Nositelem tohoto statku jsou Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Vamberk a tamní Krajkářská škola Vamberk.
„Těší nás zapsání tradice krajkářství na celorepublikový seznam nemateriálních statků. Vamberk je s historií paličkovaných krajek svázán téměř čtyři sta let a stal se centrem krajkářské výroby v Podorlicku. Toto umění si předávají generace mezi sebou a zápis krajkářství na celorepublikový seznam je pro nás a celé Vamberecko, kam krajkářství neodmyslitelně patří, velkým uznáním a oceněním,“ říká náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (Východočeši), která je odpovědná za oblast školství a kultury.
Rada kraje v únoru 2019 schválila podání návrhu na zapsání tradice krajkářství na Vamberecku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Od ledna 2020 tam patří, což splňuje podmínku pro nominaci na zápis v rámci UNESCO.
„Vamberecké krajkářství můžeme označit nejen za reprezentativní fenomén našeho kraje, ale i za fenomén, který přesahuje hranice republiky. Paličkovaná krajka má pro svou rozmanitost výsostné postavení mezi ostatními krajkářskými technikami. Naším cílem je zapsat krajkářství na seznam UNESCO, například ve společné nominaci se Slovenskem či Německem. V těchto zemích, na rozdíl od Podorlicka, se toto umění rozvíjelo v hornických oblastech,“ řekl hejtman Jiří Štěpán (ČSSD).
Za dobu existence a znalosti řemeslné techniky se na způsobu paličkování a vybavení prakticky nic nezměnilo. Základní pomůckou pro práci krajkářky je herdule - látková poduška, která se naplní pilinami nebo senem a má snímatelný potah.
Mezi další nepostradatelnosti patří soustružené paličky z tvrdého dřeva a kovové špendlíky. Zatímco technologie výroby paličkované krajky je po staletí neměnná, krajka samotná procházela a prochází vývojem podle vkusu a módy.
Znalost paličkování se na Vamberecko dostala po třicetileté válce, kdy zdejší panství připadlo šlechtickému rodu Grambů původem od dnešní Belgie. V roce 1889 byla ve Vamberku zřízena krajkářská škola, která napomohla udržet a dále rozvíjet vysokou úroveň místní znalosti paličkování, a ta působí s nepřerušenou tradicí dodnes.
Ve Vamberku se udržela tradice výroby lidových krajek až do 20. století, kdy z jejich bohatství čerpalo i družstvo Vamberecká krajka, zaměstnávající ve své době až 400 krajkářek, které realizovaly krajky od našich předních výtvarnic.
Od 90. let minulého století se na propagaci krajkářství podílí Vamberk, každoroční pořadatel Krajkářských slavností a Mezinárodního setkání krajkářek a spolupořadatel prestižní přehlídky Bienále české krajky. Díla z ní prokazují životnost starobylé techniky, která se dokáže prosadit i dnes.
