„Podle projektu Lidské tělo - dokonalý stroj? vznikne deset základních specializovaných částí, které představí jednotlivé orgány či soustavy. Místnosti budou věnovány genetice, evoluci, kostře či zraku a sluchu,“ říká architekt Jaromír Chmelík, jehož tým na přestavbě historické základní školy v moderní centrum pracuje.
Každá místnost představí chod a vlastnosti jednotlivých orgánů, ale také vědecké objevy a choroby s nimi spojené. Například sál věnovaný kostře by měl připomínat pracoviště z populárního amerického seriálu Sběratelé kostí.
„Centrálním exponátem bude pískoviště s kostmi, kolem budou různé panely, model kostry, interaktivní 3D panely či stoly, na nichž budou vysvětleny principy kloubů, složení kostí či různá nej,“ popisuje vědkyně Radmila Lorencová, která je autorkou libreta prohlídkových okruhů.
Návštěvníci budou mít k dispozici zjednodušený rentgen i s vysvětlením, jak funguje. Dozvědí se o objevech v oboru, o náhradách kostí či kloubů a naučí se také jak si počínat při zlomeninách.
Návštěvníci si zahrají na forenzní specialisty
„Ve výukovém programu Sběratelé kostí si návštěvníci budou hrát na forenzní antropology. Nejprve vyzdvihnou kosti z pískoviště a s nápovědou budou mít za úkol je správně složit k sobě. Budou muset také zjistit identitu – pohlaví, přibližný věk či na které zranění dotyčný zemřel,“ vysvětluje Lorencová. Všechny potřebné nápovědy najdou v rámci expozice.
Každá místnost bude zahrnovat několik předmětů. Ta s kostmi se nebude týkat jen biologie, ale také chemie. „Děti třeba zjistí, proč se kosti v zemi nerozloží, a podle vlastních zjištění si namíchají vlastní kost,“ dodává autorka libreta.
Přesně místnosti v bývalé škole uspořádat, to bude prací pro architekta Chmelíka.
„Celý objekt školy je kulturní památkou a je k němu potřeba tak přistupovat. Rozdělili jsme ho na tři díly, které budou mít v budoucnu flexibilní využití. Do levého křídla se soustředí všechny učebny a specializované části. Ve středním bude celý systém uveden a v pravém bude umístěno stravování či speciální laboratoře,“ popisuje Chmelík.
Památková ochrana budovy znamená nutnost zachování některých prvků. „Musíme zachovat tělocvičnu, tam bude holografická projekce, v níž necháme neandrtálce šplhat po lanech a houpat se na kruzích,“ nastiňuje Chmelík.
Vědecké centrum by podle architekta nemělo sloužit jen školákům a studentům, ale mělo by být přístupné i veřejnosti, hlavně rodinám s dětmi.
„Během jednoho programu a expozice jsme na začátku schopni díky technologiím spustit 12 tematických prohlídek,“ říká. Veřejnost by v sále zvaném evokační měla dostat základní informace a pak si všechny systémy postupně projít s využitím zážitků.
Zahájení provozu ve školním roce 2021/2022?
Program pro základní školy už má být obsáhlejší. „Uvažovali jsme o dvou hodinách na jednu návštěvu. Třídy budou schopny celý program absolvovat během šesti návštěv. Všem hradeckým základním školám a třídám jsme schopni umožnit návštěvu centra jednou dvakrát za rok,“ odhaduje.
Na projektu s architekty spolupracuje magistrát, Královéhradecký kraj, ale také pracovníci hradeckých škol a univerzity.
„Nyní necháváme zpracovat ekonomický model centra. Potom budou následovat další kroky a harmonogram. Uvažujeme zahájení provozu ve školním roce 2021/2022,“ říká šéf městského investičního odboru Karel Vít.
Jestli se celý projekt uskuteční, musí rozhodnout vedení města, které ho podporuje a do příprav už investovalo čas i peníze. „Musíme ještě promyslet poměr ceny a výkonu, tedy zda by provozní náklady trvale nezatížily město zásadním způsobem. Nechceme stavět jen pro dotace. Vznikají totiž věci, které jen zatěžují rozpočet měst, a nic víc,“ vyjádřil se nedávno primátor Zdeněk Fink (HDK).
