Údolí s pár chalupami v Řeřišném, táhnoucí se mezi lesy k česko-polské hranici, patřilo vždy k idylickým koutům kolem Machova. O víkendu sem přibyla nová alej s 26 ovocnými stromky. Podél polní cesty od Volšoviny vzhůru směrem k Bělému ji přišla vysadit asi stovka dobrovolníků.
„Marie Terezie taky sázela stromy, aby se vojáci, pocestní a chudí lidé mohli nasytit. Neberu to nijak vlastnicky, stačí, že tu tyhle nové stromy budou,“ řekl spolumajitel pozemku Jiří Dostál z Machova a odkázal na nařízení z časů habsburské panovnice a jejího syna, kteří požadovali sázení ovocných stromů podél císařských cest i těch venkovských.
 |
Sázení i s velkorysým zázemím přichystala Místní akční skupina (MAS) Stolové hory. Krátce se tu také moštovalo, než lis vypověděl službu. Školní děti zazpívaly, podával se horký mošt, pro neřidiče i říznutý kalvadosem, a kuchařky přispěly čtyřmi štrúdly do soutěže.
Na zájemce až tak velká dřina nečekala. Podél obecní cesty už předem místní stavitelé Pagačovi zdarma vyhloubili v kamenitém terénu jámy, další sponzor věnoval kvalitní hlínu a zdejší výrobce hřebíků Hašpl doplatil k 39 tisícům od nadace Partnerství ještě 15 tisíc na pořízení vzrostlých stromků. Arborista Jakub Hrůša z Bělého, který pro pořadatele dovezl stromky i potřebný materiál, pak na místě ve svém volnu radil zájemcům se správným postupem a půjčoval nářadí.
Právě po nářadí byla největší sháňka, část účastníků si totiž s sebou nevzala ani lopatu či rýč, pak se zase nedostávalo kleští na stříhání pletiva nebo kladívek na stlučení opor z kůlů.
„Chtěl jsem aspoň trošku pomoct, ale nevybral jsem si nejlepší akci, protože mám zrovna zraněnou ruku. Jsme virem na téhle planetě a příroda nám to dá sežrat,“ poznamenal mladý otec Luděk. Jeho sedmiletý a desetiletý syn se oháněli s rýčem a motykou, nakonec vše zvládli a od pohádkového Krakonoše dostali bonbony.
Majitel pozemku neskrývá rozčarování nad podobou současného zemědělství i tím, jak většina lidí žije v odtržení od přírody a utíká do digitálního světa.
„Život už je ohrožen v samé podstatě. Zemědělci přece nemají jen vyrábět mléko a maso a pěstovat plodiny, z druhé poloviny tvoří krajinu,“ stýská si Jiří Dostál, který se stará o přilehlý les a svažité louky pronajímá místnímu zemědělci.
Přišly hlavně místní rodiny od vnoučat po prarodiče. Dorazila mladá slečna, která chodívá sázet stromy a hloubit tůně s polickým spolkem Julinka a přála si poznat další partu. Přijeli také hoši z Meziměstí, kteří na Broumovsku plánují uspořádat něco podobného.
Staré a odolné odrůdy
Po dvou hodinách byla alej v zemi. Porostou zde jabloně odrůd strýmka, panenské, croncelské či řehtáč soudkovitý, švestka domácí a Wangenheimova, třešeň Karešova a další. Staré ovocné odrůdy by měly být odolné především proti mrazům.
„Máme stromky až ze školky z Mnichova Hradiště, vše staré odrůdy. Zamlouvali jsme je už v červenci, zájem je veliký, podle školkařů už posledních pět let trvá boom, že lidé chtějí hodně právě tyto odrůdy,“ podotýká manažerka Mirka Soldánová z MAS Stolové hory.
Jabloň získala od nadace odborný zásah arboristů a další nadační peníze putují právě na nové výsadby i pozdější péči.
Najít místo pro alej však nebylo vůbec snadné. „Podle občanského zákoníku je možné zasadit strom tři metry od sousedního pozemku, musí s tím souhlasit majitel cesty i vlastníci sousedních pozemků. Orientovali jsme se podle katastrálních map, jenže tam vypadá situace určitým způsobem, ale ve skutečnosti pak třeba jde cesta o něco vedle. Znamenalo by to, že bychom museli sehnat třeba dvacet podpisů od majitelů, právnicky to bylo nepředstavitelné. Dva měsíce jsme hledali, vždy jsme dostali tip, ale pak si to třeba majitel úplně rozmyslel. Nakonec jsme našli dva vlastníky, strýce s neteří, kteří s alejí souhlasili,“ popisuje peripetie s alejí Mirka Soldánová.
Péče o stromky
Podle arboristy Jakuba Hrůši je výsadba jen začátkem, další péče o stromky bude nutná. Před zimou potřebují ještě vydatnou zálivku, zjara se sestřihnou korunky srovnávacím řezem, v budoucnu následují výchovné řezy.
„Jsme v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, takže je vhodné vysázet právě staré odrůdy, navíc jako vysokokmeny. Potrvá asi pět let, než stromky začnou plodit. Jestli jsou staré odrůdy chutnější než nové, bych úplně neřekl. Šlechtitelství se 200 let ubírá k tomu, aby plody byly chutné a atraktivní, což kolikrát staré odrůdy nejsou. Jejich bonus je v tom, že do této krajiny patří a jsou i malinko odolnější, ale ani to není pravidlem. Na druhou stranu už některé odrůdy mohou být přešlechtěné tak, že potřebují velké množství chemie,“ podotýká arborista.
Městys Machov sázení také podpořil, jeho pracovníci budou stromky pravidelně zalévat a kosit pod nimi trávu. „Bez Mirky a jejího týmu by Machov nebyl známý v celé republice ani v Evropě, kde jabloň skončila na sedmém místě ankety o evropský strom roku, což je také úžasné,“ říká starosta Machova Jiří Krtička (nez. za STAN).
