Sobota 28. března 2020, svátek má Soňa
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. března 2020 Soňa

Vědci zkoumají pozůstatky pravěké rodiny, stopa míří ke Skandinávii

  7:48aktualizováno  7:48
Vědci zkoumají nejmodernějšími metodami molekulární antropologie kosterní pozůstatky pěti lidí, kteří před čtyřmi tisíci lety žili na území dnešních Lochenic na Královéhradecku. Je to v historii východočeské archeologie vůbec poprvé, kdy badatelé mají genetickou stopu dávných obyvatel kraje.

Archeologické nálezy u Lochenic na Královéhradecku (19.9.2015). | foto: Muzeum východních Čech Hradec Králové

Příběh dospělé ženy, muže a tří dětí od deseti do patnácti let, kteří ve starší době bronzové žili na území dnešní obce Lochenice u Hradce Králové, pokračuje. Zkoumání genetických informací v kostech pomůže archeologům pochopit souvislosti života pravěkých zemědělců na území kraje.

Vědci si pro výzkum vybrali zuby s velmi dobře zachovalou DNA. Kristýně Brzobohaté z Laboratoře biologické a molekulární antropologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se podařilo získat cenné výsledky. V Česku je analýza DNA více než tři tisíce let starých kosterních pozůstatků unikátní.

„Zachovalost koster, zejména dvou dospělých, v objektu 15 byla velice dobrá. Proto nás napadlo, že by bylo vhodné je analyzovat. Jde o vůbec první kompletní analýzu kosterních pozůstatků pravěkých zemědělců na našem pracovišti, které je jediné a které se zabývá výhradně výzkumem starobylé DNA,“ říká Brzobohatá.

V objektu 15 byly úplné ostatky dospělé asi třiačtyřicetileté ženy, zatímco kostře muže ve věku 18 až 20 let chyběla lebka, dochovala se jen čelist. Oba byli vysocí asi 160 centimetrů. Zajímavostí byly u ženy patologické změny na páteři, které svědčí o těžké práci, a na pánvi, které způsobilo řídnutí kostí.

„V dnešní době je čtyřicetiletá žena vnímána jako atraktivní v nejlepších letech, ale tehdy šlo už o zasloužilou matku, která tvrdě pracovala. Na pánevní kosti byly patrné i poporodní změny, což dokazuje, že měla děti,“ uvádí Kristýna Brzobohatá. Ve vedlejším objektu 80, tedy asi v tři metry hluboké jámě, byly uloženy tři děti: desetiletý chlapec a dvě asi patnáctileté dívky, jedna měla bronzové náušnice.

„Třikrát se objevil nesrostlý čelní šev a také vložené kůstky do lebečních švů. Tyto anomálie naznačovaly možnou příbuznost, avšak s největší pravděpodobností nešlo o přímé příbuzné ve vztahu matka a dítě nebo sourozenci. Je však možné, že mohli být vzdálenějšími příbuznými. Výzkum ještě není u konce,“ říká vědkyně.

Měli překvapivě zdravé zuby

Všichni zkoumaní měli překvapivě zdravé zuby, což je v kontrastu s výsledky antropologických analýz z období Velké Moravy. „Staří Slované, kterým se především věnuji, měli v porovnání se zemědělci z Lochenic větší kazivost zubů. Zřejmě jedli více obilovin, placek, tedy potravy bohatší na škrob. Lidé v době bronzové měli patrně pestřejší stravu. Přesné výsledky nám dá až genetická analýza bakterií ústní mikroflóry, které se za života konzervují v zubním kameni a také stejně jako DNA v kostech přetrvají tisíce let,“ míní Brzobohatá.

Její výzkum umožňuje udělat si hrubou představu o obyvatelích kraje ve starší době bronzové, kteří patřili do kultury únětické, a dokonce o jejich původu. Lid této zemědělské kultury jako první ve větší míře na našem území začal využívat znalostí technologie výroby bronzových nástrojů a šperků a kromě osad u vodních toků stavěl i výšinná opevněná hradiště.

Únětickou kulturu datovanou do období 2000 až 1700 let před naším letopočtem charakterizuje hlavně způsob pohřbívání ve skrčené poloze. „Původ únětické kultury se někdy hledá u kultury zvoncových pohárů, která jí předcházela. Lid kultury zvoncových pohárů pronikal do střední Evropy od jihozápadu. Někdy se uvádí, že původ je třeba hledat na Pyrenejském poloostrově nebo v Maroku. Ve střední Evropě se kultura dál vyvíjela za působení místních vlivů,“ říká archeolog hradeckého Muzea východních Čech Pavel Horník, který výzkum v Lochenicích vedl.

Pohřbívali je tak, jak umírali

Pro určení původu se využívá sledování genetické variace mužského chromozomu Y, který se v DNA dědí téměř beze změny po otcovské linii. Analýza lochenických koster naznačila, že ve starší době bronzové na území kraje stále žili potomci první zemědělské kolonizace z mladší doby kamenné, kteří přicházeli do střední Evropy v několika vlnách z jižní či jihovýchodní Evropy a i z Mezopotámie.

„Na lochenických vzorcích jsme stanovili genetický profil, haplotyp Y. Po tomto chromozomu se dá dopátrat etnogeografický původ. Podle analýzy a porovnání se současnými databázemi tak muž z hrobu Lochenice B má genetickou příbuznost nejvíce k střední Evropě a ke Skandinávii. Stejný haplotyp se však našel i na Blízkém východě a v severní Indii. Teoreticky to může kopírovat šíření zemědělství. Chci však zdůraznit, že jsem analyzovala pět koster, profil Y vyšel jen u jedné. Nejde tedy zobecňovat,“ upozorňuje Kristýna Brzobohatá.

