Urychlení stavby v pátek slíbil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Ten se znovu po třech letech přijel podívat na pokračování dálnice a rovnou přislíbil, že dostavba D11 bude i nadále vládní prioritou, na kterou se v rozpočtu najdou peníze i v dalších letech.
Před třemi lety premiér slavnostně odmávl zahájení úseku kolem Hradce Králové, s jehož dokončením se počítalo na podzim 2017 (psali jsme zde).
„Pracujeme s termínem srpen, kdy by mělo dojít k částečnému zprovoznění,“ uvedl šéf ŘSD, podle nějž dobře šlapou i další úseky, do nichž se před čtvrt rokem pustili archeologové. Práce postupují rychle i díky sladěné spolupráci stavbařů s archeology (o práci archeologů čtěte zde).
„Dohodli jsme se, že nejdříve se prozkoumají technicky nejnáročnější místa, tedy ta, kde mají stát mimoúrovňové křižovatky či mosty, aby stavbařům byly k dispozici co nejdřív,“ pochvaloval si Kroupa.
„Je to naprostá archeologická mobilizace“
Na výzkum pod dálnicí se podařilo stáhnout snad všechny dostupné archeology, protože souběžně s D11 ještě začaly práce na D35 v sousedním Pardubickém kraji.
„Je to naprostá archeologická mobilizace. Archeology si musíme dovážet i ze zahraničí. Teď přijede 20 stážistů z našich partnerských univerzit,“ uvedla děkanka filozofické fakulty hradecké univerzity Pavlína Springerová.
Kromě hradeckého týmu na nalezištích pracují i týmy z Prahy a Olomouce. „Každý má pět úseků,“ dodala Springerová.
Přitom ještě nedávno to byl právě archeologický průzkum, který sklízel kritiku, a to především kvůli vysoké několikamiliardové ceně.
„Vládu původně navrhovaný rozpočet děsil. Očekávané částky od ministerstva kultury a ministerstva dopravy byly opravdu velké a jsem rád, že se je soutěží podařilo redukovat,“ oddychl si premiér Sobotka.
Církev chce pozemky, úřad je odmítá vydat
Archeologický průzkum se podařilo nakonec vysoutěžit za 653 milionů korun bez daně. Úseky stavby by měly pomalu začínat ve chvíli, kdy je archeologové opustí. Kroupa však podotkl, že po celé trase až k polským hranicím nejsou vyřešeny majetkové poměry kolem pozemků. Problémy mohou dělat ty, na něž si činí nárok církev.
„Církev se dožaduje vydání pozemků, státní pozemkový úřad v souladu se zákonem je vydat nechce. Řeší se to pak problematicky u soudu. Nám se relativně slušně daří s pražským arcibiskupstvím domlouvat ve Středočeském kraji, teď proto jednáme, že bychom zajeli i sem a řešili to na místě. Zatím jde o předběžná jednání. Pokud se nám to však nepodaří, bude to palčivý problém,“ upozornil šéf ŘSD.
Premiér se živě zajímal o práci archeologických týmů. Na nalezištích za Hradcem se totiž nezabývají pouze pravěkými nálezy, ale podařilo se jim zjistit i plno nových informací o době nedávno minulé, tedy o roku 1866, kdy v okolí dálnice zuřila prusko-rakouská bitva.
„Naši studenti se účastnili detektorového průzkumu na celé trase a na všech úsecích našli pozůstatky střeliva. Začali jsme se tak dovídat o dalších konfliktech. Zjistili jsme, že jak armáda ustupovala, docházelo k dalším bojům mimo hlavní bojiště. Nastala třeba situace, kdy na jedné straně potoka byly rakouské projektily, na druhé pruské, takže došlo k přestřelkám,“ vysvětlil člen archeologického týmu hradecké univerzity.
Střílelo se prý i kolem dálnice. „Dělostřelectvo na sebe postřelovalo přes dálnici, což je štěstí, protože granáty nevybuchovaly přímo na její trase. Říká se totiž, že nevybuchlé pruské granáty mohou explodovat ještě po letech,“ dodal archeolog.
