Krásné počasí přivábilo množství návštěvníků do jindy uzavřeného lázeňského areálu, který loni přestal sloužit svému účelu.
Příznivce vojenské techniky sem přilákala vidina blížící se vojenské kolony US Army, a ty ostatní zvědavost, jak lázeňský areál vypadá skoro rok po uzavření. A určitě byli příjemně překvapeni.
Žádné chátrající budovy a zarostlý park je tu nečekal, a tak si stovky lidí čekání na americkou kolonu krátily korzováním mezi čerstvě posekanými trávníky. Živo jako v úle bylo i v lázeňské kavárně v Masarykově domu.
"Tak když už přijedou, tati?" ptal se netrpělivě krátce před třináctou hodinou asi osmiletý chlapec svého otce. "No - snad za chvilku dorazí," dostalo se mu nepřesvědčivé odpovědi.
Čekání se protáhlo skoro na další hodinu. Ale přesně ve 13:45 se ozvala siréna oznamující příjezd vojsk 23. průzkumné švadrony, která byla součástí 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona.
Nad účastí Schörnera panují dohady
Ta opravdová kolona čítající pět obrněných vozů, tři džípy, dvě štábní limuzíny, rozhlasový a sanitní vůz se však na cestu z Plzně do Velichovek vydala o 69 let dříve - 7. května 1945.
"Cílem jejich cesty bylo předání kapitulačních listin veliteli německé armády Střed polnímu maršálu Ferdinandu Schörnerovi, který zde ve Velichovkách měl svoje velitelství," připomněl historický význam mise jeden z organizátorů akce Lukáš Kulhánek.
Jestli se jednání účastnil sám polní maršál Schörner, je ale i po letech obestřeno rouškou tajemství. Některé zdroje tvrdí, že Schörner jednání přítomen nebyl a zmizel ještě před příjezdem Američanů, jiní zase uvádí dokonce i konspirační verze o dvojníkovi.
Vojenští nadšenci ukázali hlavně džípy
Přestože měli "američtí" vojáci za sebou dlouhou cestu, trpělivě odpovídali na otázky zvědavců týkající se jejich techniky, která byla seřazena ve trojřadu na trávníku před Masarykovým domem.
"Kolik to žere?" ptal se starší muž řidiče nákladního GMC, ne nepodobné naší vejtřasce. "Když jedu prázdnej, tak 40 litrů na sto kilometrů. Když jsem plnej, tak i sedmdesát," dostalo se mu odpovědi.
Zatímco před 69 lety o cestě vedoucí až 200 kilometrů za dohodnutou sovětsko-americkou demarkační linii logicky téměř nikdo nevěděl, nyní je tato událost vyhledávanou akcí.
Ta letošní byla komornější než v předchozích letech. To by se ale příští rok mělo změnit.
"Letos jsme Velichovky vynechali. Ale příští rok, kdy si připomeneme sedmdesáté výročí od konce druhé světové války, tak určitě opět dorazíme v plné síle," uvedl Pavel Rogl z 16. obrněné divize.
