Projevilo se zavedení nouzového stavu i v Českém ráji? Jste připraveni na vlnu zájmu turistů?
Karanténa Českému ráji z hlediska ochrany přírody prospěla, to je bez debat. Lidí bylo výrazně méně a v přírodě byl klid. Na druhou stranu se nyní dá očekávat výrazný nárůst počtu turistů. Je otázkou, jak velký bude, protože se postupně otevírají i hranice některých států. Budeme se snažit turisty co nejvíce udržet na vhodných trasách, aby nerušili živočichy, kteří se uchylují do klidnějších oblastí. Jelikož je Český ráj velmi malý - má jen 182 kilometrů čtverečních - budeme se snažit turisty rozptýlit i za hranice chráněné krajinné oblasti, například na území geoparku Český ráj.
Měli jste vůbec možnost letos chystat novinky týkající se ochrany přírody a zároveň i návštěvníků Českého ráje?
Budeme pokračovat v obnově mokřadů a výsadbě stromů. V Českém ráji letos plánujeme výsadbu více než tisíce stromů ve volné zemědělské krajině, kde zeleň chybí. Vytvoříme i řadu polních cest se stromy, po kterých se lidé dostanou z místa na místo i tam, kde dosud museli chodit po silnici třeba do sousední obce. Jedná se například o více než tisíc metrů dlouhou cestu spojující Boseň a Kněžmost, která bude zatravněna a osázena stromy. Protierozní cesta vznikne ve Střelči u Mladějova.
 |
A bude pokračovat odlesňování kopce se zříceninou hradu Trosky?
Odlesnění je pro tuto chvíli ukončeno, i když určitá diskuse o pokračování se skutečně vede. Zásadním důvodem pro odlesnění bylo to, že na Troskách rostly nepůvodní dřeviny, které tam nemají své místo. Ty byly odstraněny a v tuto chvíli se tam pasou kozy wallizerské, což je zajímavé plemeno, a cílem spásání na kopci je nastartování obnovy stepních společenstev v odlesněné části Trosek. Ještě se řeší otázka dalších dřevin, které jsou nemocné. Zejména jasany mají houbovou chorobu, která napadá kořenový systém. Pokud bychom je neskáceli, mohly by na někoho spadnout. Dá se tak očekávat, že porosty na vrcholu Trosek rozvolní sama příroda.
Projevily se v přírodě Českého ráje deště z posledních několika týdnů? Dokázaly zmírnit dlouhodobé sucho?
Deště měly blahodárný vliv na cenná místa, zejména mokřady, a sucho tím bylo do velké míry potlačeno. Z tohoto pohledu je nyní situace dobrá. Poměrně dost vody je i v rybnících, hladiny jsou samozřejmě nadále trochu pokleslé, ale není to nic výrazného.
A jaké máte další možnosti v boji se suchem? Rybáři hovoří třeba o možnosti výlovů jednou za dva či více let...
Správa CHKO se v Českém ráji stará o šest rybníků v majetku státu. Na některých z nich jsou výlovy jednou za dva roky. Je to však otázka diskuse s rybáři, protože to nemusí být vždy vhodné. Když ryby narostou, kvalita vody může jít dolů. Nás primárně zajímá právě kvalita vody s ohledem na život v rybníku. Pokud se kvalita sníží, má to samozřejmě dopad i na další živočichy. Musí se to hlídat, ale vždy jde o dohodu s rybáři. Třeba Komárovský rybník u Branžeže má právě dvouletý cyklus. Co se týká dalších opatření, máme finanční prostředky, které můžeme použít na různá opatření týkající se mokřadů. Zároveň se věnujeme i výsadbě stromů. Všechny prvky sloužící k zadržování vody průběžně realizujeme.
Letos bylo prokázáno pět úspěšných hnízdění sokola stěhovavého. Zaznamenali jsme také jedno hnízdo orla mořského se dvěma mláďaty.
Jiří Klápště
Jak to vypadá s chystanou záchranou Sedmihorských mokřadů?
