Po loňském nezdaru s první žádostí o evropskou dotaci obce zrevidovaly projekty a odstranily vše, co by mohlo zapříčinit další neúspěch. Už na jaře měly všechny vyhlídkové věže hotové projekty a platná stavební povolení.
Euroregion Glacensis, který projekt Česko-polské hřebenovky koordinuje, podal žádost o dotaci v květnu a čeká, zda mu unie napodruhé schválí osmdesátimilionový příspěvek.
Celkové náklady jsou 3,5 milionu euro, tedy asi 95 milionů korun. „Celá hřebenovka se schvaluje jako jeden velký projekt. Žádost už je podaná a čekáme na rozhodnutí, které by mělo padnout do konce listopadu. Stavět by se mělo od příštího roku,“ potvrdil sekretář Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek.
Dotační uzávěrka se několikrát posunovala. Původně mělo být jasno už o prázdninách. Obce mezitím udělaly poslední krok v přípravě staveb – schválily předfinancování projektů. V praxi totiž musí rozhledny nejprve zaplatit ze svého, až poté jim unie zpětně pošle peníze.
„Když žádáte o dotaci, musíte nejprve doložit, že máte peníze na realizaci,“ řekla starostka Deštného v Orlických horách Alena Křížová, jejíž obec léta usiluje o rozhlednu na Velké Deštné.
Nové vyhlídkové věže vzniknou po celé délce Orlických hor a v Kladském pomezí. Asi dvě třetiny z nich budou na polské straně hranice. V polovině případů jde o místa, kde v minulosti rozhledny stávaly. To je právě případ Velké Deštné, nejvyššího bodu Orlických hor, na kterém je jen informační tabule.
Inspirací jsou klimatické podmínky
Kvůli ploché špičce 1 115 metrů vysoké hory a stromům odsud není žádný výhled. Původní jednoduchá rozhledna z roku 1992, spíše myslivecký posed, z vrcholu zmizela už před lety. Původně zde rozhledna stávala již koncem 19. století.
Plánované rozhledny
|
„Stavět budeme až na jaře. Na podzim stihneme jen výběrové řízení. Letos už bychom kvůli povětrnostním podmínkám na horách stejně nestavěli,“ doplnila starostka.
Rozhledna na Velké Deštné bude mít půdorys pětiúhelníku, inspirací byly klimatické podmínky, tedy vítr a déšť. Dřevěné latě po stranách symbolizují proudy vody padající z oblohy, různý úhel sklonu na jednotlivých stěnách pak různé typy větru. Cena 19metrové rozhledny je pět milionů korun.
Kromě Deštné vzniknou nové vyhlídkové věže také na Feistově kopci u Olešnice v Orlických horách, ve Vysoké Srbské a na kopci Šibeník u Nového Hrádku na Náchodsku. Tamní projekt využívá tubusu bývalé větrné elektrárny, který obepne točité schodiště. Na rozhlednu se bude chodit přes nově vybudované informační centrum.
Téměř padesátimetrová věž bude mít vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 metrů. Spolu s parkovištěm a infocentrem spolkne projekt téměř 12 milionů korun a jde tak o nejdražší stavbu v rámci Česko-polské hřebenovky, jejíž součástí je také sedm rozhleden v polském příhraničí.
Nejvyšší plošina bude u obce Nowa Ruda
Vyrostou například na Vrchmezí, u Radkówa nebo na kopcích Jagodna a Czerniec nedaleko Neratova, kde přibude také nová lávka do Polska a informační centrum. Nejvyšší vyhlídková plošina by měla vzniknout ve výšce 68 metrů na bývalé těžební věži Slupiec u obce Nowa Ruda. Součástí projektu je také obnova značení hřebenové turistické trasy od Sněžky po Praděd.
„Předpokládáme, že se stavební zakázka vyhlásí ještě letos. Stavět bychom rádi začali příští léto. Cenu odhadujeme do pěti milionů a chceme žádat o evropskou dotaci. Projekt jsme převzali od svazku obcí Orlicko, který nám ho poskytl zdarma, protože sám na dotaci nedosáhne,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Česko-polská hřebenovka měla původně začít růst už loni, ale výrazně dražší varianta, v níž byla i Liberecká větev, v pilotním dotačním programu neuspěla. Tehdejší rozpočet byl zhruba 300 milionů korun. Liberecko se kvůli tomu osamostatnilo a ve východních Čechách bylo vyřazeno několik rozhleden - třeba na krkonošských Rýchorách nebo na Králickém Sněžníku (více čtěte zde). Stavbu další plánované vyhlídky nad Mladkovem převzaly Lesy ČR.
