Jaroměřská společnost Karsit čeká na vydání stavebního povolení pro továrnu ve Dvoře Králové už tři roky, přesto její majitel František Řípa o stěhování projektu za více než tři miliardy korun neuvažuje.
„Asi bych měl být tvrdý podnikatel a dívat se na to tak, že by bylo lepší tento investiční záměr realizovat v Polsku, na Ukrajině, v Maďarsku nebo na Slovensku. Já jsem se však již rozhodl, za svým rozhodnutím si stojím a nové lokality hledat nebudu,“ řekl Řípa MF DNES.
Stavba v průmyslové zóně Zboží na okraji Dvora Králové začala loni v březnu, avšak kromě archeologického průzkumu, části příjezdové komunikace a inženýrských sítí nic dalšího dělníci nestihli.
Vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na samotné haly s linkou hydraulického lisování a svařovnou zastavila série námitek.
O stavebním povolení od května rozhodují úředníci v Trutnově, kam krajský úřad spis předal poté, co vyhověl námitkám několika usedlíků na podjatost dvorské radnice. Původně měla továrna začít růst na podzim 2017 a na přelomu loňského a letošního roku už vyrábět náhradní panelové díly.
„Za dobu, co podnikám, se mi podařilo získat mnoho zkušeností. Zažil jsem řadu úspěchů, ale i pádů a lhal bych, kdybych řekl, že situace, která vznikla ve Dvoře Králové, pro mě není frustrující. Již téměř tři roky si pokládám několik otázek, na které si sám nedokážu odpovědět,“ přiznal Řípa.
Investiční záměr na stavbu strojírenského závodu za více než tři miliardy korun, který zaměstná 350 lidí, představil dvorské radnici v březnu 2016.
„V době, kdy jsme záměr starostovi Dvora Králové představovali, se jednalo o druhou největší investici v kraji po dostavbě závodu Škoda Auto v Kvasinách. Navzdory zásadnímu významu tohoto záměru pro celý Královéhradecký kraj již téměř čtyři roky čekáme na vydání stavebního povolení. Tato skutečnost je pro mě jen těžce pochopitelná,“ neskrývá rozčarování předseda představenstva Karsit Group SE.
Podle něj je potřeba zásadním způsobem urychlit povolovací proces. Stavbu ve Zboží brzdí lavina odvolání a stížností od začátku.
Loni na jaře například majitel dvorské textilky Juta a bývalý senátor Jiří Hlavatý napadl stavební povolení na příjezdovou komunikaci, stavební úřad to však zamítl. Od loňského podzimu rodiny žijící v okolí chystané továrny podávají námitky na podjatost dvorské radnice i krajského úřadu.
Zatímco ministerstvo pro místní rozvoj o údajné podjatosti krajských úředníků rozhodlo velmi rychle, hradecké hejtmanství posuzovalo podjatost dvorské radnice měsíce.
„Pokud by námitky podjatosti byly vyřizovány bezodkladně a povolovací řízení by byla rozhodována v řádných lhůtách, už dávno bychom disponovali veškerými potřebnými povoleními. Při současné rychlosti řízení a přístupu stavebních úřadů je však vydání těchto povolení bohužel v nedohlednu,“ konstatoval Řípa. Nezbytností je podle něj nový stavební zákon, který celý proces povolování staveb zjednoduší.
Další investice? Třeba v Polsku
Jeho věcný záměr už schválila vláda, dřív než v roce 2021 však novela platit nezačne. Povolovací řízení u staveb by se podle ministerstva pro místní rozvoj mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok.
„Obecně bude vedeno pouze jedno řízení, na jednom úřadu, s jediným výsledným rozhodnutím, a to s cílem zahájení realizace stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby, včetně případného odvolání proti tomuto rozhodnutí a soudního přezkumu,“ sdělil mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Přestože Karsit neví, kdy bude moci stavba závodu u výpadovky na Hradec Králové pokračovat, už investoval stovky milionů korun do technologií.
„Pořídili jsme například robotickou hydraulickou linku v hodnotě přibližně 750 milionů korun. Linku, která již mohla a měla být dávno v provozu, nyní máme ve skladu a čekáme na vydání příslušných povolení,“ poznamenal šéf představenstva.
Zároveň potvrdil, že jeho firma není na uskutečnění projektu závislá. Strojírenská společnost je největším dodavatelem blatníků, kapot, dveří a dalších náhradních panelových dílů pro Škodu Auto. Naposledy investovala 165 milionů do transferového lisu v jaroměřském závodě.
I když Karsit na dvorském záměru nic nemění, František Řípa naznačuje, že další obdobné investice by jaroměřská společnost mohla realizovat mimo Českou republiku: „Například v nedalekém Polsku se na podobné překážky nenaráží.“
