Když před šesti lety skončila skoro stomilionová rekonstrukce hradeckého náměstí 28. října a okolí, brzo začaly pršet stížnosti na veřejné osvětlení. Náměstí tonulo ve tmě a kvůli nezaměnitelnému tvaru lamp jim místní začali říkat šibenice.
O rok a půl později se otevřela více než stomilionová křižovatka Koruna a kritika intenzity i podoby osvětlení se opakovala. Odborný konzultant měření osvětlení Luboš Mudroň tehdejší problémy shrnul, že Hradci kolektivní chybou schází dlouhodobý plán obnovy městského osvětlení.
Plán obnovy Hradec stále nemá, na světě je přesto nová a velmi podrobná studie s názvem Generel veřejného osvětlení města Hradce Králové.
Jak zřejmě radnice musela očekávat, projekt tepe do kvality i kvantity. Ale všechny musela zaskočit částka, kterou by v ideálním případě město mělo vynaložit na obnovu v příštích deseti letech: více než 687 milionů korun.
„Ta částka mě svým rozsahem opravdu překvapila, přestože jsme tušili, že stav osvětlení není v pořádku. Na druhou stranu je to odhad, kolik bychom měli investovat, kdybychom měli být naprosto dokonalí. A to je v podstatě nereálné. Audit nám ukázal, kde všude je problém a na co se máme soustředit. Teď je potřeba si sednout a podle možností si říct, jak budeme postupovat. Každopádně ten materiál je potřeba zvážit a přizpůsobit rozpočtu města,“ řekl předseda výboru pro územní plánování Oldřich Vlasák (ODS).
Jenže například podle náměstkyně pro správu majetku města Věry Pourové (ANO) jde až o absurdní sumu, kterou si Hradec nemůže dovolit investovat, a to ani rozloženou do deseti let.
„Opravdu mi to až vyrazilo dech. Dávat takovou částku do osvětlení bych považovala za velkou chybu. Myslím si, že touto cestou v současné době jít nemůžeme. A zvlášť potom v těchto časech, kdy budeme muset naše budoucí záměry velmi přehodnotit,“ upozornila Pourová na problémy spojené s koronavirem.
Kvůli němu bude město s největší pravděpodobností muset minimálně přibrzdit některé investiční projekty.
Alespoň část dluhu do hradeckého veřejného osvětlení by měl vyřešit inteligentní dopravní systém. Ten má být za cenu asi 229 milionů korun v provozu od roku 2023 a kromě nových semaforů, datových sítí či senzorů a technologie pro řízení dopravy by měl počítat i s osvětlením.
„Bude to skutečně velký přínos s konkrétními dopady. Nové technologie sníží spotřebu energie, budou šetřit životní prostředí, protože se nebudou tvořit tak velké špunty na křižovatkách, řidiči budou vědět, kde jsou volná místa na parkování. A zčásti nám tento projekt vyžehlí i potíže s osvětlením,“ pokračoval Vlasák.
Vyměnit potřebuje na 500 kilometrů kabelů
Čerstvě vypracovaný generel osvětlení má tři části, celkem kolem 130 stran a obsahuje mnoho velmi zajímavých čísel. Některá z nich však usvědčují město z dlouhodobé nečinnosti nebo přinejmenším z nezájmu. Svítidel je ve městě přesně 15 277 kusů a kolem 70 nejrůznějších typů.
„Soustavu veřejného osvětlení lze klasifikovat jako neunifikovanou, to znamená, že se v ní nachází velké množství různých typů svítidel. Taková soustava je velmi náročná na údržbu a správu z důvodu nutnosti vedení rozsáhlých zásob údržbového materiálu a náhradních dílů na různé typy svítidel,“ konstatovala zpráva společnosti Eltodo osvětlení.
Stožáry na tom nejsou lépe, možná spíš naopak. Ve městě jich stojí skoro 13 tisíc a u 67 procent z nich neexistuje údaj, který by ozřejmil rok instalace. Vznik je známý pouze u stožárů mladších roku 2003, ale v ulicích Hradce stále stojí i několik desítek téměř padesátiletých stožárů.
Také kabely z drtivé většiny pocházejí ze 70. a 80. let minulého století a expertiza navrhuje vyměnit dohromady 498 kilometrů kabelů.
Dávat 16 milionů ročně na údržbu je málo
Přestože dluh do městského osvětlení stále roste, nelze říct, že Hradec do světla neinvestuje obrovské prostředky. Jen v posledních třech letech vynaložil v průměru skoro 33 milionů korun ročně, po více než 16 milionech za elektrickou energii a údržbu.
Podle studie je však zhruba 16 milionů do údržby příliš málo. Město by prý mělo přitlačit nejméně o osm milionů korun. „Roční částka věnovaná na údržbu veřejného osvětlení je v současné době mnohem nižší, než je nutno pro uchování kompletní soustavy v udržitelném stavu,“ upozornila studie.
Zpráva se kromě modernizace současně zabývá lokalitami, kde osvětlení buď zcela chybí, anebo je nutné jej výrazně posílit. Zmiňuje například Velké i Malé náměstí, náplavku podél Labe, prostranství před Gymnáziem J. K. Tyla nebo ulice V Lipkách, U soudu a Piletická.
Podle generelu však ve městě existují i místa, která soustavu narušují. Jde o fotbalový stadion, fotbalový areál Bavlna, sportovní areál Slavie nebo obchodní zóny Nový Březhrad, věže na nádraží i parkovací plocha na střeše centra Futurum.
A právě světelný smog je podle Pourové dalším důvodem, proč by se Hradec Králové neměl po hlavě pouštět do plošné realizace nového osvětlení.
„Je opravdu potřeba, aby všechny prvky tvořily šílený světelný smog? To je obrovský problém dnešní doby. Nejenže je to příliš drahé, ale přesvětlená doba vyvolává psychické problémy a má další negativní dopady,“ dodala náměstkyně.
