Lněnička loni na konci listopadu zrušil osvobozující verdikt nad Nečesaným a vrátil ho k novému projednání do Hradce Králové. Nečesaného rodina se však domáhala zrušení verdiktu u Ústavního soudu, který jí dal za pravdu. Soudce Vrchního soudu si poté u nového projednání 27. března neodpustil rýpavou poznámku: „Důkazy shromážděné v této kauze, by v jiných případech bohatě stačily k uznání viny obžalovaného,“ prohlásil.
Spolek Šalamoun jeho výrok neunesl a začal jednat.
„Pan Lněnička nerespektoval závazný názor vyjádřený dvakrát Nejvyšším soudem a opakovaně se pouštěl do odlišného hodnocení důkazů a do spekulací, které neměly podklad v obsahu provedených důkazů. Přitom přehlížel zjevnou manipulaci s provedenými důkazy ze strany ostatních orgánů činných v trestních řízení a tyto skutečnost bagatelizoval,“ říká pro MF DNES otec Lukáše Nečesaného, Luděk Nečesaný.
Podle něj se Lněnička snažil vnutit Krajskému soudu v Hradci Králové odlišný názor na hodnocení důkazů, což prý zákon nedovoluje.
„Za tímto účelem se dokonce pokusil odejmout věc Lukášovu zákonnému soudci, kdy proti jeho svévoli zasáhl až Ústavní soud. Nakonec tímto svým svévolným a zákonu odporujícím postupem Lněnička dostal sám sebe do ‚slepé uličky‘, ze které nebylo jiné východisko, než aby Vrchní soud zamítl odvolání státní zástupkyně proti zprošťujícímu rozsudku,“ pokračuje.
Luděk Nečesaný si je jistý, že chování soudce bylo nekorektní a dle jeho slov i svým způsobem dehonestující. „Aby si po vyhlášení rozsudku „ulevil“, okomentoval rozsudek způsobem, který snižuje důvěryhodnost justice jako takové,“ podotýká.
Spolek Šalamoun prohlášení soudce považuje za hrubé poškození Nečesaného.
„Pokud tak učinil výroky, že s rozsudkem, který vyhlásil, sám nesouhlasí a považuje je za špatné, již tímto způsobem zpochybnil důvěru v rozhodování soudů. Není přece možné, aby soudce rozhodl proti svému přesvědčení s tím, že k němu byl přinucen nadřízenými soudy,“ stojí ve stížnosti jež má MF DNES k dispozici. Dopis v pátek doputoval na Ministerstvo spravedlnosti, Nejvyšší soud v Brně a Vrchní soud v Praze.
Předseda spolku Miroslav Špadrna je přesvědčen, že kdyby Lněnička uvažoval bez vedlejší snahy Nečesaného poškodit, mohl se celé kauzy zbavit tím, že vysloví svou podjatost.
„Lněnička si ovšem neodpustil, při ústním odůvodnění svého rozhodnutí, necitlivě okomentovat dosavadní postup všech, kteří vystupovali ve prospěch Lukáše Nečesaného, včetně exministryně Heleny Válkové, která podala ve věci stížnost pro porušení zákona, a následně Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, ale i nalézacího soudu, kteří ve věci pochybností o vině Lukáše Nečesaného rozhodovali,“ zmiňuje Špadrna.
Spolek má za to, že ješitnost Lněničky došla tak daleko, že už nemůže být dobrým soudcem.
„Nedovede vypořádat s názory nadřízených soudů a za každou cenu, i za cenu poškození nevinného, prosazuje své zájmy. Hlavním produktem je ovšem poškození celé justice, protože veřejnost je nakloněna uvěřit všemu, co justici zpochybňuje a dehonestuje, a v tomto směru ústy Jiřího Lněničky dostala dokonalou munici,“ odůvodňuje spolek, jež žádá Lněničkovo zbavení funkce soudce.
MF DNES kontaktovala i Nečesaného obhájce Oldřicha Chudobu. Podle něj je celá stížnost záležitost spolku. „Je to dva dny, kdy byl vynesen rozsudek. V tuto chvíli nepodnikáme žádné kroky,“ uvádí na dotaz MF DNES Chudoba.
Nečesaný má nárok na tučné odškodnění
Luděk Nečesaný ještě dodává, že bude nárokovat odškodnění za nezákonné trestní stíhání svého syna. Toho, že by se Lukáš Nečesaný mohl při dalším vyšetřování objevit v hledáčku kriminalistů, se prý nebojí.
„Podle nás to není ani reálné. Kriminalisté kolem našeho syna učinili tolik aktivit, aby z něj vytvořili pachatele, že víc toho není snad možné,“ podotýká odhodlaně.
29. června 2017 |
Nečesaný věří, že se kriminalisté začnou zabývat mnohem realističtější verzí loupežného přepadení: „Poškozená kadeřnice byla zcela nestandardně nalezena svým velmi problémovým synem z prvního manželství, kde je několik indicií minimálně k zásadnímu prošetření.“
Nečesaný může za nezákonné trestní stíhání a vazební stíhání požadovat nemalé odškodné. Může si nárokovat náhradu na nákladu na obhajobu, zadostiučinění za omezení osobní svobody, zadostiučinění za vedení trestní řízení nebo náhradu ušlého výdělku.
„Za nemajetkovou újmu způsobenou omezením osobní svobody se nejčastěji vyplácí v rozmezí 500–1 500 korun denně. Poškozený musí doložit, že mu skutečně škoda nastala v jaké výši, a že je v příčinné souvislosti se škodní událostí,“ uvedla mluvčí Ministerstva spravedlnosti, jež odškodnění vyplácí Andrea Šlechtová.
Ministerstvo spravedlnosti například na nákladech za obhajobu vloni proplatilo stěžovatelům částku zhruba 44,15 milionu korun, na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jinak než nepřiměřenou délkou řízení částku 32,93 milionů. Nejčastěji šlo o omezení osobní svobody uvalením vazby či trestu.
