Sídliště, která v 70. a 80. letech vznikala na Moravském a Slezském Předměstí v Hradci Králové, měla všechny předpoklady moderního bydlení té doby, a to včetně dostatku parkovacích míst. V dobách, kdy vlastnictví vozu nebylo standardem, vyprojektovali tehdejší architekti sídliště takzvaně 5:1, tedy jeden automobil v průměru na pět lidí.
Za 40 let se však poměry změnily a (nejen) hradecká sídliště trápí zoufalý nedostatek míst. Ten se projevuje především na Moravském a Slezském Předměstí, kde v panelácích žijí desítky tisíc obyvatel, kteří dennodenně bojují o volná parkovací místa.
„Už teď je situace v celé oblasti alarmující. Celé Slezské Předměstí se omlazuje. Do bytů po starších obyvatelích, kteří auto neměli, se nastěhuje rodina, která má auto minimálně jedno,“ postěžoval si jeden z mladších obyvatel Slezského Předměstí, který se zúčastnil veřejné schůze s představiteli města.
Najít večer u panelových domů volné místo k zaparkování bývá někdy nadlidský úkon, a to nejen na Slezském Předměstí. Problém přiznává i hradecký městský architekt Petr Brůna, podle nějž má město v některých lokalitách dlouhodobý deficit, protože výše uvedený poměr jednoho auta na pět obyvatel už dávno neplatí.
„Dnes nám vychází 1 auto na 1,6 člověka. A deficit bude ještě mírně stoupat,“ upozornil Brůna, podle nějž má město jen jediné řešení: stohovat auta nad sebe.
Několikaúrovňové parkovací domy
Myslí na to už nový územní plán, který hradecká radnice připravuje. „Vytipováváme určité lokality, kde plánujeme několikaúrovňové parkovací domy. Řešíme to už v Hrubínově či Formánkově ulici,“ uvedl náměstek hradeckého primátora pro rozvoj města Jindřich Vedlich (TOP 09).
Problémy s parkováním podle něj ovlivňují i současné normy pro budování parkovacích míst. „Normy říkají něco úplně jiného, než bylo například v 70. letech, takže bohužel dochází k úbytku parkovacích míst,“ dodal náměstek. Dnešní auta jsou mnohem větší a hlavně širší než dřív, čemuž se do budoucna musí přizpůsobovat i velikost parkovacích stání.
Město musí podle hlavního architekta začít s budováním patrových parkovišť co nejdříve, jinak se problém nevyřeší. „Máme představu, že by taková parkoviště vznikla na sérii pozemků patřících městu. Místa, která by takto šla upravit, jsou na Moravském Předměstí. Vyřešené dvouúrovňové parkoviště chceme i v lokalitě Aldis, kde na vybudování máme již 10 let stavební povolení, vzniklo by tam 200 míst,“ říká architekt.
Budování nových parkovacích míst něco stojí Inspirovat se chce radnice některými lokalitami v Praze, Plzni či dalších větších městech v republice, kde parkovací krizi vyřešili podobně. Radnice také uvažovala o vystavění patrového parkoviště mezi klinikou a Stavoprojektem na Slezském předměstí, které by mohlo přes den ulehčit i lidem, kteří jezdí právě na polikliniku nebo na správu sociálního zabezpečení, která tam sídlí.
„Otázkou však je, jestli by to využili lidé, kteří bydlí o 300, 400 metrů dál, protože každý by rád parkoval přímo u svého domu,“ podotkl primátor Zdeněk Fink (HDK).
Konec parkování zdarma?
Narazil tím na další hradecký nešvar: lidé nechtějí parkovat svá auta ve větší vzdálenosti od svého bydliště. Důkazem toho byl odpor lidí z Velkého náměstí, kterým město navrhovalo, že by mohli v budoucnu parkovat v Gayerových kasárnách či v Regiocentru Nový Pivovar.
Jenže budování nových parkovacích míst něco stojí, a město tedy bude chtít vynaložené finance zpátky. S vystavěním dvouúrovňových parkovacích domů tak obyvatelům sídlišť skončí jedno velké privilegium, které mají oproti lidem žijícím v centru či v Lipkách: parkování zdarma.
„Náklady na jedno stání jsou mezi 170 až 200 tisíci korunami. To znamená, že tamní obyvatelé budou muset za stání platit. Čím víc však těchto kapacit zrealizujeme, tím nižší bude náklad na jedno stání,“ uvedl Brůna, podle nějž by tamní lidé mohli platit za parkování fixní částkou, jako tomu je například u krytých garáží na Benešově třídě.
Parkování je v Hradci Králové dlouhodobě citlivým tématem. Kvůli hrozbě snížení počtu parkovacích míst v centru města vznikly již dvě petice. Lidé se toho báli na ulici Karla IV. či na Velkém náměstí.
Se stavbou obchodního centra Aupark zároveň zanikla možnost parkování na ploše bývalého autobusového nádraží U Koruny, které denně využívaly stovky řidičů (o stavbě více čtěte zde). Stovky nových parkovacích stání město plánovalo například v Gayerových kasárnách či u fakultní nemocnice, kterou dlouhodobě trápí nedostatek míst, z obojího však zatím sešlo.
