V cestovním ruchu se pohybuje desítky let a nechápe, proč Hradec opustil slibný koncept cykloturistiky, po němž dnes zbyl už jen osm let rozestavěný web cyklohradec.cz.
„Když jsem se na ten web ptala, řekli mi, že se obnovovat nebude,“ říká Daniela Manďáková v rozhovoru pro MF DNES.
Cestovní ruch v kraji, to jsou Krkonoše, Adršpach, Prachovské skály. Obstojí v takové konkurenci Hradecko?
Velký rozdíl je situace před covidem a po něm. Hradecko je ze sedmi turistických oblastí v kraji specifické. Díky Hradci Králové je to území domku s malým dvorečkem. Domek je Hradec a malý dvoreček je okolí do 20 kilometrů. Je to jediná oblast v kraji zaměřená převážně na městskou turistiku. Ostatní mají skální města, Krkonoše, Orlické hory. I to Podkrkonoší už má hornatější ráz. Covidová doba jednoznačně nahrála tomu, že městská turistika šla stranou. Lidé v Praze, Brně ani v Hradci neměli co hledat, protože kultura byla zavřená a velké akce se zrušily. Najednou nebylo, co v Hradci hledat.
Co architektura, na domy se můžete dívat z ulice?
Doba Gočára a Kotěry už je víceméně pryč. Kdysi byla šance na zápis na listinu UNESCO, to se prošvihlo. Aby se lidé jeli podívat na moderní architekturu, to jsou jen fajnšmekři nebo studenti. Pamatuju dobu, kdy se sem po revoluci vypravovaly autobusy z Holandska, které vozily turisty na Gočára a Kotěru. Dnes je to tak malé procento, že můžete udělat pět prohlídek města během sezony a trh se nasytí.
Chybí Hradci turistické cíle?
Kromě toho, že je Hradec učebnice architektury pod širým nebem, což samozřejmě není málo, nemá jinak na čem turisty udržet. Když tu zůstanou dva dny, je to hodně. Na delší dobu už potřebujeme okolí. Svým způsobem jsme na mapě Česka fenoménem, protože Hradecko na relativně malé rozloze nabídne od všeho trochu. My jsme teď dělali úpravu loga a přidali slogan: Přijeďte na Hradecko, máme tady všecko. Chtěli jsme tím naznačit, že můžeme nabídnout cíle pro lidi, které baví historie a pravěk, zámky, ale i moderní architektura, festivaly i cykly nábřeží. Od každého tu najdou trochu. Do přírody pojedou vždycky, ani Krkonoše je nemusí moc zvát. My to máme složitější.
Chybí zázemí pro cyklisty, kteří by nedej Bože přijeli bez kola. Půjčit si ho můžou na Stříbrňáku, tam to funguje. Pak jsme našli ještě jednu půjčovnu, a to je vše. Na to, jak se tlačí Hradec jako malý Amsterdam, tady chybí infrastruktura.
Daniela Manďákovávedoucí Destinačního managementu Hradecko
Do Hradce se turista lákat musí. Kdo vlastně nejvíce míří na Hradecko?
Cizinců sem nemíří zdaleka tolik jako do Prahy nebo známých měst typu Karlovy Vary, Kutná Hora nebo Český Krumlov. Původ to má v 90. letech, kdy se do propagace těchto lokalit nalily obří peníze. S tím se nemůžeme srovnávat, protože naše finance na propagaci jsou omezené. Nemůžeme si dovolit dát půl milionu na spot v zahraničí.
Mělo by být v propagaci cestovního ruchu aktivnější město?
Máme v závazku veřejné služby i částečnou propagaci Hradce Králové, ale já spíš postrádám zájem vedení města, aby bralo v potaz, že cestovní ruch může být neskutečným zdrojem příjmů. Tady se léta tvrdí, že Hradec Králové je ideální místo pro kongresovou a incentivní turistiku (motivační služební cesty, pozn. red.). Ale k tomu musíme mít odpovídající infrastrukturu. Jinak Hradec těžko může konkurovat ostatním městům. Pojedou sem lidi kvůli Flošně? Kvůli stadionu? Jaké atraktivity tady máme? Parníčky? Ty závisí na chlapech, kteří to dělají srdcem, ale už nemají dech na marketing. Hradecký turistický vláček, který by mohl být dalším zpestřením, už druhý rok nebude jezdit. Už loni přitom měly městské lesy zájem, aby mohly vláček provozovat a maximálně využít jeho potenciál.
Možná je v Hradci tak málo turistů, že by s ním nikdo nejezdil?
To si nemyslím, protože kdykoliv jel, byl v lesích narvaný.
Nepřilákal spíš místní, kteří si chtěli užít město jinak?
A proč ne? Mají malé děti, co s nimi mají dělat ve městě, když jsou o prázdninách zavřené školky a školy?
Když přirovnáváte Hradecko ke dvorečku, je pro turistu vůbec atraktivní? Nejsou to jen prázdná zákoutí?
Já myslím, že je, i když poslední dva roky udělaly v cestovním ruchu hroznou neplechu. Navíc letos většina lidí zvedla kotvy a zmizela k moři.
Co nejvíce láká?
