Nová studie vyšla v odborném čtvrtletníku Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI).
Závěry hydrologa Pavla Tremla jsou výsledkem počáteční fáze dlouhodobého projektu Technologické agentury ČR. Jedním z jeho výstupů by také měla být mapa znázorňující ovlivnění území Krkonoš technickým zasněžováním a jinými odběry.
Autor ve studii došel například k tomu, že pokud se dodržují povolené limity, čerpání vody v zimě potokům neškodí. Pomocí měření a analýz vzorků vyvrací i mýtus, že umělý sníh je kvůli lyžování znečištěný a ohrožuje toky.
Hydrologové dva roky sledovali dopady technického zasněžování na stav vody v potocích Svatopetrském, Zeleném, Černohorském i dalších v Krkonošském národním parku.
Vyhodnocovali změny v průtocích i odtokové vlastnosti přírodního a umělého sněhu. Vycházeli z měřicí sítě hladinoměrů na 22 profilech menších a středně velkých toků, měření prováděli od prosince 2017 do druhé poloviny letošního dubna.
Za obvyklé zimy je v potocích dost vody, rizikem je start sezony
V celém národním parku a jeho ochranném pásmu vlekaři odebírají vodu pro technický sníh na 48 místech. Pokud je běžná zima, střídají se chladnější období s oblevami a dlouhodobě nemrzne, mají potoky dostatek vody.
„Ve většině případů i v době technického zasněžování protéká korytem více vody než v létě a na podzim,“ uvádí Pavel Treml.
Přestože v extrémních případech skiareály odebíraly až 70 procent objemu protékající vody, není možné podle odborníka tvrdit, že to řeku ohrožuje:
„Je potřeba to hodnotit u každého toku zvlášť. V období minimálních průtoků je jakýkoliv odběr vody nežádoucí a může poškodit ekosystém toku, naopak při odběrech vody za povodňových stavů se může docílit zmírnění negativního rozlivu vody.“
Podle hydrologa představuje riziko začátek zimní sezony, kdy jsou průtoky obvykle nízké, a dlouhodobé mrazy. Při dodržení všech povolených limitů by však odběry vody pro technické zasněžování neměly pro horské řeky představovat zásadní problém.
Řešením jsou akumulační nádrže, skiareály s nimi ale narážejí
Za nevhodné považuje průběžné odběry z drobných přítoků. Na výrazné kolísání hladiny jsou mnohem citlivější.
Autor výzkumu tvrdí, že nejlepším řešením, jak eliminovat negativní dopady odběrů, jsou retenční nádrže. V době jarního tání a extrémních srážek umožní zadržet velké množství vody.
„Pokud by došlo k vybudování retenčních nádrží, při jejich dostatečné kapacitě by neměl být problém technicky zasněžit sjezdovky po celou zimní sezonu a zejména na začátku, kdy provozovatelé potřebují zasněžit sjezdovky před Vánocemi, ale s ohledem na přetrvávající malý průtok není možné vodu odebírat. Někteří odebírají vodu nad rámec vydaných povolení. Zároveň by neměl být problém pokrýt i druhé kritické období, kdy hodně mrzne,“ uvádí Treml.
Provozovatelé krkonošských středisek se shodují, že retenční nádrže jsou prioritou. Prosadit jejich budování v národním parku se jim ale zatím příliš nedaří.
„V Alpách jsou stovky, možná tisíce retenčních nádrží a také si s tím uměli poradit. V Krkonoších tyto záměry narážejí na ochranu přírody, zatím jsou jejich stanoviska hodně striktní. Snažíme se s druhou stranou vést co nejracionálnější debatu a myslíme si, že ve vhodných lokalitách, samozřejmě po dohodě s ochranáři, lze nádrže budovat. Přijde nám smysluplné, aby nádrže v době, kdy prší nebo jsou oblevy, zadržely vodu, která by jinak bez užitku odtekla dolů,“ vysvětluje Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek České republiky.
