky. Až když vznikla železnice na Trutnov, vozila se pošta do Malých Svatoňovic a dál dostavníkem do Stárkova a na Polici a Broumov.
Až okolo roku 1860 vznikla první pošta v Broumově. Poštovní mapy z let 1906 a 1912 zase dokládají, že na Broumovsku bylo víc pošt než dnes. Pošta byla v každé vesnici a doručení dopisu z Broumova do Berlína nebo Vídně trvalo den.
Na mapy se dostal Sudetenland i protektorát, pak zmizely
Za první republiky se poprvé objevil název Sudetské mezihoří pro oblast, kterou geografové označovali jako Sudety. S koncem první republiky se však Sudety staly označením pro celé pohraniční území. Jedna z map ukazuje prozatímní hranice po záboru Sudet, tehdy ještě označené jako Sudetenland. Místní Němci se však žádné autonomie v Říši nedočkali, po válce museli do odsunu.
Mapy kolem roku 1941 ještě vyznačují protektorát, ty pozdější z roku 1944 mluví už jen o Velkoněmecké říši. Podle sběratele to vypovídá o Hitlerových záměrech stvořit říši v rozsahu, jaká byla ve středověku.
„Je tu k vidění i mapa Heinricha Blumtritta z roku 1936, kterou komunita Němců z broumovského okresu dodnes nejčastěji používá. Neustále se kopíruje a prodává, pro ně je to dosud mapa Broumovska, jiné novější vlastně nikdy nepřijali. Je to jedna z nejkrásnějších map Broumovska,“ poznamenává Petr Bergmann.
Mezi moderními mapami jsou geologické, turistické či vodohospodářské. K dobovým zvláštnostem patří třeba nadšenecká mapa pana Koďouska z Hradce Králové, co vše se vyrábí v nově vzniklém Československu, nebo mapa zemědělských družstev z poloviny roku 1948.