Ze způsobu pohřbívání vyplývá, že v únětické kultuře lidé pohřbívali své blízké ve skrčené poloze nejen na hřbitovech, ale i nahodile do jam, které původně sloužily jako pravěké ledničky.

„Jedinci, které jsme zkoumali, byli pohřbeni se všemi poctami typickými pro únětickou kulturu, o čemž svědčí milodary, nešlo však o ukládání zemřelých do rodinných hrobek. Pohřbívali je tak, jak umírali. Jedna z koster byla v anatomické poloze, tedy tak, jak byla pohřbena, s dalšími zřejmě o něco staršími někdo manipuloval,“ říká Brzobohatá.

U nejlépe dochovaného pohřbu dospělého vědci objevili i ostatky polétavého ptáka, který byl do země speciálně uložen se zemřelým. „Mohlo jít o symbolické jídlo určené nebožtíkovi na cestu na onen svět,“ říká Horník.

Kostry ležely tisíce let v hlubokých jámách

Hradečtí archeologové objevili kosterní pozůstatky v Lochenicích při záchranném výzkumu v roce 2012. Při výkopu kanalizace dělníci narazili na osídlení z několika etap pravěku. Desítky objektů archeologové datovali do mladší doby kamenné - do neolitu, kdy východní Čechy osídlily první zemědělské kultury přicházející z Balkánu.

Kromě toho našli i několik zásobních jam, které byly součástí sídliště únětické kultury. Ve dvou různě hlubokých jámách objevili zmíněných pět pohřbů.

„Analýza DNA kosterních pozůstatků lochenických lidí únětické kultury je jedinečná, protože je první svého druhu. Nemáme s čím srovnávat, je to první vlaštovka. Budeme doufat, že i další kosterní nálezy projdou podobným komplexním zkoumáním a že se do toho zapojí i další archeologická pracoviště v republice. Až se nashromáždí data a budeme moci porovnávat, pak si budeme moci udělat ucelenější obraz lidí, kteří tu v dávných dobách žili. Archeologie takové možnosti nemá, proto musí spolupracovat s dalšími vědními obory,“ dodává Horník.

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Nová bilance koronaviru v Česku: 1925 nakažených a devět mrtvých

Koronavirus má v Česku již devět obětí. Pozitivně testováno bylo 1925 lidí. Za posledních 24 hodin přibylo 271 případů....

Stát nabízí Nečesanému s rodinou místo 45 milionů odškodného jen přes jeden

Ministerstvo spravedlnosti zamítlo požadavek Lukáše Nečesaného a jeho rodiny na 45 milionů odškodného za neoprávněné...

Koronavirus na hematologické klinice. V karanténě jsou zaměstnanci i pacienti

Fakultní nemocnice Hradec Králové má tři pacienty oddělení IV. interní hematologické kliniky s nemocí COVID-19....

Lidé prchající do Krkonoš před epidemií opakují dávný model uvažování

Už před staletími se lidé utíkali do bezpečí Krkonoš. V málo osídlených oblastech se chtěli skrýt právě i před...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Po srážce s dodávkou na hlavním tahu u Týniště skončila cisterna na boku

Na okraji Týniště nad Orlicí na Rychnovsku na silnici I/11 se srazila dodávka s cisternou. U vážné nehody zasahovali...

Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

  • Další z rubriky

Kus ledu z kamionu rozbil čelní sklo a zranil spolujezdce v autě

Z kamionu jedoucího po silnici první třídy na Jičínsku se utrhl velký kus ledu, který zasáhl osobní auto v protisměru....

Kolem Vízmburku si plní klukovské sny. Torzo hradu zastřeší a zpřístupní

Splnění klukovského snu. Tak hovoří členové Sdružení pro Vízmburk o výstavbě nového zastřešení nad torzem středověkého...

Pandemie nejspíš zhatí vyprodaný Rock for People i další festivaly

Nákaza koronavirem může mít drtivý dopad na festivalovou sezonu. Pořadatelé přemýšlejí o termínových přesunech, aby...

Stavba lávky přes Labe už třikrát ztroskotala, ale Hradec má další šanci

V neděli uplyne beztrestná lhůta, dokdy měl Hradec Králové zkolaudovat lávku přes Labe, jenže ve skutečnosti stavba...

Byznys s rouškami a gely. Zákazníci zavolali na Nelu Slovákovou hygienu

Vítězka reality show Hotel Paradise Nela Slováková (30) prodává na svém e-shopu roušky a dezinfekční gely. Na...

Pomalá epidemie koronaviru. Česko nehodlá nákazu zastavit, ale modifikovat

Česká republika se v příštích týdnech nebude snažit epidemii způsobenou koronavirem COVID-19 za každou cenu zastavit....

Technická kontrola se zpřísní, nově o ni řidiče připraví i drobnosti

Přijet na technickou kontrolu s prorezlými brzdovými kotouči, s nefunkčním světlometem nebo například s­ prasklým...

Vypnuto. Francouzi přišli přes noc o tři čtvrtiny dálničních rychlonabíječek

Francouzský energetický gigant EDF ze dne na den vypnul 189 rychlonabíječek, které fungovaly na dálnicích. Motoristy –...

Transatlantická pohroma. Podívejte se na vývoj koronaviru v grafech

Různé země volí ke koronaviru rozličné přístupy. V základních grafech vás provedeme situací v několika státech, které...