Rozlehlé staveniště v Elektrárenské ulici na okraji Trutnova pozorují místní v přímém přenosu. Jejich pocity jsou smíšené.
„Koukám na to přímo z okna a chodím se dívat, jak most roste. Asi to je nutné postavit, ale už to tady nebude ono. Poříčí bylo vždycky klidné, teď už to nebude,“ říká Světlana Macková, která několik set metrů od mostu venčí psa.
Estakáda klenoucí se nad hlavní dopravní tepnou Poříčí – Náchodskou ulicí – z výšky jako by rozdělila městskou část na dva díly. Vede paralelně s vysokým napětím. Obyvatelům vadí nejen zásah do krajiny, ale i zvýšená prašnost ze stavby.
„Podívejte se, když tamhle jedou auta dolů, jak se práší. Silnice je úplně hnědá, valí se to všude kolem dokola. Když prší, je bláto po celém Poříčí,“ říká senior Josef u zahrádky bytového domu ve Sportovní ulici 300 metrů od estakády.
„Přitom to pořád myjí, to nemůžu říct. Ale když se staví, je to tak,“ vkládá se do rozhovoru starší žena.
Dokončení dálnice i přes současné potíže vyhlíží s velkým očekáváním. „Už se těším až to bude, protože provoz v Trutnově je teď hrozný. Z Poříčí do centra jedete klidně 30 až 40 minut,“ říká obyvatelka ke kolonám, které se i kvůli rekonstrukcím a uzavírkám v okolí tvoří téměř denně.
Letmá betonáž, podpěr netřeba
Společnost Metrostav TBR začala s mostem v Poříčí loni v létě. Stavba patří nejen mezi nejviditelnější, ale také technicky nejnáročnější v celé trase dálnice z Trutnova do Královce.
Nosnou konstrukci tvoří monolitická komorová konstrukce o šesti polích. V nejvyšším bodě je most vysoký 30 metrů. Konstrukce nad podpěrami dosahuje výšky 7,5 metru, největší rozpětí mezi dvěma poli je 151 metrů.
Omšelé domy, „sklepy“ s alkoholem. Královec doufá, že ho dálnice pozvedne |
„Díky tomu se most po dokončení zařadí mezi nejvýznamnější objekty tohoto typu u nás. Půjde o největší spojitou rámovou konstrukci v republice budovanou metodou letmé betonáže,“ upozorňuje mluvčí Metrostavu Radim Mana.
Při letmé betonáži se konstrukce staví po částech od pilířů do prostoru. Při tom není třeba stavět podpěrné konstrukce přímo pod mostem.
33 tisíc kubíků betonu
Podle mluvčího je téměř hotová spodní stavba, tedy základy a pilíře, a dělníci betonují nosnou konstrukci. Hotová má být příští rok v září.
„Pak budou pokračovat práce na vybavení mostu, zejména odvodnění, římsách, izolacích, vozovkových vrstvách a zábradlí. Do provozu bude most uveden společně s celou trasou,“ říká Radim Mana.
Stavaři spotřebují 33 tisíc kubických metrů betonu, použijí 5 500 tun betonářské výztuže a 1 100 tun předpínací výztuže. Při cestě po silnici I/16 z Trutnova do Polska, vedle níž D11 povede, zůstává stavba dálnice většinou skryta.
Na konci Libče je prašná cesta ke staveništi, po projetí Zlaté Olešnice se otevírá výhled na trasu D11 v obou směrech.
Stavba D11 u polské hranice má skluz, úsek u Královce otevřou na podzim |
Nejdál jsou práce na konci úseku v Královci. Tříkilometrová část s provizorním sjezdem u železničního přejezdu by se měla otevřít letos na podzim. Dělníci betonují most, hotový je kruhový objezd. Z tohoto místa je dobře vidět, jak dálnice v zářezu pokračuje do Polska.
Stavba jednadvacetikilometrového úseku D11 začala v říjnu 2024. Kromě dvou tunelů a 28 mostů budou na trase tři mimoúrovňové křižovatky a deset protihlukových stěn.
V dubnu odstartovala stavba posledního úseku Trutnov – Jaroměř. Nejnáročnější na téměř dvacetikilometrové trase bude 780 metrů dlouhý tunel pod Kamenným vrchem u Výšinky. Stavaři zbudují celkem 24 mostů o celkové délce 2,5 kilometru.
Polská rychlostní silnice S3, na kterou se D11 v Královci napojí, je hotová od loňského podzimu, kdy se otevřel závěrečný úsek na baltském pobřeží. Poslední příhraniční úsek S3 z Bolkówa do Kamienné Góry se dvěma tunely byl hotov v červenci 2024. Expresní silnice dnes řidiče z Lubawky dovede přímo k Baltskému moři.
