Sobota 28. března 2020, svátek má Soňa
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. března 2020 Soňa

VIDEO: Divocí koně objevují hradeckou Plachtu i Josefovské louky

  9:22aktualizováno  9:22
Devět exmoorských poníků už se popásá na zasněžených loukách v Hradci Králové a Jaroměři. Pomohou tím vytvořit příhodnější podmínky pro hmyz i ptáky v cenných lokalitách. Ochránci přírody je dovezli z bývalého vojenského prostoru Milovice, kde už jim bylo v rozrůstajícím se stádě poněkud těsno.

Dvouletí hřebci odcestovali z rezervace velkých kopytníků v Milovicích v sobotu ráno. Jeden přívěs zamířil do suššího prostředí v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové, ten druhý do podmáčené říční nivy v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře.

Původně mělo dorazit deset zvířat, ale jednoho hřebce se nepovedlo odchytit, proto ho lidé ze společnosti Česká krajina dopraví Na Plachtu později. Na vypuštění divokých koní se přišly podívat na obou místech desítky lidí. Ochranářské organizace připravily přednášky i další program.

Fotogalerie

V Josefově kolem poledne už zvířata netrpělivě podupávala uvnitř přepravníku, ale když se konečně otevřela dvířka, hřebci si cestu ven do aklimatizační ohrady rozmýšleli.

Rozrušení byli jen chvilku, hned nato už si hledali trávu pod sněhem anebo se vydali k připravené hromadě sena.

„Opravdu jsme tyhle koně v Milovicích nemuseli nutit, aby nastoupili do přepravníku. Vypadalo to, jako když to dělají každý týden. Když jsme je pak zavřeli, báli se, ale v době jízdy byli jako v transu. Jak jsme ale zastavili, už byli nervózní, co se bude dít, protože tady uvnitř ještě museli čekat. Teď po vypuštění vše nasvědčuje, že jsou koně v pohodě, pochopili situaci, zorientovali se. Nikdo je nehoní, jsou v klidu,“ obhlížel pětici hřebců na nové pastvině Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR, který je doprovázel.

Nehladit a nekrmit. Koně by měli zůstat divocí

Převoz koní byl hodně náročný i pro místní ochranáře z České společnosti ornitologické, novou ohradu připravovali až do noci. Vybrali nejsušší místo v parku, kde se voda objevuje jen při větších povodních, navíc jim tam vytvoří i malé návrší, aby se zvířata měla kam uchýlit.

Nachystali pro ně i jednoduchý přístřešek zasazený do výklenku ve vrbě, protože si to žádá zákon, byť poníci jsou ze své domoviny zvyklí na volnou přírodu i špatné počasí.

„Exmoorští poníci jsou bezúdržboví, vyžadují opravdu jen minimum péče. Navezli jsme jim sem něco málo kvalitního sena, ale to jen proto, že mají za sebou docela náročný transport a byli vystaveni stresu. Teď jsou koně v aklimatizační ohradě, která má tři čtvrtě hektaru. Až dokončíme sousední ohradu téměř o devíti hektarech, koně se budou pást tam, než se nám podaří získat další okolní pozemky k rozšíření pastviny,“ popsal správce ptačího parku Břeněk Michálek.

Připomíná, že návštěvníci by rozhodně neměli koním nosit žádné pamlsky, protože mohou uhynout. V milovické rezervaci se to stalo u klisny. Veterinář ji sice zprvu zachránil z nejhoršího, ale za čas zvíře zemřelo. Není vhodné poníky hladit nebo jim podávat natrhanou trávu, protože by měli zůstat dál divocí.

Poníci zůstanou v Josefově po další čtyři roky, než dospějí. Teprve se ukáže, kolik zvířat zdejší louky uživí. Pak by se mohli stěhovat do jiných míst. Každý hřebec by pak na novém působišti vytvořil stádo se svými klisnami.

Poník je náhrada za křovinořez, možná přibydou modrásci

Ptačí park Josefovské louky se rozkládá na 76 hektarech na ostrově mezi klikatící se Starou Metují a uměle vytvořeným korytem Nové Metuje. Česká společnost ornitologická ho buduje od roku 2006 tak, že z peněz od soukromých dárců nakupuje pozemky a vytváří v nich třeba nové tůně. Polovinu území už vlastní a o další pozemky usiluje.

