Farmáři určí plochy, které budou kosit, piloti dronů vybavených termokamerami zvířata vyhledají a myslivci je šetrně odnesou do bezpečí.
„Je to pro nás naprostá novinka. Nabídla se nám příležitost to vyzkoušet a uvidíme, jak se to osvědčí. Pro nás je klíčová ochrana mláďat a cílem samozřejmě je, aby se jich podařilo zachránit více než běžnými metodami. Ve vysoké trávě nebo v jeteli je to dost těžký úkol. Pokud by se to povedlo, byl by to pro nás, a hlavně pro zvěř, opravdu velký přínos. Ročně u nás v revíru zahynou desítky malých srnčat,“ říká předseda Mysliveckého spolku Podhájí Radim Jaroslav Blažík.
Myslivci zvěř před sekáním porostů plaší, avšak srnčata v tomto období vyžadují zvláštní přístup. Z úkrytu se musejí odnést, což vyžaduje opatrnost. Pokud by na mláděti ulpěl lidský pach, srna je odvrhne.
„Existují plašiče zvěře, snažíme se porosty projít se psy, avšak srnčata se rodí od půlky května do začátku června a ještě nedokážou utéct. Stroje je potom posekají a to je často opravdu hrozný pohled,“ říká Blažík.
„Srnčata se musí vzít do gumových rukavic, do koše nebo do nějaké trávy, aby se nezapachovala, a odnést do míst, kde se neseká. Srna si je potom najde, začnou pískat a matku si přivolají. Nyní půjde o vojtěšku nebo jetel a louky s vysokou trávou. Sekačka jede po poli rychlostí 25 kilometrů v hodině a má záběr deset metrů. Dospělá zvěř si poradí, ale mláďata jsou bez šance,“ popisuje Blažík.
Záchranou akci organizuje farmář a zároveň myslivec Petr Mráz se Simonou Horákovou pod hlavičkou neziskové organizace Komora na ochranu divoké zvěře. Horáková je zároveň pilotkou dronu ze společnosti Check.Land, která zajistí stroje.
„Jsou schopni zmonitorovat území o rozloze 10 hektarů za den. Je to však pilotní projekt, takže je to přibližný údaj, který si upřesníme v praxi. Plánujeme to na deset dní, takže by se teoreticky mohlo prohlédnout 100 hektarů zemědělských ploch. V dronech vidíme perspektivu. Naráží to však na nedostatek peněz. Myslivecké spolky mají v současné době jiné problémy než platit někoho s dronem,“ upozorňuje Petr Mráz.
Červená skvrna v trávě
Pilotní projekt na Jičínsku si našel sponzora. Výsledky by měly ukázat účinnost nové metody a skutečný přínos pro zemědělce i myslivce.
„Hledali jsme prostředí, kde úzce spolupracují farmáři s myslivci, což není vždy pravidlem. Máme vazby na pana Mráze, takže jsme hledali na Jičínsku, kde jsme takové prostředí našli. Rovněž jsme našli partnera, který je ochoten do toho dát nějaké peníze, aby se narovnalo nesymetrické prostředí, které u nás v této oblasti panuje,“ říká Horáková.
„Naší úlohou je zorganizovat komunikaci mezi farmářem a mysliveckým sdružením. Musíme zajistit pilota dronu se slušnou termokamerou. Zejména v odpoledních hodinách se stává, že jsou na louce vyhřáté kameny nebo mraveniště a není vždy jednoduché poznat, co je co. Potřebujeme dole lidi, aby to prověřili a zajistili odnos. Bez nich to nejde. V posledních dvou letech jsme podnikli celou řadu experimentálních letů na dohledání srnčí nebo černé zvěře v různých zemědělských porostech,“ vysvětluje Horáková.
Její tým je koncem května připraven dorazit do Radimi do druhého dne od oznámení záměru porosty posekat.
„Je těžké říci přesné datum. Nejprve budeme srnčata dohledávat na plochách osetých vojtěškou, což bývá na konci května. Nikdy však nevíme, co se který den bude dělat. Farmář potřebuje, aby byly plochy relativně suché. Máme tak jen předběžnou dohodu, že se to uskuteční přibližně na konci května. Jsme schopni vyrazit do akce do druhého dne,“ říká pilotka dronu.
„Je šikovné, že jde o jednu lokalitu, kde budou totožné atmosférické podmínky. Už víme od myslivců, na kterých plochách je srnčí zvěře více a kde je jí méně. Jsme domluveni na čtyřech až pěti pilotech podle možností. Všichni budou vybaveni dronem s termovizí. Záleží, jak si farmáři naplánují sklizeň,“ říká Horáková.
S kolegy monitoruje divoká prasata
„U černé zvěře je to jiné. Jednak se to dělá v jiné době a také motivy práce nejsou tak krásné jako u srnčat. Ve společnosti Check.Land často děláme pro farmáře podklady pro precizní zemědělství. Černá zvěř dělá velkou škodu zejména v kukuřici a naší rolí je ji dohledat, aby ji šlo vyhnat, případně jde o prosté zmapování škody na poli. Z obrázků nasnímaných drony jsme schopni udělat ortofotomapy, z nichž je patrné, v jakém stavu má farmář pěstební plochu, a vytvořit multispektrální mapu, která popisuje rozložení kondice porostu. Pro myslivce to může být podkladem, aby mohli černou zvěř redukovat, případně odlovit,“ vysvětluje Horáková, která se věnuje létání s drony a zpracování získaných dat čtyři roky.
