Náhon Alba z řeky Bělé do Dědiny v Třebechovicích sloužil kdysi k pohánění vodních mlýnů, pil či elektrárny. Dnes však jeho proud utáhne sotva klapací mlýnek. V korytu u starého mlýna v Týništi je kolem 12 centimetrů vody, avšak ještě před dešti v minulém týdnu tam hladina sotva omílala kameny na dně. Vrásky to dělá hlavně místním rybářům, jimž voda z náhonu napájí chovné rybníky.
„Je to průšvih, přítok je úplně na suchu,“ komentoval stav vody předseda místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS) Miroslav Matouš. Rybáři v Týništi mají na okraji města pět chovných rybníků. Po několikadenním dešti uprostřed týdne se do přítoku sice část vody vrátila, ale v dalších horkých dnech se situace zřejmě bude opakovat.
„Pokud voda opět nebude, musíme přestat krmit, aby kyslík neubýval moc rychle, a modlit se, aby bylo líp,“ řekl předseda, který je zároveň rybničním hospodářem spolku.
Půjčujeme už jen plastové lodě
S nedostatkem vody rybáři v Týništi bojují poslední čtyři sezony pravidelně. Před dvěma lety byla situace v náhonu tak závažná, že v něm uhynuly stovky ryb. Místo lovu tak dobrovolníci chodili podél toku s kbelíky a sbírali mrtvá těla.
Podle Matouše se na úbytku vody podepsalo i někdejší narovnání Orlice. Kvůli tomu zanikla některá ramena. Řeka se teď dá přejít, někde sahá voda jen nad kotníky.
To potvrzují i vodáci. Orlice z Chocně či Kostelce je sice až do Hradce Králové sjízdná, ale lodě často drhnou a musí se přenášet. „Půjčujeme už jen plastové lodě, protože nafukovací by se hned zničily. Hladina je hodně dole, ale jet se pořád dá,“ potvrdila pracovnice půjčovny lodí v Týništi nad Orlicí.
Hladina sjízdnosti Orlice je v Týništi stanovena na 45 centimetrů. Voda o víkendu kolísala mezi 45 a 52 centimetry. Lepší to není ani jinde v regionu. Podle serveru raft.cz jsou ve východních Čechách kromě Orlice sjízdné už jen Labe pod přehradou Les Království a Stará Metuje z Nového Města do Jaroměře. Tam je však jen 15 centimetrů vody, přičemž limit je 10 centimetrů.
Nejméně vody má Cidlina
Podle hydrologů je nyní průtok v Orlici na třetině dlouhodobého průměru pro měsíc červenec. Ve Zdobnici je průtok na 25 procentech. Nejhorší situace v kraji je však na Cidlině, která pramení v nízké nadmořské výšce a teče nížinou. V řece není oproti předchozím sezonám ani desetina vody. V Jičíně se hladina vody pohybuje jen mezi čtyřmi a šesti centimetry.
„Z Cidliny se stává stojací voda. Už skoro neteče, všechno to zarostlo a průtok je minimální,“ upozornil předseda organizace ČRS v Jičíně Jaroslav Štieber.
Také jičínští rybáři mají stejně jako v Týništi kvůli nedostatku vody problém s okysličováním chovných rybníků. Přítok je minimální a hrozí, že se voda oteplí a objeví se sinice. „Cidlina je jedinou tekoucí vodou u nás. Když v rybníku ubude kyslík, ryba pak přestává žrát, je malátnější a nepřibývá na váze,“ vysvětlil.
V měřicí stanici Sány má Cidlina průtok pouze tři procenta dlouhodobého červencového průměru.
Stav vody v Labi udržují vodohospodáři
„V celém sledovaném území jsou aktuální stavy od 10 do 50 procent průměru pro červenec. O něco lépe je na tom Podkrkonoší, protože z hor stéká víc vody. Tam se to blíží 50 procentům. Jde o porovnání s lety 1989 až 2010,“ vysvětlila Eugenie Hančarová z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Hradci Králové.
Stav vody v Labi udržují vodohospodáři dlouhodobě stabilní díky upouštění přehrad Labská a Les Království. Ty se díky dešťům v minulém týdnu dokonce dařilo mírně dopustit.
Les Království je na plném stavu vody, Labská je kvůli rekonstrukci výpustných zařízení naplněna z 57 procent. Naopak Rozkoš a Pastviny musely i přes srážky dotovat průtoky v Úpě a Divoké Orlici.
„Nyní již na všech přehradách udržujeme minimální průtoky dané regulačním řádem,“ potvrdil Tomáš Kacálek z vodohospodářského dispečinku Povodí Labe.
Deště pomohly jen na chvíli
Právě přehrady jsou podle vodohospodářů jediným způsobem, jak lze suchu čelit. Situace se sice v minulém týdnu díky několika deštivým dnům zlepšila, ale problémy se podle hydrologů mohou rychle vrátit. „Byly by potřeba po delší dobu stálé mírné deštíky. Prudké deště to spíš vypláchnou, rychle zmizí a voda uteče,“ popsala Hančarová.
Na déšť tak reagují jen povrchové vody, tedy potoky a řeky. Pro zlepšení situace by přitom bylo potřeba, aby se zvýšila vodnost také pod zemí. Jenže k tomu je potřeba zima vydatná na srážky. „Pokud je špatná zima, málo sněhu a jaro, jako bylo letos, nabízí se, že situace bude v letošním roce horší, než třeba vloni či předloni,“ predikoval hydrolog ČHMÚ v Hradci Králové Roman Pozler.
Vodohospodáři nyní evidují stavy sucha téměř na polovině měřicích stanic na vodních tocích v kraji. Sledují také hladiny podzemních vod, i tam došlo v posledním týdnu ke zhoršení situace. Snížené hladiny jsou u 94 procent mělkých vrtů, 59 procent vrtů je dokonce mimořádně podnormálních.
