Například královéhradecké městské lesy se chystají prohlubovat na potocích tůně, aby srnky a zajíci měli kde pít. Zvěř se kvůli suchu stahuje za vodou, například do okolí lesních rybníků, a mění také své obvyklé chování. Třeba vysoká se dá běžně pozorovat i pozdě odpoledne.
„Takhle suché potoky jsem tady za dvacet let své kariéry neviděl,“ říká ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán, podle kterého už zvířata změnila chování a přesunula se za vodou.
„Zvěř přes den nevidíme tam, kde obvykle byla. Třeba divoká prasata z lesa prakticky zmizela. Přesunula se k rybníkům a do rákosin. Zvířata trápí žízeň, částečně ztrácí plachost a už vpodvečer jdou za vodou. Třeba v Bělečku chodí pít daňci k rybníku přímo ve vsi. Nejvíc jsou ohrožené staré a mladé kusy zvěře. Proto je potřeba dostat vodu ke zvířatům,“ říká Milan Zerzán.
Situace je o to horší, že v městských lesích je suchá většina potoků. Problém podle Milana Zerzána je, že asi třetina městských lesů je na písčitém podloží:
„Voda zaklesla pod koryta toků. Když se rýpne do dna potoka, voda tam je. Budeme dělat napajedla pro zvířata tím způsobem, že vyhloubíme tůň, kde voda vyjde na povrch. Bude to taková prohlubeň na toku. Naši lesníci už vytipovali vhodná místa. Bude to u mostků, aby bagr mohl udělat tůňky přímo z cest a nemusel vjíždět do lesa. Začínáme s tím už v prvním zářijovém týdnu pod rybníkem Šanovec,“ vysvětluje.
Už přibyla první dvě jezírka v lesích
Nových tůní má vzniknout v lesích nejméně deset a městská společnost za bagrování zaplatí desetitisíce korun.
Jako napajedla pro zvěř slouží také uměle vybudovaná jezírka pro obojživelníky, která jsou mimo potoky. Celkem jich je v lesích deset a v srpnu nechali lesníci prohloubit další dvě. Využívají se přitom bývalé zemníky, tedy místa, odkud se dříve brala zemina na opravu lesních cest.
Podle Blanky Mikátové z Agentury ochrany přírody je obvykle zaplní spodní voda a napajedlo je pak útočištěm pro řadu vzácných druhů.
„Žije v nich několik druhů čolka, v jezírkách u Bělečka pak žije skokan ostronosý nebo vážka jasnoskřivá. Ty tůňky by neměly mít strmý břeh. Také musí být vymělčené, aby v nich byly prohřáté mělčiny třeba pro pulce,“ objasňuje Blanka Mikátová.
Situace je relativně dobrá například na bývalé letecké střelnici. Tam je voda stále ve dvou ze tří jezírek, která vznikla z někdejších vojenských požárních nádrží.
Nedostatkem vody podle ředitele lesů netrpí aspoň zvěř v pozorovacích oborách:
„Daňkům vodu dovážíme každý den a v oborách pro jeleny sika a divoká prasata voda stále je. Teče přes ně Stříbrný potok a v něm zatím voda zůstala. Problém zatím nemáme ani v lesních rybnících, ale přestali jsme už před měsícem krmit ryby kvůli nebezpečí úbytku kyslíku ve vodě.“
Vodu v lesích by měly pomoct zadržet také další retenční nádrže. Dnes je jich 13 a lesy požádaly investiční odbor města o další dvě. „Plány na jejich vybudování jsou v projektu z devadesátých let a měly by být na Bělečském potoku. Kvůli suchu je vhodná doba na dobudování sítě retenčních nádrží,“ vysvětluje Zerzán.
Vybudování jednoho rybníka stojí zhruba dva a půl milionu korun a vznik retenčních nádrží dotuje ministerstvo životního prostředí.
