Po vyhlášení vůbec první dotační výzvy na výstavbu bytů a inženýrských sítí v okolí kvasinské průmyslové zóny se mohou radovat i další obce. Ministerstvo pro místní rozvoj v obou podprogramech překročilo plánované částky a místo celkových 60 milionů rozdělí žadatelům až 80 milionů korun.
Nejvíce peněz by měl získat Rychnov. Na bytový dům v Mírové ulici chce čerpat 27 milionů korun. Stát má vedle teplárny v místě, kde je dnes zeleň a dětské hřiště mezi bytovkou a garážemi.
„Tento pozemek je v územním plánu určen pro výstavbu bytového domu a žádost o dotaci byla podána právě pro tento pozemek,“ upřesnil starosta Rychnova nad Kněžnou Jan Skořepa.
V podprogramu na stavby městských nájemních bytů ministerstvo podpořilo všechny tři předložené projekty - vedle Rychnova ještě 13,8 milionu pro obec Dobré a 5,2 milionu pro Dobřany.
Velký převis žadatelů byl na zasíťování pozemků pro stavbu rodinných a bytových domů. Komise nejlépe hodnotila projekt v lokalitě Bačinka ve Vamberku za 15,2 milionu. Částku 7,65 milionu získá i Rychnov na přípravu lokality Velká Láň a další obce skončily jako náhradníci. Po zhruba pěti milionech by mohly získat Skuhrov nad Bělou a Albrechtice nad Orlicí. Peníze pro ně chce ministerstvo převést z uspořených prostředků na podporu bydlení.
Dotace jen na městský projekt
V Rychnově však nechce stavět byty jen město. V trojúhelníku mezi Javornickou ulicí, teplárnou a silnicí na Javornici mají připraveny projekty také dva developeři.
Kolik obce získalyDotace na byty
Dotace na infrastrukturu
Náhradní žádosti na infrastrukturu
Zdroj: MMR |
Společnost Agile má ve fázi územního rozhodnutí stavbu 180 bytů a Rychnovská realitní plánuje až 280 bytů. Oba si stěžují, že jim radnice nevychází vstříc. Vadí jim hlavně to, že Rychnov žádal dotaci na zasíťování vlastní lokality Velká Láň, ale dohoda na sítích pro jejich lokalitu Javornická se nedaří.
„Projekt připravujeme dva roky. Žádali jsme město o vybudování infrastruktury a oni řekli, že si to máme udělat za své. Přivedou tam jen teplo k výměníku. Jenže stavba sítí by každý byt prodražila o 300 tisíc korun,“ upozornil jednatel Rychnovské realitní Petr Nehera.
Obrátil se proto na Královéhradecký kraj. Vládní podpora pro Rychnovsko totiž počítá s tím, že zatímco na nájemní byty mohou dotace čerpat jen města, peníze na zasíťování pozemků lze poslat i tam, kde budou stavět soukromníci.
„Výzva je koncipovaná tak, aby město pomohlo developerům k tomu, aby postavili byty. Domy postaví za své a s infrastrukturou pomůže stát,“ vysvětlila Jana Jiráňová z krajského Centra investic, rozvoje a inovací (CIRI).
Jenže žadatelem musí být město, a to zatím s investory nenašlo splečnou řeč. Kraj proto jednal s ministerstvem, aby ho od příštího roku zařadilo mezi oprávněné žadatele. Pokud se developeři s radnicemi v okolí průmyslové zóny nedohodnou, budou se moci obrátit na hejtmanství.
„Pro kraj je podpora bydlení prioritou, protože bytů je nedostatek,“ zdůraznila Jiráňová.
Podle studie CIRI z října 2017 chybí na Rychnovsku přes tři tisíce bytů a do sedmi let vzroste jejich potřeba o další tisícovku.
Hra o pozemky
Rychnovská realitní má s městem ještě jeden spor. Aby mohla požádat o územní rozhodnutí, potřebuje vyřešit práva ke třem bývalým polním cestám, které jsou v majetku města. Jsou totiž přesně uprostřed jejich budoucího staveniště. Firma je chce směnit za pozemky, kudy v lokalitě povedou nové cesty. Radní Rychnova však minulý týden záměr směnit pozemky odmítli.
Vizualizace lokality Javornická podle závazné studie města.
„Nemáme jistotu, že tam skutečně bytové domy vyrostou. Na stavebním úřadu není podána žádost o územní rozhodnutí. Říkal jsem jednateli Rychnovské realitní, aby si zažádal o právo stavět na městských pozemcích. Až tam budou bytové domy stát, pak můžeme přijít, cesty zaměřit a provést směnu,“ vysvětlil postup radních Jan Skořepa.
Podle jednatele firmy Petra Nehery však žádost o území rozhodnutí stojí právě na nesouhlasu s využitím pozemků.
„V žádosti není napsáno směna, ale záměr směny. Bavili jsme se o tom, že až to bude hotové, pozemky se převedou. Na vše ale chceme mít smlouvy, aby měly obě strany jistotu. Tak zněla domluva a takto zněla i žádost. Pan starosta se z toho akorát vykrucuje,“ řekl.
Bez využití městských pozemků podle Nehery nelze realizovat asi dvě třetiny zamýšleného projektu. Město má totiž závaznou studii území, která definuje, kde budou chodníky, veřejná prostranství, ale také velikosti domů, počty parkovacích míst či existenci předzahrádek. Firma požaduje pouze posunutí cesty v řádu maximálně desítek metrů.