Před sto lety majitelé luk v nivě usilovali o větší výnosy. Proto vybudovali závlahový systém Závlaha Metuj, jeho stavba začala roku 1902 až 1912 a dokončena byla 1930 až 1932. Ochranáři systém opravili před šesti lety, ale regulování vody narušují bobři.

V ptačím parku už však odborníci napočítali 166 druhů ptáků, například tam žije 15 druhů bahňáků, čejky či bekasiny. Pokusili se tam zahnízdit jeřábi popelaví. Velkou hodnotou je i to, že park zadržuje vodu v krajině, což hraje roli v době sucha i povodní, které se v Jaroměři v minulosti opakovaly.

Koně budou náhradou za pracovníky se sekačkami a křovinořezy i za náročnou ruční práci. Měli by zlevnit a zefektivnit péči o část ptačího parku v jeho nejzápadnějším cípu před soutokem Staré a Nové Metuje. Poníci totiž spasou rákos, ostřice, sítiny i orobince, což podpoří jiné rostliny a na nich závislý hmyz.

Ochranáři čekají, že by poníci mohli pomoci například populaci modráska bahenního, který v Josefově spíš živoří.

„Naší vizí je, že by koně mohli spásat přibližně třetinu tohoto parku. V těchto místech nevedou žádné pěšiny, je to klidové území oddělené od zbytku rezervace cestou a i pro ptáky je to tady nejzajímavější,“ řekl o plánech v ptačím parku Břeněk Michálek.

Koně žili v přírodě divoce až do 15. století, pak byli vyhubeni. Jejich novodobý návrat není vůbec snadný. „V tento okamžik se to tak nezdá, ale než se nám podařilo koně vypustit, byla to práce na několik let. Sháněli jsme vlastníky půdy a domlouvali s nimi nákupy i pronájmy, museli jsme obstarat všechna povolení,“ doplnil správce.

Někteří návštěvníci neváhali přijet zdaleka. „Na koně jsme se už byli podívat v Milovicích, tak jsme to vzali jako příležitost strávit pěknou sobotu. Dopoledne jsme ještě stihli zajet na Rozkoš, kde teď odpočívají třeba ptáci, kteří přiletěli z Norska,“ popisovali manželé Zemanovi z Brna. 

Hlavní hřebec by mladé bakaláře vyhnal z harému

Převoz koní musel být rychlý, aby zvířata nikde dlouho nestála a nezpotila se  v přepravníku příliš. Kdyby koně vyšli ven uřícení, mohli by se totiž nachladit. V Milovicích už ochranáři předem počítali, že koně odjedou, proto hřebečky oddělili od stáda při zimním čipování mláďat.

Potomci divokých koní žijí v anglickém národním parku v Exmooru. Odtud také lidé z obecně prospěšné společnosti Česká krajina dovezli v lednu 2015 první skupinu do rezervace v Milovicích, kam od té doby přibyli i pratuři a zubři jako další velcí spásači.

Dvouletí  hřebci už v původním stádě přebývali. Mateřské stádo ve středních Čechách opustili jako první.

„Teď je jim 1,5 až 2 roky, což je ten správný věk, kdy v přírodě koně opouštěli své mateřské stádo. Klisničky by se přidaly k jiným stádům, kterým se říká harémy a tvoří je hřebec s klisnami. Hřebečci by vytvářeli skupinku podobně starých jedinců, v těchto takzvaných bakalářských skupinkách dospívají do věku 5 až 6 let. Teprve tehdy jsou dost vyspělí, aby si sami mohli získat vlastní samičky a vytvořit svůj harém,“ vysvětlil Miloslav Jirků.

Na Plachtu se bude vracet i vojenská technika

Koně budou pomáhat spásáním i na hradecké Plachtě, kde bývalo vojenské cvičiště, které armáda opustila v devadesátých letech. Je přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou, ale pokud by zarůstala, výjimečná pestrost druhů rostlin a živočichů by se tam nemusela udržet. Na 56 hektarech se vyskytují vřesoviště, písčiny, les, rybníky či tůně.

Divocí koně dorazili Na Plachtu v Hradci Králové (20. 1. 2018).
Divocí koně dorazili Na Plachtu v Hradci Králové (20. 1. 2018).
Divocí koně dorazili Na Plachtu v Hradci Králové (20. 1. 2018).

Sušším prostředím se Plachta spíše podobá Milovicím, kde se koně narodili.