Jednoznačně Hrádek u Nechanic. Má krásný park, zelené okolí, které láká lidi na kolech. Je tam úžasná kavárna, dělají se tam slavnosti, koncerty, divadlo na nádvoří. Tam to opravdu žije. Naopak na Karlovu Korunu směřuje i hodně lidí ze Středočeského kraje. V Chlumci je i kemp a koupaliště, kousek je Fajn Park, což je další fenomén, který láká ve velkém. Odtamtud se dostanete k nádhernému Barešovu ranči, což je také krásná věc. Na východ od Hradce je skanzen v Krňovicích a muzeum betlémů, pak je tu ještě Archeopark pravěku ve Všestarech a Chlum připomínající významnou válku 1866. Před lety jsem si myslela, že právě Chlum by mohl být ohromný tahák, ale zjistili jsme, že Rakušany ani Němce to v průběhu roku moc neláká, maximálně na vzpomínkové akce začátkem července. Ne každý rád chodí po pomnících. Všecko to jsou malé subjekty, které ve své podstatě jsou domácké.
O Hradci se vždy říkalo, že je to město cyklistů, ale nevybavuji si žádnou kampaň na cykloturistiku, přitom by to bylo ideální propojení těchto malých cílů.
Prostor pro rozvoj tu je. Měli jsme jako první cyklověž, a kde je? Kde jsou půjčovny kol? To je však otázka na město, protože tady chybí infrastruktura a destinační společnost nemá z čeho ji vybudovat. Město má navíc svého cyklokoordinátora, kraj má dokonce dva. Před lety vznikl web Cyklohradec. Tehdy to byla naprosto geniální záležitost, Hradec měl i cyklodresy, točily se cyklotoulky. Když jsem se na ten web ptala, řekli mi, že se obnovovat nebude.
Přitom cyklistika je dnes velmi atraktivní, lidé chtějí do přírody, Hradec by tak mohl zabodovat.
Přesně tak. Když jsme dávali dohromady spolupráci s hradeckými lesy, říkali jsme si, proč neprotáhnout cyklostezky z městských lesů směrem na Orlické hory.
Kdyby tady byl systém Cyklohradecka, mohl by nabídnout připravené trasy třeba z Hradce do archeoparku, na Chlum a třeba do Lodína, půldenní nebo celodenní okruhy pro rodiny. Chybí Hradecku propojka malých cílů?
To je pravda. Nechápu, proč se nemohou více podporovat třeba cyklobusy. Proč se na tom Hradec aktivně nepodílí stejně jako všechny destinace v kraji. Když jsem ještě byla v komisi cestovního ruchu, dávali jsme na ně asi 30 tisíc korun. Alespoň něco, protože podpora je potřeba. Mimochodem teď dáváme dohromady trasu po minipivovarech na Hradecku.
Nejenže Hradec cykloturistiku nepropaguje, ale chybí tu i zázemí pro cyklisty...
Kteří by nedej Bože přijeli bez kola. Půjčit si ho můžou na Stříbrňáku, tam to funguje. Pak jsme našli ještě jednu půjčovnu, a to je vše. Na to, jak se Hradci svého času přezdívalo malý Amsterdam, tady chybí daleko lepší infrastruktura. Síť Turisté vítáni, toho je v Hradci také málo.
Jak významná je pro Hradec turistika festivalů a koncertů?
Jediným lákadlem pro evropské návštěvníky je dnes Rock for People, což je podle mě málo. Dřív tu bývalo festivalů víc. Teď odpadl CIAF, u Slavností královny Elišky je zatím ticho po pěšině, Jazz Goes to Town nabral jiné rozměry než dříve, kdy tím město skutečně žilo. Divadelní festival také nabral jinou tvář. Není to už přehlídka evropských divadel, ale to přinesla doba, která se mění. Pak už tu je jen folklorní festival, a to je úzká cílovka.
Hradec se dříve profiloval jako město kongresové turistiky, nakolik dnes prodává tento potenciál?
Kongresová turistika po dvou letech covidu utrpěla z cestovního ruchu opravdu nejvíce. Kongresy úplně přestaly, a pokud jsou online, nepřináší městu vůbec nic. Většinou to jsou kongresy zaměřené odborně. Když jsem po tom pátrala, zjistila jsem, že už není benevolence firem taková, že se na kongresech prezentovaly, a tím přispívaly na pořádání. Dnes se to dělá v omezenější míře, třeba ze dvou tří dnů se smrskly do jednoho. Navíc místo Aldisu stačí třeba aula univerzity nebo sál v nemocnici. To znamená, že ušetří za ubytování i za sál. Zatím není ani na celostátní úrovni nějaká eminentní snaha kongresovou turistiku podpořit.
Dlouhé roky se mluvilo o tom, že Hradci chybějí hotely, že by kongresů mohlo být více, kdyby bylo ve městě více lůžek. Teď jeden hotel vznikl přímo naproti Aldisu...
Ale i se svým kongresovým zázemím. Svůj sál má i Tereziánský dvůr i Černigov.
Potřebuje vlastně Hradec Aldis, ve kterém teď kupuje podíl?
Kolik kongresů je takových, které budou mít dva až tři tisíce lidí, aby se uspořádaly v Aldisu? Když se na kraji dělala koncepce kongresové turistiky, zjistili, že Hradci Králové nejvíce sedí akce mezi 50 až 100 lidmi.
Na to stačí jeden hotel se sálem.
Přesně tak. Má to K-triumf, Horizont, Horal, v Hradci třeba Černigov nebo hotel Staka. Vlastě ani nevím, jak se jmenuje. Proč by to někdo dělal v Aldisu, kde ještě dostane obrovskou cenovku?
