Klasicistní sýpka patří mezi nejvýznamnější památky lázeňského města. Stav, ve kterém dlouhá léta byla, tomu však zdaleka neodpovídal. Omítka dávno opadala, v havarijním stavu byla střecha.
„Žiju tady čtyřicet let a celou dobu chátrá. Byl to strašný pohled. Dali to pěkně dohromady. Ještě by bylo dobré, kdyby se opravily cesty v parku,“ uvedl Josef Bednárik z Lázní Bělohradu.
„Pamatuju si ještě, když sem JZD vozilo obilí, ale je to už strašně dlouho. Od sametové revoluce byla sýpka zavřená, dveře byly zadělané a v oknech mříže,“ sdělila místní seniorka.
V přízemí špýcharu vznikla kavárna se salonkem a terasou, v prvním patře galerie a ve druhém patře víceúčelový sál pod otevřenou střechou pro 300 diváků. V prvních dvou podlažích se dochovaly původní klenuté stropy.
Projekt vymyslela obecně prospěšná společnost Bělohradská sýpka, přípravy zabraly čtrnáct let. Podnikatel Leoš Vrbata investici převzal až v průběhu rekonstrukce a dotáhl ji do konce.
Záchrana sýpky podle něj přišla na poslední chvíli. „Objekt byl těsně před zhroucením. Sýpka bude sloužit pro kulturní a komerční účely. Sál je dimenzován pro více než 300 diváků. Mohou se zde konat koncerty, divadelní představení, kongresy nebo školení,“ řekl Leoš Vrbata, vlastník společnosti Filipa, která patří mezi největší zaměstnavatele zdravotně postižených v České republice.
Loni na podzim v Hořicích otevřela výrobní a logistický areál za 140 milionů korun.
Sýpka je vhodná i pro pořádání svateb či teambuildingů. Galerie bude podle Vrbaty prezentovat především díla regionálních umělců, první výstavu zde má mladý malíř Mikuláš Karban z Hořic.
Velký sál ve městě chyběl
Ve čtyřtisícovém městě sál obdobné velikosti chyběl. Na radnici, která se na náměstí K. V. Raise otevřela v roce 2022, je pouze víceúčelový sál s kapacitou pro maximálně 80 lidí. Lázně Bělohrad počítají s tím, že budou v sýpce pořádat větší městské akce, první bude na konci února předávání kulturních cen.
„Po Novém roce bychom chtěli podepsat smlouvu o spolupráci, na pronájmy už máme vyčleněné peníze v rozpočtu. V sále bychom chtěli pořádat například plesy, koncerty vážné hudby nebo divadelní představení. Předpokládám, že ho využijí také místní spolky,“ uvedla starostka Alena Kuželová (nestraník, SNK Bělehradsko).
Rekonstrukce památkově chráněné budovy začala v roce 2023 na podzim. Dělníci vyměnili střechu, opravili fasádu, interiéry a vybudovali přístavbu s výtahem. Stavební práce vyšly na zhruba padesát milionů korun. Více než 38 milionů zaplatila dotace z takzvaných norských fondů.
„Rekonstrukce měla za cíl nejen obnovit tuto historickou stavbu, ale také ji začlenit do každodenního života města a vytvořit z ní regionální centrum kulturního vyžití, setkávání a inspirace,“ doplnil Leoš Vrbata.
Sýpka zahájila provoz v listopadu, 11. prosince ji slavnostně otevřel prezident Petr Pavel s manželkou Evou.
„Chtěl bych vyjádřit obdiv a respekt k tomu, když se někdo pustí do záchrany takto velkého historického objektu. Je to mimořádně chvályhodné, protože staré budovy nás pojí s minulostí a s našimi předky,“ řekl prezident.
Sklad cínových vojáčků
Špýchar v rohu bělohradského zámeckého parku byl postaven v roce 1791. Desítky let sloužil pro skladování obilí.
„Vznikl jako zásobárna potravin, zejména obilí, v reakci na hladomor, který české země zasáhl na začátku 70. let 18. století. Patent, který nařizoval stavbu obilných sýpek, vydal Josef II.,“ poznamenal Leoš Vrbata.
V 19. století stavbaři prorazili vstupní portál na západní straně budovy. V 80. letech minulého století existoval projekt na proměnu sýpky v kulturní centrum, počítal s přístavbou na východní straně objektu. Nikdy se však nerealizoval, a i díky tomu se špýchar dochoval v nezměněné podobě. Za socialismu zde JZD podle pamětníků kromě obilí skladovalo cínové vojáčky, které vyrábělo v rámci přidružené výroby.
Kromě sýpky se v zámeckém parku nachází také barokní zámek z přelomu 17. a 18. století, který v současnosti soukromí majitelé rovněž opravují. Kromě apartmánových bytů zde má vzniknout restaurace a společenský sál.