„Pastva koní se tak stane vedle sečení luk nebo pojezdů vojenskou technikou dalším způsobem péče o toto unikátní území,“ řekla Hana Heinzelová, pověřená řízením východočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Agentura ročně platí za různé typy zásahů Na Plachtě více než 200 tisíc korun.

Stavbu ohrad Na Plachtě stát podpořil 210 tisíci korun z programu péče o majetek státu ministerstva životního prostředí. S příjezdem klisen a rozmnožováním se tam nepočítá, lokalita je příliš malá. Na koně tam bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř.

V Milovicích zůstalo 14 klisen a jeden hřebeček a také skupina devíti loňských hříbat, s jejichž odchodem do jiných rezervací se počítá za rok. Žijí tam i pratuři a zubři. Organizace Česká krajina spolupracuje s vědeckými pracovišti. Zvířata do východočeských lokalit zapůjčila zdarma.

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Nová bilance koronaviru v Česku: 1925 nakažených a devět mrtvých

Koronavirus má v Česku již devět obětí. Pozitivně testováno bylo 1925 lidí. Za posledních 24 hodin přibylo 271 případů....

Stát nabízí Nečesanému s rodinou místo 45 milionů odškodného jen přes jeden

Ministerstvo spravedlnosti zamítlo požadavek Lukáše Nečesaného a jeho rodiny na 45 milionů odškodného za neoprávněné...

Koronavirus na hematologické klinice. V karanténě jsou zaměstnanci i pacienti

Fakultní nemocnice Hradec Králové má tři pacienty oddělení IV. interní hematologické kliniky s nemocí COVID-19....

Lidé prchající do Krkonoš před epidemií opakují dávný model uvažování

Už před staletími se lidé utíkali do bezpečí Krkonoš. V málo osídlených oblastech se chtěli skrýt právě i před...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Po srážce s dodávkou na hlavním tahu u Týniště skončila cisterna na boku

Na okraji Týniště nad Orlicí na Rychnovsku na silnici I/11 se srazila dodávka s cisternou. U vážné nehody zasahovali...

Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

  • Další z rubriky

Kus ledu z kamionu rozbil čelní sklo a zranil spolujezdce v autě

Z kamionu jedoucího po silnici první třídy na Jičínsku se utrhl velký kus ledu, který zasáhl osobní auto v protisměru....

Stavba lávky přes Labe už třikrát ztroskotala, ale Hradec má další šanci

V neděli uplyne beztrestná lhůta, dokdy měl Hradec Králové zkolaudovat lávku přes Labe, jenže ve skutečnosti stavba...

Královéhradecký kraj má zatím nemocných málo, pro krizi tu je 150 lůžek

Královéhradecký kraj je jedním z nejméně zasažených v republice, pokud jde o onemocnění COVID-19. Všechny zdejší...

VIDEO: Mladík s mobilem objel závoru, bicykl zastavil těsně před vlakem

Mladého cyklistu jen s velkým štěstím nesrazil vlak na železničním přejezdu v Březhradu u Hradce Králové. Mladík...

Pronájem, Byt 1+1, 37m2, Pražské…
Pronájem, Byt 1+1, 37m2, Pražské…

Gočárova třída, Hradec Králové - Pražské Předměstí
9 000 Kč/měsíc

Byznys s rouškami a gely. Zákazníci zavolali na Nelu Slovákovou hygienu

Vítězka reality show Hotel Paradise Nela Slováková (30) prodává na svém e-shopu roušky a dezinfekční gely. Na...

Pomalá epidemie koronaviru. Česko nehodlá nákazu zastavit, ale modifikovat

Česká republika se v příštích týdnech nebude snažit epidemii způsobenou koronavirem COVID-19 za každou cenu zastavit....

Technická kontrola se zpřísní, nově o ni řidiče připraví i drobnosti

Přijet na technickou kontrolu s prorezlými brzdovými kotouči, s nefunkčním světlometem nebo například s­ prasklým...

Vypnuto. Francouzi přišli přes noc o tři čtvrtiny dálničních rychlonabíječek

Francouzský energetický gigant EDF ze dne na den vypnul 189 rychlonabíječek, které fungovaly na dálnicích. Motoristy –...

Transatlantická pohroma. Podívejte se na vývoj koronaviru v grafech

Různé země volí ke koronaviru rozličné přístupy. V základních grafech vás provedeme situací v několika státech, které...