Přestože jsme ve vánoční Nové Pace roku 2014, ve starobylém dřevěném kostele sv. Mikuláše si návštěvník připadá jako před staletími kdesi v divokých Karpatech.
Fotogalerie |
„Pan Kretschmer o nás už zřejmě ví,“ říká správce Josef Kout. Dívá se přitom do jedné z kamer, která je součástí důmyslného bezpečnostního systému chránícího před zloději a vandaly nejen unikátní stavbu, ale celý rozlehlý převážně zalesněný pozemek rodiny Kretschmerových.
Myslí tím Adama Kretschmera, jehož otec rozsáhlý pozemek na Husově kopci na okraji města na počátku 20. století koupil a později tam nechal kostel z Podkarpatské Rusi převézt a znovu sestavit. Stavba pochází z přelomu 17. a 18. století z rusínského prostředí a patří ke třem podobným, které se za první republiky dostaly do východních Čech. Postavili jej karpatští horalé - tajemní Lemkové.
Rod KretschmerůRod Kretschmerů má dlouhou historii a je spojen s textilní výrobou. Do Nové Paky se okolo roku 1750 přestěhovali z Vratislavic nad Nisou, vyráběli pletené, stávkové a valchované zboží a později získali i zakázky ve Vídni. Dodnes v Nové Pace stojí Kretschmerova továrna, která je od řeckokatolického kostela dobře vidět. Dnes v ní sídlí firma SQS - optická vlákna. Otto Kretschmer v době hospodářské krize ve 30. letech novopackou továrnu výhodně prodal a výrobu přesunul do Prahy. Žil pak střídavě v hlavním městě a v Nové Pace. Bratrem Otto Kretschmera byl známý novopacký malíř Václav Kretschmer. |
Sedmihektarový pozemek s kostelem a dalšími stavbami dnes spíše než zahradu připomíná lesopark a chrám jako by v něm byl odnepaměti.
Nedaleko je rozlehlá prvorepubliková vila podobná zámečku, která stejně jako celá zahrada od 90. let opět patří potomkům továrníka Otto Kretschmera (1875 -1945). Davy turistů se sem nehrnou, a to i přesto, že kostel je unikátní. Většinu roku proto zůstává uzavřený.
Kostelu hrozila zkáza
„Prohlídky jsou možné na požádání v muzeu nebo po dohodě s rodinou. Když je zájemce, zavolají mi a já jim jdu odemknout,“ říká třiasedmdesátiletý Josef Kout.
Dvaaosmdesátiletý Adam Kretschmer je synem novopackého továrníka Otto Kretschmera, který byl vášnivým sběratelem a milovníkem historie a umění. Zasadil se o záchranu kostela z vesnice Obava na Podkarpatské Rusi.
„Otec vlastně kostel zachránil. Vesničané si chtěli postavit nový, zděný, protože ten starý jim už nevyhovoval. Tak by ten náš byl jistě zničen,“ vzpomíná Kretschmer a pokračuje:
„Tátův přítel byl tehdy spolupracovníkem guvernéra Podkarpatské Rusi. Byl to pan doktor Polák, kunsthistorik, první ředitel košického muzea, který později zahynul v koncentračním táboře. Ten přišel na to, že v obci Obava je zchátralý kostel a vesničané ho chtějí zbořit.“
Protože to byla velmi hezká historická a hlavně unikátní stavba, padl nápad sehnat Kretschmerova otce s tím, že by se o kostel mohl postarat. A to se také stalo. Vesničané potřebovali peníze na nový kostel a továrník se s nimi dohodl.
Kostely z Karpat
|
Nakonec to dopadlo tak, že Kretschmer starší jako náhradu za starý kostel nechal v Obavě vystavět nový, kamenný. Každý trám rozebraného kostela musel být pečlivě označen a očíslován, aby ho tesaři dokázali v Podkrkonoší znovu postavit.
Aby se převoz rozebrané stavby z Podkarpatské Rusi továrníkovi vyplatil, zaplatil celý vlak a na zbývající volné vagony nechal naložit kvalitní kulatinu z karpatských hvozdů. V Čechách ji později výhodně prodal.
Nový majitel i tesaři byli překvapeni, v jak dobrém stavu většina staletých dubových trámů, ze kterých byl kostel postaven, je. Kromě spodní řady nahrubo otesaných kmenů je vše původní.
Komunisté chtěli bourat
Když tesaři lidovou stavbu v roce 1930 skládali do původní podoby v Nové Pace na stráni Husova kopce, les tam ještě nerostl. Kopec byl v této části holý a obyvatelé města tak získali novou dominantu.
Kostelík, který působí, jako by byl složen ze tří budov ukončených báněmi se šindelovou střechou, má zvenčí více než 14 metrů délky.
„Ke kostelíku mám osobní vztah, byl jsem v něm totiž pokřtěn. Táta ho nechal kvůli tomu vysvětit. Lidí, kteří mají vlastní kostel, je málo,“ usmívá se potomek slavného rodu.
Komunisté po roce 1948 teprve šestnáctiletého Adama Kretschmera ve vykonstruovaném procesu na rok uvěznili, majetek rodině sebrali, z vily připomínající zámek udělali domov důchodců a kostel byl málem zničen. „Naštěstí zakročila památková péče a kostel zůstal,“ říká Adam Kretschmer.
Po sametové revoluci v 90. letech dostala rodina majetek zpět a začala se o kostel starat. Péči o chrám přebral Adam Kretschmer mladší.
Po listopadové revoluci jezdil na poutě sloužit mše dokonce biskup Karel Otčenášek, kterého Kretschmer starší potkal v komunistickém kriminále.
