Středa 12. srpna 2020, svátek má Klára
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 12. srpna 2020 Klára

Proti sarinu pomůže injekce z Hradce. Naše látka je nejlepší, říká vědec

  20:19aktualizováno  20:19
Vědci z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové spolu s dalšími odborníky vyvíjejí látky, z nichž vzniká prostředek proti otravě chemickou zbraní. Velmi univerzální antidotum HI-6 vyvážejí do světa. "Musíme být na útok připraveni," říká vědec Ondřej Soukup.

Ondřej Soukup z Centra biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice v Hradci Králové. | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Věříme, že látka HI-6 je nejlepší, s největším spektrem účinku a nejméně škodlivá. V opozici je americká armáda, která tvrdí, že má něco lepšího. My však říkáme, že tu jejich látku, kterou považují za svou nejlepší, měla naše armáda už před třiceti lety. Odklání se od ní, protože máme něco lepšího. Američané jsou tvrdohlaví. Řekl bych, že v tomto ohledu jsme o krok vpředu. Stejný názor jako my mají i vědci například z Německa či Izraele," říká hradecký vědec Ondřej Soukup z Centra biomedicínského výzkumu fakultní nemocnice.

Jak látku dostanete do praxe?
Nejdříve jen zkoumáme, ale samozřejmě snem každého vědce je dostat léčivo do praxe. Nejen v našich podmínkách, ale i ve světě, je to však dost složité, samotný vývoj trvá zhruba patnáct let a stojí až jednu miliardu dolarů. Pro nás je to jednodušší tím, že naše antidota jsou velmi specifické látky, kde odpadá ta nejdražší a nejdelší část klinického zkoušení. Můžeme se pochlubit, že jsme pomáhali při zavedení jedné konkrétní soli látky HI-6 při registraci na Státním ústavu kontroly léčiv. Látka se plní do autoinjektorů, které má voják u sebe, když jde do mise, a může si ji aplikovat injekcí do stehna, nikoliv do srdce jako ve filmu Skála. Momentálně pracujeme na dalších dvou látkách, které se také jeví velmi perspektivní. Shromažďujeme dokumenty, doděláváme poslední experimenty a chtěli bychom, když budou úspěšné, také je uvést do praxe.

Fotogalerie

Jak teď vypadá situace v boji proti chemickým zbraním ve světě?
Od tokijského útoku (náboženští fanatici rozptýlili v březnu 1995 v tokijském metru jedovatý sarin, pozn. red.) se dlouho nic nedělo, všichni si mysleli, že už je to vyřešené tím, že bojové chemické látky jsou Úmluvou zakázané. Ale evidentně se to minulo účinkem, což ukázaly nedávné útoky pravděpodobně sarinem v Sýrii. Už se asi nedozvíme, kdo to udělal, ale jisté je, že chemické zbraně jsou stále hrozbou. I když si to často nechceme připustit, terorismus má stále větší sílu. Měli bychom být připraveni.

Co si z takového útoku z pohledu vědce můžete vzít?
Vycházíme z toho, že nejdůležitější je management rychlého zásahu, který musí přijít co nejdříve. Stane se pohroma, lidé začnou mít specifické příznaky otravy, začnou se dusit, a vy nevíte, co to je. Ač znáte příznaky, není zřejmé, jestli je to tabun nebo sarin. Vědět, který z nich otravu způsobil, přitom je velmi důležité, abychom určili, které antidotum použít. Naším cílem je proto najít takovou univerzální látku, která bude aplikovatelná vždy, ať už je to tabun, sarin, nebo soman. Velkým problémem je čas, který hraje proti vám. V případě somanu máte na to, abyste člověku podali antidotum, pouze minuty. U sarinu máte času více, ale záleží to na mnoha faktorech.

Jak se vám to daří?
Myslím, že jsme na dobré cestě, taková univerzální látka zatím neexistuje.

Jak může jedna látka reagovat na všechny druhy chemických zbraní?
My se specializujeme pouze na ty chemické ze skupiny nervově paralytických látek, které jsou kvůli své vysoké toxicitě a rychlosti účinku právem považovány za nejhorší, a proto by asi byly s největší pravděpodobností zneužity.

Můžete to rozvést?
Zkusím to vysvětlit na příkladu s antibiotiky. Máte buď širokospektrá, která vám dají, když pořádně nevědí, co vám je. A nebo můžete mít nemoc vyvolanou přesně známou bakterií, na kterou nejúčinněji působí přímo jeden typ antibiotik. Na podobném principu slouží naše látky, ale to už bych musel zacházet do odborných termínů a chemických mechanismů. Můžeme to tedy buď řešit tak, že nalezneme širokospektré antidotum zabírající na všechny typy, a nebo zkombinujeme více úzkospektrých. Nervově paralytických látek není zas tolik, do základní pětice se řadí sarin, soman, tabun, VX a cyklosarin. Problém je tabun, na všechno ostatní zabírá naše HI-6. Pokud bychom ji zkombinovali s něčím, co platí na tabun, pokryjeme teoreticky celé spektrum.

