Podle náměstka hejtmana pro kulturu Jiřího Štěpána (Hlas samospráv) to vambereckému muzeu umožní efektivnější čerpání dotací, jednodušší navazování spolupráce s ostatními organizacemi v oboru i další rozvoj instituce.
Hlavním cílem nové organizace má být snaha o zapsání vambereckého krajkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nyní je na obdobném národním seznamu.
„Muzeum vznikne k 1. dubnu 2026. Za stávajících finančních prostředků pro MGOH dojde k oddělení poměrné části. Na počátku roku 2026 při změně rozpočtu budeme řešit zvýšení financí asi o milion korun,“ uvedl Jiří Štěpán. Podle něj by nové muzeum mělo hospodařit s celkovým rozpočtem asi 3,8 milionu korun ročně.
To se nezdá současné vedoucí vamberecké pobočky Kateřině Kuthanové, podle níž pouhé osamostatnění k zápisu do UNESCO nepostačí. Muzeum nemá odpovídající depozitáře, restaurátorskou dílnu ani potřebný tým odborníků. Řadu služeb čerpá od mateřské organizace v Rychnově a samo má jen necelé čtyři pracovní úvazky.
„Aby se Muzeum krajky Vamberk (MKV) mohlo stát pobočkou nadregionální a reprezentativní, musel by počet úvazků vzrůst minimálně na 10 až 11 pracovních míst,“ tvrdí Kuthanová. Podle ní by rozpočet měl stoupnout až k 11 milionům, což odpovídá velikosti a rozpočtu krajské galerie v Náchodě.
Pro to ruku nezvedneme
Proti oddělení muzea se postavili opoziční zastupitelé. Záměr kritizovala především Martina Berdychová (Východočeši), která předchozích osm let jako náměstkyně hejtmana vedla právě gesci kultury. Podle ní se za tu dobu nikdy nehovořilo o osamostatnění muzea, není to ani součástí strategických dokumentů rozvoje kultury do roku 2030.
„Krok je to unáhlený a jestli chceme dostat krajku do UNESCO, tím tomu vůbec nepomůžeme. Tento krok nám, předpokládám, přinese hlavně problémy. Chybí mi tam větší zapojení odborné veřejnosti,“ řekla Berdychová.
Podle ní při projednávání ve výboru pro kulturu zazněla řada polopravd. „Není pravdou, že by si stávající pracoviště ve Vamberku nemohlo říct o dotace. Není pravdou, že když by kraj posílil financování rychnovského muzea, že by se to do Vamberka nedostalo. To všechno lze ošetřit. Nejde jen o mzdy, ale i o sbírkový systém muzea. Kdybychom udělali reorganizaci, pořádné zadání a poslali miliony do Vamberka, mohli bychom posílit odbornou část. Teď tam jsou necelé 4 osoby, s tím moc muziky neudělají,“ zdůraznila Berdychová.
Extrémně malá organizace vadí také místostarostovi Jičína a opozičnímu zastupiteli Petru Hamáčkovi (KDU-ČSL): „Nepodpořím nikdy vznik nové příspěvkové organizace, která má 3,75 úvazku. To je prostě přepych takovou organizaci zakládat, je to dražší ve všech ohledech. Možná to povede časem k nárůstu zaměstnanců, řekněme to narovinu.“
Vyberou nového ředitele, ten určí směr
Podle náměstka Štěpána zatím není jasné, jak velký rozpočet bude v příštích letech muzeum potřebovat, ani kolik pracovníků má mít. Záležet bude i na novém vedení. Výběrové řízení na ředitele chce kraj vypsat v závěru roku.
„Náklady a výnosy budou záležet na předložených koncepcích uchazečů o vedoucí místo, jak chtějí dál muzeum designovat a rozvíjet. Velikost rozpočtu nutně nedělá kvalitu organizace. Bezpochyby to nebude tak, že někdo přijde s požadavkem na 15 lidí, to asi není reálné,“ soudí Štěpán.
27. června 2024 |
S tezí, že muzeum nemusí mít nutně velký počet zaměstnanců, souhlasí i ředitel krajského Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich. Podle něj moderní muzea v západní Evropě pracují také s malými týmy: „I z malého počtu lidí lze vybudovat významnou instituci. Záleží, jak kvalitní ti lidé budou. Dnes už se výstavy netvoří jen z vlastních sbírek, ale pracuje se zcela jinak než dřív.“
Kateřina Kuthanová však oponuje tvrzením, že stávající úvazky spolkne jen zajištění běžného provozu muzea a že na odborné pracovníky nezbudou místa. Obavy vyjádřila i bývalá členka porot krajkářských bienále v Česku i v zahraničí a kurátorka textilních sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Konstantina Hlaváčková:
„Odtržení od doposud dobře fungující základny může vést ke značnému utlumení a omezení činnosti a v jeho důsledku i k postupné degradaci sbírek velké kulturní i hmotné hodnoty.“
