Už na začátku roku vznikla na trutnovské radnici pracovní skupina, která se zabývá problematikou sečení a odpadů. Z posledního jednání vyplynula konkrétní opatření, která technické služby uvedou do praxe.
Změní se výška sečení a intenzita údržby, pracovníci budou jednotlivé lokality sekat podle potřeby.
„S ohledem na panující sucho nastavujeme výšku seku na sedm centimetrů. Při větší výšce dochází k vytrhávání trávy, což je nežádoucí. Vedoucí zeleně vyjede do terénu a podle aktuálního stavu vybere, kde se bude a kde naopak nebude sekat,“ uvádí ředitel Technických služeb města Trutnov Lumír Labík.
Posečení celého města trvá čtyři až pět týdnů. Nejproblematičtější je to na jaře, kdy hluboko kořenící trávy rostou rychleji než ostatní a na vlhčích plochách jsou vzrostlejší.
Stav travnatých ploch má vylepšit také mulčování, pracovníci technických služeb nechají posekanou trávu na zemi, což má mít kladný vliv na zadržování vlhkosti v trávníku. Travní hmota se postupně rozloží a funguje zároveň jako přírodní hnojivo.
„Dohodli jsme, že vyhledáme místa, kde bychom mohli nechat růst trávu ještě trochu více než na běžných městských trávnících a udělali z nich louky,“ říká koaliční zastupitel Martin Jiránek (Piráti), který založení pracovní skupiny inicioval.
Podle trutnovského starosty Ivana Adamce (ODS) jsou navržené změny kompromisem.
„Chápeme, že někdo preferuje nízký porost, jiní by si zase přáli uprostřed města louku s motýly, avšak některé představy jsou nereálné. Lidé trpící alergiemi jsou rádi za nízkou trávu, ale proti tomu vyšší zeleň lépe zadržuje vlhkost a ochlazuje tak okolí.“
Nechte starou trávu ve výšce aspoň deset centimetrů, žádají
Opoziční zastupitelé na konci dubna rozjeli kvůli stavu trávníků internetovou petiční akci. Podle nich za něj může především nekoncepční údržba a sekání trávy téměř až na zem.
„Pokud krátce potom nezaprší a svítí do toho slunce, nová tráva nevzejde a stává se z ní prašná step. Správně by se mělo nechat alespoň deset centimetrů staré trávy,“ říká spoluautor petice Petr Sobotka (Strana zelených) z opozičního spolku Žít v Trutnově. Nejhorší je podle něj situace na Zelené Louce v Horním Starém Městě.
Receptem petičníků je zavedení zónového sekání s různou intenzitou údržby. „Jde o rozdělení města do zón podle toho, jaká je potřeba sekat. Některé by se sekaly jen jednou za rok a jiné podle potřeby častěji. Teď se to v Trutnově bohužel vůbec nerozlišuje a navíc když se tráva poseká, je to až na zem,“ tvrdí Sobotka. Jako vzor města, kde zónová údržba přináší výsledky, uvádí Frýdek-Místek.
Péče o trávníky je v poslední době diskutovaným tématem také v jiných městech. Sekání omezí i sousední Dvůr Králové nad Labem. Radnice vybrala 15 lokalit, kde technické služby budou trávníky zkracovat maximálně třikrát do roka, běžně to je šestkrát až osmkrát.
„Tím, že necháme trávu přirozeně růst, vzroste schopnost půdy zadržovat vodu a zároveň se zvýší druhová rozmanitost živočichů a rostlin,“ říká dvorský starosta Jan Jarolím (ANO).