Hlavním cílem je zvýšit množství zadržované vody a podpořit živočichy, kteří tam žijí, zejména pak ptáky. Ve velké míře se zaslepí odvodňovací kanály a vybudují se tůně, které v tomto území zadrží vodu. Odvodňovací kanály tam byly opakovaně uměle vytvořeny, vyhlubovány a udržovány, aby se pomohlo zemědělskému využití. Nicméně se ukázalo, že jde o plochu naprosto nevhodnou pro zemědělství, protože se opakovaně zavodňovala. Chystaná opatření mají napomoci tomu, aby tam bylo vody ještě více než nyní a mokřad fungoval na sto procent.
Problémy jste měli i s rybníkem v oblíbeném údolí Plakánek, který eroze zanáší bahnem...
Do údolí tam dlouhodobě stéká ornice a půda z okolních polí a sadů a problém tam opravdu přetrvává. Máme dohodu s tamními uživateli zemědělské půdy, respektive se sadaři, že přijmou taková opatření, která údolí ochrání od nadměrné eroze zemědělské půdy. Pokud všechno poběží, jak má, letos na podzim by měla být opatření provedena. Pokud by nebyla, padla by možnost dohody a smírného řešení a nastoupit by musela represe, to znamená sankční řízení.
V čem konkrétně budou opatření spočívat?
V části údolí, kde je orná půda, by se měl zatravnit pás, který by tvořil ochrannou zónu údolí. Myslím si, že to bude fungovat velmi dobře. Na straně, kde jsou sady, jsou dvě možnosti. Mohl by tam být rovněž pás travního porostu, anebo by se tam daly vytvořit dvě nebo tři sedimentační nádrže, které by splachy zadržely.
Kůrovec dosud Český ráj netrápil. Přesto se třeba v okolí Sobotky či Troskovic vyskytl ve větší míře.
Je pravda, že starosti s kůrovcem třeba v okolí Mladějova na Sobotecku jsou. Nicméně jde vždy o lokální záležitost, lesy u nás rozhodně plošně nevymírají. Pokud se část porostu vykácí, v podrostu vyrostou vhodnější listnaté stromy a smrky postupně nahradí.
Dá se tedy říci, že vám kůrovec paradoxně pomáhá v tom smyslu, že přispívá k tomu, o co se snaží lesníci i na jiných místech: tedy o větší druhovou skladbu stromů v lesích a nahrazování smrkových monokultur listnatými stromy?
V dlouhodobém horizontu kůrovec lesu pomůže, protože trochu živelně nastartuje přeměnu porostu na stav bližší přirozenému stavu. Dnes je to problém, protože volné plochy po vykácení se více prohřívají a mají větší výpar, ale z dlouhodobého hlediska lesu pomůže změna složení stromů.
A jak to letos vypadá s hnízděním sokolů či orlů mořských? Vyskytují se v Českém ráji nějaké jiné vzácné druhy?
Letos bylo prokázáno pět úspěšných hnízdění sokola stěhovavého. Zaznamenali jsme také jedno hnízdo orla mořského se dvěma mláďaty. To je samozřejmě úspěch, dvě mláďata nejsou úplně běžná. Hnízdí u nás i jeřábi popelaví, což je zajímavý a třeba v Indii i posvátný pták. Máme tu například i čápa černého.
Na druhou stranu jsou tu ale i nepůvodní druhy rostlin a zvířat, která vám radost nedělají...
Týká se to třeba křídlatky, která byla jako dekorativní rostlina vysazována do zahrad, známého bolševníku velkolepého, který na slunci způsobuje popálení pokožky, a možné je jmenovat i netýkavku žláznatou. Ze zvířat nás trápí přemnožené nutrie, ondatry nebo psík mývalovitý.
Co se s tím dá dělat?
U bolševníku a křídlatky se dá využít herbicid, který rostliny potlačí. U netýkavky je nejúčinnější ruční vytrhávání, což je velice nákladné a pracné. U zmíněných živočichů je patrně jedinou možností řízený odstřel myslivci. Jiná možnost není, odchyt je neúčinný a netušíme, co by s těmi zvířaty bylo dále. Pouštět je do přírody je nelegální.
