U známé pevnosti Josefov se propadá zem, mohou za to vojenské chodby

  8:45aktualizováno  8:45
Chodby vedoucí pod josefovskou pevností na Náchodsku jsou v havarijním stavu. Loni se zem nečekaně rozevřela nedaleko základní školy a odborníci nyní na místě zkoumají, jak dutinu opravit a jak zabránit dalším propadům. Za propady mohou historické vojenské chodby.

Několik decimetrů široký otvor v zemi by asi nikoho příliš nevzrušoval, kdyby se neotevřel u školy a kdyby pod povrchem nevedly desítky kilometrů vojenských chodeb.

Loni na jaře se na louce u základní školy v Josefově zničehonic rozevřela zem, propad sahal do hloubky půldruhého metru. Bylo zřejmé, že za to mohou podzemní chodby, které dělníci vykopali při budování císařské pevnosti na konci 18. století. Odborníci teď řeší, jak dutinu opravit a především co udělat pro to, aby k podobně nečekaným haváriím v osídlených částech pevnostního města už nedocházelo.

Fotogalerie

Milan Libich ze spolku Ochránců památek pevnosti Josefov a krkonošský geolog Radko Tásler sestupují do podzemí asi 200 metrů od propadu. Vstupují přes původní střeleckou galerii v místě, kde je dnes zahrádkářská kolonie.

Zpočátku jdou suchou nohou, po několika metrech se odvodňovací kanály začínají plnit vodou a přibývá jílu. Je zřejmé, že něco není v pořádku. Zatímco putují podzemím, bagrista na povrchu začíná bušit radlicí na dno vyhloubeného propadu. Jde o smluvený signál a jediný způsob komunikace, mobilní telefony nebo vysílačky jsou pod povrchem k ničemu.

„Protože je to u školy, hrozí riziko“

Propad je nedaleko envelopy, spojovací chodby, jež obepíná kolem dokola celý Josefov. Vedla do střeleckých galerií a vyhazovacích chodeb. Dutina je přibližně v místě vstupu do vyhazovací chodby.

Pevnost Josefov

  • Pevnost nechal postavit císař Josef II. mezi lety 1780 až 1787, podle odborníků podzemní chodby dosahují celkové délky 35 kilometrů.
  • Tehdejší dělníci ročně na stavbu vojenského komplexu spotřebovali okolo 40 milionů cihel. Pevnost nikdy nebyla obléhána, nejblíž k tomu měla v prusko-rakouské válce v roce 1866.
  • Za první světové války u ní vznikl obrovský zajatecký tábor pro 42 tisíc osob.
  • V roce 1970 byl Josefov vyhlášen městskou památkovou rezervací.
  • Část podzemních chodeb dnes mohou turisté navštívit při organizovaných prohlídkách.

„Protože to je u školy, hrozí riziko. Potenciálních propadů tady může být víc, neboť podzemní chodba je v poměrně havarijním stavu,“ upozorňuje Milan Libich, šéf spolku, který už více než 20 let s městem opravuje pevnostní komplex.

Jeho slova potvrzuje i stav přímo na místě. Spojovací chodba je zanesená jílem, neudržované odvodňovací kanály nedokážou vodu účinně odvádět. V některých úsecích hladina dosahuje až dvaceticentimetrové výšky, bláto se vrství v nepřehlédnutelné hromady a tlačí na cihly, které tvoří veškerou výztuž podzemních chodeb.

„Jíl vzniká zvětráváním matečné horniny. Když nasákne vodou, až šestinásobně zvětší svůj objem. Má obrovskou sílu,“ vysvětluje geolog Radko Tásler.

Aby experti mohli přesně určit, kde k havárii došlo, bagr v místě propadu vyhloubil třímetrovou jámu. Přestože radlice vytáhla na povrch několik cihel, dna chodby nedosáhla.

Propadů je v Josefově více

Přesně zaměřit místo propadu v systému chodeb proto bude úkolem pro geodety. Měření nejprve musí schválit jaroměřská radnice. Díru do země u josefovské školy chtějí odborníci zároveň využít a vybudovat zde pracovní přístupovou šachtu do podzemí pro řešení oprav a odstraňování bláta.

Travnatou plochu z jedné strany odděluje základní škola, z druhé silnice a rodinné domky. Louka navazuje přímo na pevnost, je to původní předpolí vzdálené 200 metrů od hradeb opevnění. Vojákům mělo sloužit jako bitevní pole.

„Už v té době bylo protkáno několika kilometry podzemí, v němž se vojáci, aniž by o tom nepřítel věděl, mohli pohybovat a chodby vyhazovat do povětří,“ říká Milan Libich.

Není to první případ, kdy se nedaleko základní školy rozevřela zem. Jen několik metrů odsud je další, keřem zarostlá dutina. K propadu došlo také u chodníku v zastavěné části Josefova. Důvodem je stáří, zemědělská činnost i pozdější výkopové práce při budování veřejné infrastruktury.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Labská přehrada odpouští málo vody, po deštích může přetékat vrchem

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších.

Přehrada Labská v Krkonoších je po posledních deštích už téměř plná. Protože v ní nyní kvůli rekonstrukci funguje jen...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Cesta Obřím dolem do sedla pod Sněžkou je zavřená, sníh prolomil lávku

Dřevěný mostek u Trkače v Rudné rokli poškodil nápor sněhu, jeden z nosníků se...

Část frekventované modré turistické cesty Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je uzavřena, a to v úseku od kapličky do...

Další z rubriky

Dvůr Králové se ve sporu o čištění splašků dovolá k Nejvyššímu soudu

Čistírna odpadních vod ve Dvoře Králové nad Labem

Radnice Dvora Králové podá dovolání k Nejvyššímu soudu ve vleklém sporu o výši záloh za čištění splašků. Město využije...

Silný vítr zastavil lanovku na Sněžku, nejezdí v obou úsecích

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....

Lanovka na Sněžku se ve středu kvůli silnému větru nerozjela. Na Sněžce ráno pršelo a vítr dosahoval rychlosti okolo 90...

Z koželužny v Hradci snad zůstane hala a komín, posoudí je statik

Poslední budovy bývalé koželužny v Kuklenách (5. 6. 2018)

Alespoň historický komín a malá hala by mohly zůstat stát z bývalé koželužny v hradeckých Kuklenách. Ačkoli už byla...

Najdete na iDNES.cz