Až budete příště pospíchat přes Hořickou ulici k dopravnímu terminálu, zkuste se rozhlédnout. Přestože jste v širším centru Hradce, cítíte se jako na periferii.
Zaniklá fabrika na výrobu čokolády Jitřenka, podivná směs staré zástavby s jednopodlažními objekty budí dojem papundeklových buněk. Zarůstající proluky mezi domy. Chaotický park s nepřehlednou křižovatkou, tedy jakési náměstí, které snad až dehonestuje jméno malíře Oldřicha Blažíčka.
Betonové monstrum někdejší tržnice ze 70. let, kde je prodejna instalatérských potřeb. Zkrátka teritorium na okraji zájmu.
Na světě je však studie, jež by mohla zanedbané území zásadně proměnit. Nese název Lokalita Hořická, ale ve skutečnosti řeší mnohem větší oblast Hradce Králové, a to o rozloze 20 hektarů. Vymezují je Dukelská třída, náměstí 28. října a Blažíčkovo, Chelčického ulice, Na Okrouhlíku, Bozděchova, Karla Čapka, Srdínkova, Wonkova, Průmyslová a Resslova.
Jsou tu sice takové stavby jako městská knihovna z dílny architekta Davida Vávry, Úřad práce, Česká národní banka i VZP pojišťovna anebo sportoviště Sokola, ale vše působí přinejmenším nesourodě.
Územní studie zatím jen na papíře bourá bariéry a sklady, staví domy, podzemní parkoviště i cyklověž, rozšiřuje podchod, revitalizuje a zpřístupňuje parky, buduje pásy zeleně a rozšiřuje chodníky i cyklistické stezky.
„Hlavním mottem územní studie je přehodnocení předchozího regulačního plánu a jeho zhodnocení na dnešní podmínky. Celé území jsme rozdělili na čtyři části, každá je trochu jiná z hlediska nezastavěných území anebo naopak nevhodných zástaveb, brownfields, cyklistické dopravy anebo možnosti ozelenění. Je to střed města, který leží mimo zájem investorů a až na několik výjimek se tu nic nebuduje. Přitom území má opravdu velký potenciál,“ upozorňuje architekt Tomáš Vychodil z ateliéru AXDE, autor podrobné územní studie.
„Je to nesmírně důležitá věc, která umožní další rozvoj celé lokalitě,“ doplňuje předseda výboru pro územní plánování Oldřich Vlasák (ODS).
Hradec Králové se sice nemusí řídit podle Vychodilovy územní studie, ale i podle hlavního architekta města Petra Brůny by byla škoda nechat ji ležet v šuplíku:
„Pro nás je to podklad pro rozhodování v území, ale rádi bychom, aby se pokud možno naplnil co největší díl. Každopádně je to vítaná záležitost, protože území sledujeme dlouhodobě a nyní jsme jej dodefinovali.“
Polyfunkční dům místo stánků s občerstvením
Přestože záleží především na městě, zda studii promění ve skutečnost, anebo ji nechá uležet, první hmatatelné výsledky se nemusí týkat vzdálenější budoucnosti.
Už brzo by se mohlo začít plnit trvale nedostavěné nároží mezi Dukelskou třídou a Chelčického ulicí, kde zatím jsou jen stánky rychlého občerstvení. Vyrůst by tu měl pětipatrový polyfunkční dům s komerčními prostory a byty, aby respektoval stávající zástavbu a nerušil dominantu náměstí - Kostel Božského srdce Páně. Současně uzavře průhled ulicí S. K. Neumanna od nádraží a bude mít zvýrazněné nároží.
„Bude to velmi kultivovaně řešený objekt, na který se moc těším. Parcela měla za posledních několik desítek let spoustu různých záměrů, ale žádný z nich se nepodařilo zrealizovat,“ připomíná Brůna.
Ještě než nedostavěné nároží zabere stavební firma, vyřádí se tu i archeologové. Očekávají tu zbytky zástavby až ze 13. století, hroby a hlavně pozůstatky středověkého kostela svatého Mikuláše. Archeologové o jeho přesném umístění sice stále nemají důkazy, ale poměrně přesné indicie. Kostel zanikl v 15. století a byl zbořen kvůli obranným účelům.
Místo Jitřenky by mohl být městský palác
Kdyby radnice měla respektovat Vychodilovu studii, zmizely by ploty, zdi a nahodile rozmístěná skladiště ve Wonkově ulici. Z továrny Jitřenka by vznikl reprezentativní obchodně-administrativní městský palác propojený úplně novým ramenem podchodu ze třídy Karla IV.
„Stávající objekty bývalých průmyslových areálů jsou dožilé, pro nové funkce nevhodné, území je neprostupné, rozdělené oplocením na několik uzavřených celků, od Resslovy ulice je území oddělené stavební bariérou. Areál bývalé výrobny čokolády s technickými objekty nezapadá do městského prostředí centra, nemá žádnou urbanistickou ani architektonickou hodnotu,“ vypočítává studie.
„Jitřenka je součástí asi nejvýraznějšího bloku určeného k nové výstavbě. Celé území za knihovnou navazuje na městský okruh, dnes je to jakýsi oplocený a rozdělený skladový prostor různých organizací města. A hlavně vůbec nežije,“ konstatuje Vychodil.
Tržnici by mohla nahradit nová dominanta
Další dominanta by mohla vzniknout z bývalé tržnice na Blažíčkově náměstí. „Ta budova je výsledkem brutalismu 70. let, ale z našeho pohledu má mnohem větší potenciál, a proto jsme ji předefinovali na budovu nadměstského významu s vyšším podlažím. Samozřejmě neříkáme, že se musí zbourat. Jen upozorňujeme, že je škoda nevyužít potenciálu, který má,“ pokračuje Vychodil, který překreslil také neudržovaný park naproti tržnici i nepřehlednou křižovatku.
Hořická ulice a její rozlehlé okolí mají potenciál k rozvoji
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Když vystoupíte na dopravním terminálu, jedním z prvních míst, která spatříte, je území bývalého brownfieldu s nezastavěnými prázdnými plochami a zbytkem dožilých technických objektů. Také tady architekt navrhuje novou výstavbu, ale i chybějící parkovací plochy či cyklověž.
Všechny čtyři části dvacetihektarového území spojuje velké množství zeleně. Přirozeným centrem by měl být park Skleněnka průchozí z Dukelské třídy i Hořické ulice. Nová stromořadí Vychodil naplánoval do Wonkovy ulice, Srdínkovy i Karla Čapka, zelená má být také úplně nová ulice mezi knihovnou a parkovacím domem Katschnerka, dosud pustá Resslova ulice by jednou mohla navazovat na alej ve Střelecké ulici v Lipkách.
Že obří revitalizace současné hradecké periferie by nemusela být jen teorií, svědčí polyfunkční nárožní dům naproti bývalému domu Prior, který začne růst nejdříve.
Město má studii, která je velkou výzvou. Finanční náročnost je zřejmá a Vlasák ji spojuje i se současnou pandemií. „Mám obavu, že budeme dávat i část investičních prostředků na řešení krize způsobené koronavirem. Budeme zřejmě muset pomoct znovu roztočit podnikání ve městě, takže podle mě se investice trochu přibrzdí. Na rozvoji ekonomiky bychom však rozhodně šetřit neměli,“ uzavírá Vlasák.