Ochranáři odmítají, že by byli plošně proti retenčním nádržím
Podíl akumulované vody chce zvětšit také skiareál v Malé Úpě, který patří k hrstce krkonošských středisek, která alespoň nějakou nádrž mají. Obecní areál v Benecku na místě stávající zásobárny vody pro zasněžování vybuduje za pět milionů korun novou s pětkrát větším objemem.
Ochranáři argumentují tím, že zadržování vody v umělých nádržích je zásahem do přírodních procesů v chráněném území.
Škodí podle vás umělé zasněžování přírodě?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 5. prosince 2019. Anketa je uzavřena.
„Voda patří do přírody, nikoli do betonové nádrže. V okamžiku, kdy v ní je, je už pro přírodu ztracená. V národním parku by přírodní procesy měly mít navrch nad aktivitami člověka. Akumulování vody je zásahem do těchto procesů, což je na území národního parku nežádoucí,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Zároveň však odmítá, že by správa parku byla plošně proti retenčním nádržím: „Každý projekt posuzujeme individuálně, protože každý vliv na konkrétní území je individuální. Žádné plošné měřítko neexistuje.“
Vzorky ukázaly, že sníh na sjezdovkách je znečištěný jen málo
Analýza z Masarykova ústavu také rozptyluje domněnky o znečištěném sněhu na sjezdovkách. Hydrologové odebrali vzorky na svazích v Janských Lázních, Špindlerově Mlýně, Rokytnici nad Jizerou a v Peci pod Sněžkou.
Výsledek? Minimální znečištění. „Bylo hluboko pod limity pro pitnou vodu,“ sumarizuje Pavel Treml.
Limity překročil pouze vzorek odebraný ze sjezdovky ve Svatém Petru, kde se zkraje března jel Světový pohár v alpském lyžování žen. Vyšší výskyt amonných iontů a chloridů způsobila předzávodní úprava svahu. Minimální znečištění vykázaly také analýzy vzorků vody z krkonošských potoků.
Libor Knot analýzu považuje za důležitý příspěvek do veřejné diskuse, která bývá zatížena zkreslenými informacemi:
„Výzkum potvrdil, co si dlouhodobě myslíme. Podporujeme studie a debaty nezávislých odborníků, protože někdy máme pocit, že je to hon na čarodějnice. Nedávno jsme si nechali udělat průzkum veřejného mínění a objevily se tam opravdu extrémní názory. Někteří věří, že technické zasněžování ovlivňuje zdroje pitné vody.“
Ochranářům vadí rychlý odtok i zpožděné tání
Ochranáři však dál trvají na tom, že technické zasněžování má na přírodu negativní dopad.
„Vycházíme ze studií, které jsou zpracovány celosvětově v různých pohořích. Na základě toho se domníváme, že zasněžování a odběr vody mají na přírodu významný vliv,“ říká Radek Drahný.
Dopady lyžování na životní prostředí shrnul odborník Správy KRNAP Jiří Flousek v článku zveřejněném před třemi lety v časopise Opera Corcontica. Výroba umělého sněhu podle něj představuje nezanedbatelný zásah do půdních vlastností a vodního režimu.
„Už jen zpomalení koloběhu vody a její koncentrace na povrchu znamená, že se jí rychlým odtokem a odpařováním ztratí více, než je obvyklé,“ uvádí Flousek s odkazem na experimentální měření v Alpách, které ukázalo, že téměř třetina vody přeměněná v technický sníh se z území vytrácí.
Problémem umělého sněhu je podle Flouskova příspěvku o dva až pět týdnů zpožděné odtávání i to, že obsahuje větší objem vody než přírodní, což může mimo jiné vést k nežádoucím změnám v druhovém složení vegetace. Odběry z malých toků také zvyšují vymrzání v nich přezimujících organismů.
Zasněžování sjezdovky Anděl na Černé hoře v listopadu 2016:
9. listopadu 2016 |
