Středa 27. května 2020, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 27. května 2020 Valdemar

Vědci zkoumají pozůstatky pravěké rodiny, stopa míří ke Skandinávii

  7:48aktualizováno  7:48
Vědci zkoumají nejmodernějšími metodami molekulární antropologie kosterní pozůstatky pěti lidí, kteří před čtyřmi tisíci lety žili na území dnešních Lochenic na Královéhradecku. Je to v historii východočeské archeologie vůbec poprvé, kdy badatelé mají genetickou stopu dávných obyvatel kraje.

Archeologické nálezy u Lochenic na Královéhradecku (19.9.2015). | foto: Muzeum východních Čech Hradec Králové

Příběh dospělé ženy, muže a tří dětí od deseti do patnácti let, kteří ve starší době bronzové žili na území dnešní obce Lochenice u Hradce Králové, pokračuje. Zkoumání genetických informací v kostech pomůže archeologům pochopit souvislosti života pravěkých zemědělců na území kraje.

Vědci si pro výzkum vybrali zuby s velmi dobře zachovalou DNA. Kristýně Brzobohaté z Laboratoře biologické a molekulární antropologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se podařilo získat cenné výsledky. V Česku je analýza DNA více než tři tisíce let starých kosterních pozůstatků unikátní.

„Zachovalost koster, zejména dvou dospělých, v objektu 15 byla velice dobrá. Proto nás napadlo, že by bylo vhodné je analyzovat. Jde o vůbec první kompletní analýzu kosterních pozůstatků pravěkých zemědělců na našem pracovišti, které je jediné a které se zabývá výhradně výzkumem starobylé DNA,“ říká Brzobohatá.

V objektu 15 byly úplné ostatky dospělé asi třiačtyřicetileté ženy, zatímco kostře muže ve věku 18 až 20 let chyběla lebka, dochovala se jen čelist. Oba byli vysocí asi 160 centimetrů. Zajímavostí byly u ženy patologické změny na páteři, které svědčí o těžké práci, a na pánvi, které způsobilo řídnutí kostí.

„V dnešní době je čtyřicetiletá žena vnímána jako atraktivní v nejlepších letech, ale tehdy šlo už o zasloužilou matku, která tvrdě pracovala. Na pánevní kosti byly patrné i poporodní změny, což dokazuje, že měla děti,“ uvádí Kristýna Brzobohatá. Ve vedlejším objektu 80, tedy asi v tři metry hluboké jámě, byly uloženy tři děti: desetiletý chlapec a dvě asi patnáctileté dívky, jedna měla bronzové náušnice.

„Třikrát se objevil nesrostlý čelní šev a také vložené kůstky do lebečních švů. Tyto anomálie naznačovaly možnou příbuznost, avšak s největší pravděpodobností nešlo o přímé příbuzné ve vztahu matka a dítě nebo sourozenci. Je však možné, že mohli být vzdálenějšími příbuznými. Výzkum ještě není u konce,“ říká vědkyně.

Měli překvapivě zdravé zuby

Všichni zkoumaní měli překvapivě zdravé zuby, což je v kontrastu s výsledky antropologických analýz z období Velké Moravy. „Staří Slované, kterým se především věnuji, měli v porovnání se zemědělci z Lochenic větší kazivost zubů. Zřejmě jedli více obilovin, placek, tedy potravy bohatší na škrob. Lidé v době bronzové měli patrně pestřejší stravu. Přesné výsledky nám dá až genetická analýza bakterií ústní mikroflóry, které se za života konzervují v zubním kameni a také stejně jako DNA v kostech přetrvají tisíce let,“ míní Brzobohatá.

Její výzkum umožňuje udělat si hrubou představu o obyvatelích kraje ve starší době bronzové, kteří patřili do kultury únětické, a dokonce o jejich původu. Lid této zemědělské kultury jako první ve větší míře na našem území začal využívat znalostí technologie výroby bronzových nástrojů a šperků a kromě osad u vodních toků stavěl i výšinná opevněná hradiště.

Únětickou kulturu datovanou do období 2000 až 1700 let před naším letopočtem charakterizuje hlavně způsob pohřbívání ve skrčené poloze. „Původ únětické kultury se někdy hledá u kultury zvoncových pohárů, která jí předcházela. Lid kultury zvoncových pohárů pronikal do střední Evropy od jihozápadu. Někdy se uvádí, že původ je třeba hledat na Pyrenejském poloostrově nebo v Maroku. Ve střední Evropě se kultura dál vyvíjela za působení místních vlivů,“ říká archeolog hradeckého Muzea východních Čech Pavel Horník, který výzkum v Lochenicích vedl.

Pohřbívali je tak, jak umírali

Pro určení původu se využívá sledování genetické variace mužského chromozomu Y, který se v DNA dědí téměř beze změny po otcovské linii. Analýza lochenických koster naznačila, že ve starší době bronzové na území kraje stále žili potomci první zemědělské kolonizace z mladší doby kamenné, kteří přicházeli do střední Evropy v několika vlnách z jižní či jihovýchodní Evropy a i z Mezopotámie.

„Na lochenických vzorcích jsme stanovili genetický profil, haplotyp Y. Po tomto chromozomu se dá dopátrat etnogeografický původ. Podle analýzy a porovnání se současnými databázemi tak muž z hrobu Lochenice B má genetickou příbuznost nejvíce k střední Evropě a ke Skandinávii. Stejný haplotyp se však našel i na Blízkém východě a v severní Indii. Teoreticky to může kopírovat šíření zemědělství. Chci však zdůraznit, že jsem analyzovala pět koster, profil Y vyšel jen u jedné. Nejde tedy zobecňovat,“ upozorňuje Kristýna Brzobohatá.

