Nedávný případ, kdy pražští záchranáři hodinu a půl vozili v sanitě ženu s akutní otravou, protože ji celkem v sedmi nemocnicích odmítli přijmout (více čtěte zde), znovu rozpoutal debatu o vylepšení přijímacího systému v nemocnicích.
Královéhradecký kraj sice v příštích letech plánuje vzájemné on-line sdílení informací o stavu převáženého pacienta mezi záchranáři a nemocnicemi, ale ředitel krajské záchranky Jiří Mašek už léta upozorňuje také na potřebu nových urgentních příjmů.
Projekt za 70 milionů korunBudování urgentních příjmů je pro krajské nemocnice zatím hudba budoucnosti, záchranka spolu s krajem už ale rozjela projekt, na který chtějí od ministerstva pro místní rozvoj získat 70 milionů korun. Kromě nákupu deseti nových sanit usilují o elektronické propojení a předávání údajů o stavu pacientů mezi záchranáři a nemocnicemi. Oboustranný tok informací od konce příštího roku usnadní práci lékařům a urychlí péči o pacienty (více najdete zde). |
V hradecké fakultní nemocnici sice funguje takzvané emergency od roku 2008, ale v bývalých okresních nemocnicích dodnes podobná zařízení chybí.
"Na jedno místo se transportují téměř všichni pacienti, což je pro záchranáře výhodnější, než když se rozhoduje o umístění pacienta podle charakteru příznaků na jednotlivé pavilony," vysvětluje ředitel záchranné služby v hradeckém kraji.
Systém přednemocniční péče se podle něj za posledních deset let výrazně zlepšil, ale předávání pacientů mezi záchrannou službou a nemocnicemi v okresních městech hradeckého kraje ustrnul.
Často je těžké rozhodnout, zda pacient patří na ORL, neurologii nebo internu a z jednoho pavilonu pak musí putovat do druhého. Zatímco na urgentním příjmu ho specialisté okamžitě vyšetří a až po zajištění jeho základních životních funkcí ho posílají na příslušné odborné pracoviště.
Zhruba 80 procent pacientů ani nemusí v nemocnici hospitalizovat a přímo z urgentního příjmu je propustí do domácího ošetřování.
"Máme možnost porovnávat, protože ve fakultní nemocnici urgentní příjem funguje a sehraný tým, který je schopen bezprostředně navázat na přednemocniční péči záchranářů, je jednoznačně ku prospěchu pacientů," podotýká Mašek.
Nemocnice tvrdí, že nemají dostatek peněz ani lékařů
Jenže nemocnice v Trutnově, Jičíně, Dvoře Králové, Náchodě a Rychnově, které patří kraji, se zatím na zřizování urgentních příjmů nechystají. I když by mnohdy jejich vedení chtěla, v napjatých rozpočtech nemají na vybudování a provoz takové služby dostatek prostředků.
"Domnívám se, že každá nemocnice by si tuto službu přála poskytovat. Ale zřízení dobře fungujícího urgentního příjmu je zcela závislé na personálním a technickém vybavení a samozřejmě na dostatečném financování provozů," říká Martin Šimák, náměstek pro léčebně preventivní péči jičínské nemocnice.
"Pro nemocnici typu oblastní nemocnice vytvoření dalšího specializovaného pracoviště vyžadujícího spolupráci minimálně tří oborů v nepřetržitém režimu znamená další finanční zátěž a problém především s nedostatkem kvalifikovaných lékařů na trhu práce," dodává lékař.
S tím souhlasí i ředitel náchodské nemocnice, pod kterou od loňska spadá také ztrátový špitál v Rychnově nad Kněžnou, Miroslav Vávra. "Je to otázka peněz a personálu. Zatím se to řeší víceméně provizorním způsobem," přiznává šéf nemocnic.
Zákon zatím vyžaduje po nemocnicích pouze kontaktní místa, na která se záchranáři přivážející pacienta mohou dovolat. Slibně vypadá postoj nového ředitele Zdravotnického holdingu Jiřího Skřivánka, který řízení krajských nemocnic převezme 1. května.
"Jsem příznivcem urgentních příjmů. I když si nemyslím, že je třeba dělat v krajském zdravotnictví revoluční kroky, zavedení urgentních příjmů podporuji," říká chirurg a manažer Skřivánek.
Jedním dechem ale dodává, že to rozhodně nebude hned: "V jakém časovém horizontu a jak by celá záležitost byla nákladná, to zatím nemohu říci. V současné době se seznamuji s problémy krajských nemocnic."
