Dřevo na stavbu pokáceli studenti České lesnické akademie v Trutnově, krov vyrábějí mladí tesaři z jaroměřské řemeslné školy a výplně okenních a dveřních otvorů zajistí truhláři z Nové Paky. Propagaci mají v popisu práce studenti oboru cestovní ruch ze Dvora Králové nad Labem.
„Žáci třetího ročníku vyrábí krov v rámci závěrečných zkoušek. Další ročník v září či říjnu vytvoří konstrukci mlýna ve výšce 7,5 metru,“ sdělil učitel odborného výcviku Ladislav Kubias ze Střední školy řemeslné v Jaroměři. Vlastní technologii zhotoví zkušený tesař, jeden z mála specialistů u nás.
Královéhradecký kraj na stavbu mlýna přispěje půldruhým milionem korun, ve veřejné sbírce, kterou Borovnice vypsala, se zatím podařilo vybrat téměř 90 tisíc.
Po dokončení projektu bude borovnický mlýn jediným tohoto typu u nás. Původní stál dva kilometry od Třešňovky, měřil 11 metrů, s perutěmi ještě o dva metry více. U německého typu se podle potřeby ve směru větru natáčelo celé tělo mlýna.
O návrat funkční repliky do Borovnice už více než 16 let usiluje spolek Větrák. Mlýn by podle předsedy spolku Větrák Jiřího Chvojky mohl být hotový možná už letos na podzim.
„Záleží na tom, jak rychle učni konstrukci vyrobí. Byli bychom rádi, kdyby se to povedlo v závěru letošního roku. Nejpozdějším termínem je příští květen. Mám obrovskou radost, že se naše úsilí po 16 letech blíží ke konci,“ poznamenal.
Spolek vznikl v roce 2003. O šest let později nechal vypracovat projekt, v roce 2011 obec na nejvyšším místě ve vesnici postavila parkoviště. Kvůli chybějícím penězům se proces na dlouhé roky zastavil, sdružení i obec žádaly o různé granty marně.
Průlom nastal před zhruba dvěma lety, když krajská radní pro oblast školství Martina Berdychová (Východočeši) přišla s nápadem do projektu zapojit učně ze čtyř středních škol, což práce výrazně zlevní. „Nejenže se zapojí do samotné stavby, ale budou se podílet i na provozu mlýna,“ uvedla. Rozpočet se pohybuje kolem dvou milionů korun.
Větrný mlýn se stane hlavní turistickou atrakcí Borovnice. Návštěvníci po schodech vystoupají do místnosti pro mlynáře ve druhém patře v osmimetrové výšce.
„Mlýn bude zároveň sloužit jako rozhledna. Je odsud velmi dobrý výhled na panoráma Krkonoš, Černou horu, směrem na Pecku i na část Orlických hor. Pouze na severozápadní straně je výhled zakryt vegetací,“ dodal Jiří Chvojka.