Ze způsobu pohřbívání vyplývá, že v únětické kultuře lidé pohřbívali své blízké ve skrčené poloze nejen na hřbitovech, ale i nahodile do jam, které původně sloužily jako pravěké ledničky.

„Jedinci, které jsme zkoumali, byli pohřbeni se všemi poctami typickými pro únětickou kulturu, o čemž svědčí milodary, nešlo však o ukládání zemřelých do rodinných hrobek. Pohřbívali je tak, jak umírali. Jedna z koster byla v anatomické poloze, tedy tak, jak byla pohřbena, s dalšími zřejmě o něco staršími někdo manipuloval,“ říká Brzobohatá.

U nejlépe dochovaného pohřbu dospělého vědci objevili i ostatky polétavého ptáka, který byl do země speciálně uložen se zemřelým. „Mohlo jít o symbolické jídlo určené nebožtíkovi na cestu na onen svět,“ říká Horník.

Kostry ležely tisíce let v hlubokých jámách

Hradečtí archeologové objevili kosterní pozůstatky v Lochenicích při záchranném výzkumu v roce 2012. Při výkopu kanalizace dělníci narazili na osídlení z několika etap pravěku. Desítky objektů archeologové datovali do mladší doby kamenné - do neolitu, kdy východní Čechy osídlily první zemědělské kultury přicházející z Balkánu.

Kromě toho našli i několik zásobních jam, které byly součástí sídliště únětické kultury. Ve dvou různě hlubokých jámách objevili zmíněných pět pohřbů.

„Analýza DNA kosterních pozůstatků lochenických lidí únětické kultury je jedinečná, protože je první svého druhu. Nemáme s čím srovnávat, je to první vlaštovka. Budeme doufat, že i další kosterní nálezy projdou podobným komplexním zkoumáním a že se do toho zapojí i další archeologická pracoviště v republice. Až se nashromáždí data a budeme moci porovnávat, pak si budeme moci udělat ucelenější obraz lidí, kteří tu v dávných dobách žili. Archeologie takové možnosti nemá, proto musí spolupracovat s dalšími vědními obory,“ dodává Horník.

  • Nejčtenější

Za vraždu manželky střelou do hlavy v hospodě dostal otec tří dětí 14 let

Krajský soud v Hradci Králové poslal obžalovaného M. D. na 14 let do věznice s ostrahou za vraždu manželky. Loni v...

Speleologové odhalili už 600 metrů Albeřické jeskyně a nejsou na konci

Premium Překvapující informace vydává v poslední době podzemí Krkonoš. V rozsáhlém projektu Správy Krkonošského národního parku...

Pes pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Souprava nabrala zpoždění

Pes jednoho z cestujících v sobotu dopoledne pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Vlak kvůli incidentu nabral...

Asociace dala Hradci ultimátum kvůli Žejdlovi. Klub o něm nevěděl

Spory hráčské asociace extraligových hokejistů a Hradce Králové pokračují. Petr Šidlík se domluvil na snížení...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zámek Opočno zůstane státu, zamítl Ústavní soud stížnost dědičky

Zámek v Opočně na Rychnovsku zůstane ve správě státu, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak stížnost Kristiny...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

  • Další z rubriky

Helena Korejtková opouští divadlo, štěstí chce zkusit u zahraničních filmů

Herečka a tanečnice Helena Korejtková se rozhodla, že opustí jistotu angažmá v královéhradeckém Klicperově divadle....

Spalovna v Opatovicích už tolik nevadí, obce za souhlas očekávají bonusy

Plány na stavbu spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem ožily. I díky postojům měst a obcí, které už nejsou kategoricky...

Bude to boj o přežití, komentuje rozvolňování svatební koordinátorka

Zatímco ještě před týdnem se svatebního obřadu mohlo účastnit pouze deset lidí, nyní jich může být až sto. Přesto mnoho...

Pes pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Souprava nabrala zpoždění

Pes jednoho z cestujících v sobotu dopoledne pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Vlak kvůli incidentu nabral...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Statistik: V Česku epidemie nebyla a není. Proto nevíme, kdy „skončí“

Jak probíhalo šíření nákazy virem SARS-CoV-2, zatím zcela přesně zmapováno není. V každém případě však slovo epidemie...

Stále více lidí platí za bydlení sexem. Kvůli krizi jejich počet vzrostl

Čím dál větší počet pronajímatelů ve Spojených státech a Británii žádá po svých nájemnících sex výměnou za odpuštění...

Cestovní kanceláře Exim Tours a Fischer zrušily všechny prázdninové zájezdy

Cestovní kanceláře Exim Tours a Fischer kvůli epidemii koronaviru zrušily všechny zájezdy plánované na letošní červenec...

Milenec? Ano, ale nezapomínejte na důležitá pravidla nevěry

Nejen muži, ale i ženy často utíkají za potěchou mimo domov. Hledají si milence, který jim dá to, co ve vlastní ložnici...

Zrušení daně z nabytí nemovitosti budí rozpaky. Kdo na něm vydělá?

Vláda schválila zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti výměnou za zrušení odpočtů úroků u úvěrů na bydlení z...