Případ má specifické okolnosti. Komunisté sice pozemky v roce 1949 zestátnili, avšak v katastru je dosud jako vlastník zapsaná farnost.
Ústavní soud v nálezu také zkritizoval zákonodárce za to, že dosud nevyřešili církevní restituce.
Farnost Nový Bydžov ztratila kontrolu nad pozemky na základě výměru Okresního národního výboru v Novém Bydžově. Od té doby na nich hospodařil stát. V současnosti je kontroluje státní podnik Lesy České republiky.
Farnost ale v žalobě poukazovala na to, že podle katastru nemovitostí vlastnické právo nikdy nepozbyla. Rozhodnutí o výkupu totiž nikdo nezaznamenal do pozemkové knihy.
Podle Okresního i Krajského soudu v Hradci Králové, které v kauze rozhodovaly, je v tomto případě katastr nemovitostí druhotný. Listinné důkazy naopak prý nasvědčují tomu, že stát pozemky vykoupil. Farnost se podle královéhradeckých soudů nemůže vydání pozemků domáhat až do celkového majetkového vypořádání státu s církvemi. Farnost to ovšem považovala za zásah do svých práv, k čekání prý není žádný důvod.
Církevní restituce jsou stále předmětem politického boje. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně.
Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let.
Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Pochybnosti dal najevo i prezident Václav Klaus (více zde).
Do schválení církevních restitucí dopadá na někdejší nemovitý majetek církví takzvaný blokační paragraf v zákonu o půdě, který nelze obcházet například prostřednictvím určovacích žalob. Ústavní soud už ale v minulosti rozhodl, že tento zákaz není absolutní a za specifických okolností může být prolomen.
