Instalaci zřídila zdejší Galerie moderního umění (GMU). Projekt patří k výročí 800 let od první zmínky o městě a v centru vydrží do 14. září. Na ochoz stavby lze vystoupat už nyní, vernisáž bude ve čtvrtek v 18 hodin.
Vyhlídka Corral těsně obepíná secesní studnu na Velkém náměstí, čtyřmetrová konstrukce z prken umožňuje z vyvýšené platformy pozorovat problematické rysy náměstí, k jehož opravě vzniká projektová dokumentace, z nového úhlu.
„Každý si může vytvořit vlastní představu, jak by prostranství mělo ideálně vypadat. Komu a k čemu má veřejný prostor – v tomto případě hlavní náměstí krajského města – sloužit? Instalace vybízí k zamyšlení, zda by plocha měla být vyhrazena především pro parkování aut, nebo být prostředím, které podporuje pobyt a pohyb obyvatel a návštěvníků východočeské metropole,“ říká mluvčí galerie Gabriela Bučková.
„Instalace upozorňuje především na problém, že Velké náměstí vypadá spíše jako odstavné parkoviště než skutečné náměstí. Z ochozu vyhlídky je možné posoudit tragický stav prostranství, které od 90. let neúnosně degraduje. Jednou z funkcí výtvarného umění je právě schopnost podívat se na věci z jiné perspektivy,“ uvádí ředitel GMU František Zachoval.
Obestavění secesní studny však ve městě vzbudilo rozpaky. Část lidí diskusi o stavu náměstí kvituje, ale další na sociálních sítích stavbu kritizují.
„Schvalovatel takové hrůzy by měl být okamžitě odvolán,“ napsal David Rácz.
„Kdyby město raději investovalo do oprav cyklostezek a chodníků, než utrácet za takové hovadiny. Ale výhled na zaparkovaná auta musí být jistě báječný,“ míní Pavel Rozsypal.
„Nejprve před GMU nákupní vozík, mimochodem taky nádhera, a teď tohle. Nevím komu nastupující umění něco říká, ale mě absolutně nic. Asi nechápu nynější svět,“ komentoval instalaci Josef Školník.
Ředitel galerie podotkl, že umění může vzbuzovat kontroverze. Podobně kriticky podle něj veřejnost reagovala na řadu umělců v celé historii.
„Stali se terčem posměchu, ostré kritiky a nepochopení ze strany oficiálních uměleckých kruhů a široké veřejnosti. Třeba Pablo Picasso a Georges Braque se snažili o nabourání tradiční perspektivy. Zobrazovali realitu z více úhlů, za to je veřejnost obviňovala z destrukce umění,“ připomněl ředitel.
Umělecká intervence volně odkazuje na slavný Corral del Carbón ve španělské Granadě – čtvercovou stavbu ze 14. století s ochozem ohraničujícím „rajský dvůr“, v jehož středu je studna. Po staletí, i když budova měnila svou úlohu, studna poskytovala osvěžení a místo k setkávání kultur.
Když natáčíme, vím, že žiju. David Vávra provází jubilejním Hradcem |
Ačkoli funkce hradecké studny je přes sto let spíše okrašlovací, i ona má předpoklady stát se místem setkávání. Instalace Corral uvádí pozapomenutý městský prvek zpět do středu dění a činí z něho místo diskusí o stavu veřejného prostoru.
Autorem je studio Archwerk, pro něhož je podstatná myšlenka soběstačnosti a schopnosti instalovat projekty samostatně od začátku do konce. Studio tvoří architekti Martin Kloda a Hana Procházková, kteří za sebou mají desítky realizací včetně Highline a Yellow Hut v Praze, Coco Houses na Kostarice. K typickým znakům jejich práce patří dřevo se standardním průřezem bez dalších úprav. U Corralu jde o prkna profilu 3 × 9 centimetrů jako jediného stavebního prvku.
