V létě královédvorský vozíčkář Jan Dušek vyrazil s doprovodným týmem na 634 kilometrů dlouhou cestu do španělského Santiaga de Compostela a s filmem teď pokračuje v cestách za diváky.
Cesta po slavné poutní stezce a to, co po ní následovalo, daly jeho životu nový smysl. „Netušil jsem, že to dosáhne takového rozměru. Můj život dostal směr, který předtím neměl,“ prozrazuje.
Jan Dušek má roztroušenou sklerózu, která ho před šesti lety upoutala na invalidní vozík. To mu však nezabránilo podniknout náročný výlet ze španělského Logroňa ke světoznámé bazilice v Santiago de Compostela.
Kromě filmového štábu s ním cestu absolvoval také dvorský dobrodruh Petr Hirsch a syn Jenda. Z Pyrenejského poloostrova se vrátili loni v červnu, dokument Camino na kolečkách měl ve Dvoře Králové nad Labem premiéru už v půlce října.
Film putuje po festivalech
Tím začal kolotoč promítání, besed a setkávání, který se ani na okamžik nezastavil.
„Po prvním promítání následovala města jako Praha, Brno, Olomouc nebo Jablonec nad Nisou. Všechna s účastí většiny filmového štábu. Už jsme navštívili desítky měst a ten kolotoč stále pokračuje,“ říká sedmatřicetiletý Jan Dušek.
Snímek se dokonce dostal na festival v Mexiku, další filmové přehlídky ho čekají: italský Turín, polská Vratislav nebo izraelský Tel Aviv. „To, že film viděly desítky, možná stovky Mexičanů, považuji za velkou čest,“ poznamenává.
Snímek se naposledy dostal do úzké nominace na nejlepší dokument na barcelonském Planet Film Festivalu. Tvůrce může pouze mrzet, že Camino na kolečkách nebude bojovat o Českého lva. Akademici film mezi vybranou pětici nenominovali. V českých kinech se bude promítat do konce letošního roku.
S diváky lomcují emoce, všímá si poutník
Film viděl Jan Dušek od premiéry nesčetněkrát a vždy si všímá, co záběry dělají s obecenstvem.
„Když sedím v kině, spíš se dívám do davu než na plátno. Líbí se mi, jak film lomcuje lidskými emocemi. Má sílu lidi rozplakat i rozesmát,“ poznamenává. S odstupem času je však k dokumentu kritičtější: „Vadí mi, že tam z mé strany nejsou slova pokory a úcty k týmu, který tam se mnou byl a bez kterého bych cestu nemohl absolvovat.“
Jan Dušek si na nudu v posledních týdnech rozhodně nemůže stěžovat. S Petrem Hirschem a tvůrci jezdí na besedy po školách, farnostech i domovech pro seniory.
„Mám radost, že to stále jede, i když naše cesta skončila už v červnu. Dostávám veskrze pozitivní reakce a lidé mají o besedy zájem. Těší mě, že jim můžu vyložit svůj příběh a říct jim, že na kolečkách život nekončí. Došlo mi, že když film inspiruje alespoň jednoho hendikepovaného, budu ten nejšťastnější člověk na světě, protože film splnil svůj účel. Myslím si, že se to podařilo. Sám netuším, jak dlouho to všechno ještě bude trvat,“ přiznává Dušek, ze kterého se stala dvorská „celebrita“. Lidé ho na ulici poznávají a oslovují.
Nominaci na cenu Ď poslal Domov svatého Josefa v Žirči
Pořád se rýsují další a další besedy. Nejnovějším počinem je putovní výstava, která měla zkraje února vernisáž v Křížové chodbě pražského Karolina. Nejsilnější okamžiky z cesty zachycuje 29 fotografií, přesně tolik dní putování po slavné svatojakubské cestě trvalo.
„Cílem výstavy je také poukázat na problematiku roztroušené sklerózy, fenoménu putování a představit i další alternativní poutní trasy nebo destinace,“ podotýká Petr Hirsch.
Od poloviny března do půlky dubna bude výstava k vidění v Domově svatého Josefa ve Dvoře Králové nad Labem-Žirči, který je jediným lůžkovým zařízením pro nemocné s roztroušenou sklerózou u nás. Právě Domov svatého Josefa, s nímž Petr Hirsch i Jan Dušek dlouhodobě spolupracují, nominoval oba aktéry na cenu Ď určené českým mecenášům a dobrodincům v různých odvětvích. Ze Dvora Králové výstava poputuje do broumovského kláštera.