Máme se v Česku bát útoku?
Myslím si, že Česká republika zatím v hledáčku teroristických skupin není, ale riziko tu je. Aniž bych chtěl dávat někomu návod. Stačil by kanystr s běžně dostupnou látkou, a když ji dobře v metru rozptýlíte, máte situaci podobnou útoku v Tokiu. Než lidé zjistí, že jim něco je, mohou být mrtví. Například používání pesticidů u nás není moc hlídané. Spousta lidí může mít doma v současnosti již nepovolené pesticidy z minulosti, a tak to ani nemusí být skvěle naplánovaný útok, aby se něco stalo. Opatřit si třeba sarin je samozřejmě mnohonásobně těžší. Musíme si také uvědomit, že ročně je ve světě zaznamenáno přes 200 tisíc smrtelných otrav pesticidy, takže to není jen vojenský, ale i společenský problém.

S kým ve světě spolupracujete?
Spolupracujeme prakticky se všemi pracovišti, která se na tuto problematiku ve světě zaměřují. Zabýváme se však i jinými tématy, než jsou chemické bojové látky, takže náš list partnerů čítá laboratoře z více než patnácti zemí světa, od Jižní Koreje po USA a Brazílii. Například pro olympiádu v Londýně se katedra toxikologie podílela na vývoji prostředku, který má za úkol dekontaminovat oběti zasažené bojovými chemickými látkami či průmyslovými chemikáliemi.

Spolupracujete i s americkou armádou, na kongresy však jezdíte do Gruzie, tedy teritoria, které je blízko Ruska. Necítíte jako vědci nějaké politické tlaky?
Děláme hlavně vědu, o politiku se zas tak nestaráme a žádný tlak nepociťujeme. Pokud má naše antidotum někomu zachránit život, je jedno, jestli to je Rus, Američan, nebo Kurd. A mimochodem, z mého pohledu Gruzie má mnohem blíž k USA než k Rusku, alespoň ideologicky.

  • Nejčtenější

Ať nás nechají žít, jsem proti omezování turistů, řekl Klaus na Sněžce

Jakákoli snaha omezovat návštěvnost Krkonoš nebo Sněžky, o jejíž extrémní vytíženosti se v poslední době často mluví,...

Otec se utopil při záchraně dvouletého syna, který vypadl z člunu

Čtyřiatřicetiletý muž skočil do rybníka nedaleko Smiřic poté, co mu na vodě z člunu vypadl dvouletý syn. Dítě se mu...

Chtěl jsem se pivem bavit, ale je to boj o přežití, říká dvorský pivovarník

Nasik Kiriakovský začínal jako stavař, prodával auta a v roce 2009 vrátil do Dvora Králové nad Labem po třiceti letech...

U Mladých Buků může vyrůst satelitní městečko a hotel, místní se brání

Premium Do Krkonoš míří další velký developerský projekt. Na loukách v Mladých Bukách u hlavního tahu na Pec pod Sněžkou mohou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Anglicky mluvící ženy si prohlédly šperky, zlato za tři sta tisíc zmizelo

Policisté pátrají po zlodějích, kteří ukradli šperky z jednoho klenotnictví v Hradci Králové. Z obchodu si odnesli...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Postřik řepkových polí u Náchoda úhyn včelstev nezavinil, uzavřela policie

Kriminalisté odložili vyšetřování úhynu desítek včelstev na Náchodsku. Podle odborných posudků je nezapříčinily...

V Královéhradeckém kraji se zase staví, zájem o byty je i v menších městech

O bydlení v menších a středních městech v Královéhradeckém kraji je nebývalý zájem. Zatímco před šesti lety byl problém...

Cestu do Orlických hor zrychlí obchvat Opočna, další se staví v Domašíně

Řidiči budou moci od středy jezdit po prvním z několika připravovaných obchvatů v okolí průmyslové zóny v Kvasinách na...

Orlické hory nestíhají nápor turistů, obce potřebují nová parkoviště

Orlické hory trpí náporem motoristů. Výletníci je vzali útokem, ale nemají kde zaparkovat. Stávající odstavné plochy...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

WhatsApp se brzy zbaví toho, co nás na něm nejvíc štve

Populární chatovací aplikace WhatsApp chystá změnu, která leckoho potěší. Brzy bude mít podporu více aktivních zařízení...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Škoda nebude žádnou montovnou, říká Babiš. Nový šéf musí na kobereček

Premium Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chtějí vědět, jaká budoucnost čeká mladoboleslavskou...

Češi bydlí na Papui již tři roky. Byl to ze začátku šok, ale nelitují

Manželé se rozhodli vydat za prací do zahraničí. Zlákala je Papua Nová Guinea, kde žijí od roku 2017. Nejdříve v městě...