„V naší sbírce jsme měli původně asi jen deset plechových hraček. Když jsem ji převzala, uvažovala jsem, že by bylo dobré vzhledem k regionální působnosti muzea podchytit výrobky náchodského Kovodružstva. To kdysi sdružovalo různá řemesla, instalatéry, topenáře, elektrikáře a další a jedním z oborů byly hračky. Je úžasné, že dál pokračují nástupnické firmy, takže se dají koupit nové hračky vyrobené na starých formách. Na světě jsou už jen čtyři společnosti vyrábějící plechové hračky, z toho v Evropě je pouze Kovap,“ vysvětluje kurátorka sbírky hraček Mariana Poláková z Muzea Náchodska.
Semilská firma byla včleněna do družstva SVED Liberec, jako konstruktér tam působil právě Eduard Sedlák, který vyvinul s kolegou Františkem Zemanem legendární traktůrek Zetor, prodávaný nepřetržitě od roku 1957.
Kov a plast, tedy Kovap
V 60. letech se semilský závod přičlenil k náchodskému Kovodružstvu.
Výroba plechových hraček pokračovala, avšak některé součástky se nahrazovaly plastem. Kvůli exportu na kapitalistické trhy už tehdy vznikla značka Kovap (kov a plast).
VýstavaVýstava Kdo si hraje, nezlobí je k vidění ve výstavní síni Muzea Náchodska v Náchodě na rohu ulic Tyršovy a Zámecké do 26. září, o prázdninách je otevřeno i v pondělí. |
Když se Kovodružstvo po revoluci rozpadlo, závody v Semilech a na Novém Hrádku se změnily na družstva a vrátily se k někdejšímu názvu Kovap. Rozhodly se zanechat výroby plastových hraček kvůli tehdejší záplavě levné produkce z východu a vrátily se k plechu.
Mezi exponáty jsou k vidění hlavní milníky zdejší hračkářské výroby: parní silniční válec vyráběný už od roku 1946 i traktor Zetor, který dostal ocenění na výstavě Expo 1958.
Dále traktory z novější nabídky značek Porsche, Kubota či Wikov, požární auta, plastový vibrační válec odkazující k novoměstskému Stavostroji, modely osobních aut i expedičních vozů Tatra z 80. a 90. let anebo autíčka Hawkey od konstruktéra Michala Možného, jimiž firma obnovila spolupráci s německým partnerem Schuco.
Pamětníci tu uvidí horskou dráhu se zubačkou a tunelem, kterými může jezdit vagonek, lunární vozítko na principu berušky, které odkazuje na Gagarinův let do vesmíru, plastovou stavebnici Variant nebo ruletu San Remo.
Pohřební vůz Hawkey
Muzeum kvůli výstavě přikoupilo na čtyřicet plechových hraček, celkem sbírka nyní čítá 700 kusů z různých materiálů. Firma Kaden zabývající se modely aut zapůjčila na výstavu propracovanou Tatru 815, spřízněný Kovap z Nového Hrádku věnoval hračky do hracího koutku.
Část exponátů zapůjčil sběratel František Kuneš z Hronova. Některé kousky pocházejí od bývalého pracovníka Kovodružstva a tchána kurátorky Tomáše Poláka, jenž dostal od kolegů dárkové balení pohřebního vozu Hawkey s vtipkujícím popiskem, že je to hračka 50+.
Pro muzeum je výstava hraček sázkou na jistotu. Dospělí si mohou lámat hlavu nad rozloženým strojkem, který pohání traktor už od roku 1957. Děti mají omalovánky nebo ukázkovou jízdu lanovky na klíček na Lomnický štít. Mohou si také pohrát s beruškou a mandelinkou, které původně vznikly v podniku Chirana a které díky německému patentu ze 20. let nepadají ze stolu, nebo s dvěma traktory.
Nadšení pro hru zrovna předvádějí na zemi dva pětiletí bratři, pro něž je čtyřrychlostní traktůrek zatím trochu rébusem.
„Vnuci jsou ve věku, kdy je právě zajímají jen traktory, takže dnes jsme spojili návštěvu výstavy a zmrzlinu. Já jsem tu ale už podruhé, předtím jsem sem vzala třídu terciánů z gymnázia a měla jsem pocit, že vidí něco, co neznali. Byli z toho vykulení a hračky je fascinovaly tím, že jsou z plechu. Oceňovali, že alespoň více vydrží. Z dětství si pamatuju berušku, naši synové si s oblibou hráli s jeřábem, manžel nedá dopustit na stavebnici Merkur,“ usmívá se češtinářka z náchodského Jiráskova gymnázia Jindra Nývltová, která vnukům pomáhá rozpohybovat traktory.
Ruční výroba
Hračkářská firma letos slaví pětasedmdesát let. Za Kovodružstva sídlila konstrukční kancelář a ústředí v Náchodě, další provozy byly v Novém Hrádku a také v Semilech, Benešově u Semil, Ohnišově, Bystrém, Osečnici a v Meziměstí.
Pokračovatelé v Kovapu dosud vyrábějí na sedmdesát druhů plechových hraček v Semilech a na Novém Hrádku. Jde o ruční výrobu i montáž, výrobky mají certifikát Bezpečná hračka, traktor a beruška se nikdy nepřestaly vyrábět.
Firma se zabývá také kovoobráběním, lisováním plastů, prací s plechem a tlakovému odlévání zinku. Firma Kaden z Nového Hrádku, která má s Kovapem od roku 2019 společné majitele Sages Consulting, se zabývá malosériovou výrobou modelů aut či kovových dílů pro firmy, od ní pochází i dosud vyráběná retro stavebnice Variant.
Firma Kovap provozuje starší soustruhy, vrtačky a brusky, k nimž přidala před dvaceti lety i technologii elektroerozivního drátového řezání a hloubení, takže si dokáže zajistit výrobek od vývoje a konstrukce až po realizaci. Má lisovací stroje na stříhání a ohýbání plechů i lisovnu plastických hmot.
Na padesátiletém stroji, získaném za socialismu z Kanady výměnou za zásilku hraček, zde dosud tlakově odlévají slitiny zinku. Plechy nakupované na Slovensku se potiskují ofsetem na švýcarském stroji z roku 1942, který slouží na Novém Hrádku od 80. let a byl náhradou za starší stroj.
„Je to umění“
Muzejníci uvažují, že by stálo za to pokračovat i další výstavou zaměřenou právě na náročný výrobní postup plechové hračky.
„Zhotovení forem je velmi nákladné, plechy se musí ohýbat, díly je třeba sestavit ručně, není za tím žádný automatizovaný proces. Takovou mechanickou hračku mohou dědit generace, neopotřebuje se, neokouká se. Technické obory se teď upozaďují, přednost dostaly počítače, ale to, že lze sestavit nějaká kolečka tak, aby se hračka hýbala, fungovala a dělala radost, to je umění, které by chtělo lidem znovu připomínat, protože málokdo to už umí,“ říká Mariana Poláková.
