Asi dvoumetrové laminátové sochy jsou opatřené dvousložkovým polyuretanovým vrchním nátěrem, odolají venkovnímu prostředí a neuškodí. Pracovníci instalovali figury koní na rybník z loďky, vypomohli si polystyrenovými deskami a kovovými tyčemi.
Senátor se v pondělí v podvečer před sochami vyfotografoval a příspěvek zveřejnil na sociálních sítích. Když si koně začali fotit další lidé a objevily se diskuze nad tím, zač město utrácí, v úterý znovu politik ujasňoval, že městské peníze na modré koně nešly.
Pořadatelé však vůbec nedořešili zábor veřejného prostranství.
„Aktuální stav je takový, že žadatelé požádali o stanovisko u Technických služeb jako u příslušného správce, ale nepožádali o souhlas vlastníka pozemku, tedy odbor správy majetku města. Poté, co sochy instalovali, jsme jim poslali výzvu. Žádost podali během středy,“ uvedl pro iDNES.cz vedoucí odboru správy majetku města Jan Slavík.
Líbí se vám sousoší modrých koní?
Podle vyhlášky musí zájemci žádat o zábor týden předem. Za neoprávněný zábor hrozí pokuta, finanční újma však městu nevzniká, protože za umisťování kulturních záležitostí město peníze nevybírá. Musí se však předem vyjádřit také hlavní architekt či odbor kultury.
„Nyní prověřujeme, zda sochy lze ponechat na místě. Patrně ano, ale ještě čekáme na další stanoviska,“ řekl Jan Slavík.
Podnikatel si venku sušil umytý koberec, na udání mu ho odvezli strážníci |
Na úterním zastupitelstvu o sochách padla jen krátká zmínka, že Hradec nemá s instalací nic společného. Holásek coby zastupitel tam odkazoval na jednání s Technickými službami.
Senátor Holásek pro iDNES.cz uvedl, že zapůjčení sousoší přesáhlo 100 tisíc korun ze soukromých zdrojů a při přípravách instalace se jeho kolegové spolehli na informace od magistrátu.
„Z tohoto důvodu byla podána žádost u Technických služeb Hradce Králové, které Šimkovy sady spravují, včetně vodních ploch. Po jejím podání jsme obdrželi souhlasné vyjádření s podmínkami a v následné komunikaci nám bylo sděleno, že pro samotnou instalaci není třeba činit další formální kroky a postačí předem oznámit termín jejího umístění. Na základě těchto informací instalace v dobré víře proběhla,“ vysvětlil advokát a politik Jan Holásek.
„Následně se ukázalo, že ve věci existují různé administrativní výklady a je třeba doplnit další formální kroky. Okamžitě jsme proto zahájili jednání s příslušnými odbory magistrátu, aby byla celá věc formálně dořešena,“ uvedl. Vyjádření budou podle něj k dispozici už nejspíš v pátek.
Putovní socha ozdobila lázně, dříve už ji obdivovali třeba na Harvardu |
„Pokud došlo k administrativnímu nedorozumění, mrzí nás to,“ podotkl senátor.
Co si kdo může dát do veřejného prostoru
Na sociálních sítích budí modří koně pozdvižení. Někdo je rád za kvalitní umění, další řeší, jak budou vnoučatům vysvětlovat netradiční barvu nebo koně na vodě.
Senátor tvrdí, že jeho záměrem bylo přivézt zajímavé dílo současného českého sochařství a oživit Šimkovy sady.
Nad postupem politika se pozastavil historik umění a architektury Ladislav Jackson: „Takže když se to neplatí z veřejných peněz, tak si může do veřejného prostoru dát každý, co ho napadne?“
Podobně argumentuje i ředitelka hradeckého Centra uměleckých aktivit Martina Erbsová:
„Cením, že někdo chce něco dělat pro své město..., proč ne třeba modrý koně. Ale spíš mi celá tato i minulá modrá akce otevírá otázky, kdo a jaká umělecká díla může umisťovat do veřejného prostoru, kdo to podle jakých kritérií schvaluje? Ten kdo má peníze? Že má někdo nějaký svůj vkus, který s námi chce sdílet (ale zároveň kritizuje umělecké počiny jiných?) Díla, která nevznikla pro dané místo a kontext? Abychom se příště nedočkali třeba plovoucích billboardů.“
Hradec čelí škále nápadů, míní architektka
Vedoucí odboru hlavního architekta na hradeckém magistrátu Šárka Dlouhá v obecné rovině soudí, že každé výtvarné dílo nebo instalace, které zasahují do veřejného prostoru, musí projít schvalovacím procesem. A to včetně parků, které architektka označuje za citlivou podmnožinu veřejného prostoru.
Standardní postup zahrnuje souhlas vlastníka pozemku, posouzení vhodnosti zásahu a vyřízení všech potřebných povolení, včetně záboru veřejného prostranství. Postup platí pro všechny investory, donátory i jednotlivé autory.
„V tomto případě nejde o samotné dílo, ale o skutečnost, že bylo do veřejného prostoru umístěno mimo schvalovací proces. Právě to pro mě představuje precedent: pokud by město takové jednání tolerovalo, vznikl by nebezpečný dojem, že v městském prostoru – a v parcích obzvlášť – může probíhat prakticky cokoli bez ohledu na pravidla, vhodnost, bezpečnost nebo kontext místa,“ uvedla pro iDNES.cz Šárka Dlouhá.
„Šimkovy sady jsou navíc dlouhodobě jedním z nejexponovanějších veřejných prostranství ve městě. Veřejný prostor Hradce Králové opakovaně čelí velmi široké škále nápadů, zdařilých i méně zdařilých, s kurátorským dohledem, který je pochopitelně preferovaný, i bez něj,“ řekla architektka.
Předvídatelná pravidla by měla podle ní platit pro všechny záměry, nahodilé zásahy totiž mohou mít dlouhodobý dopad na kvalitu veřejného prostoru.
Michal Gabriel je zakládající člen Tvrdohlavých, vysokoškolský profesor a bývalý děkan Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Do Hradce se vrací se svými díly po dvou letech.
Tehdy v rámci Sculpture Line vystavil na Labi tři Průzkumníky, kteří však neodolali velkým červencovým dešťům, skáceli se do řeky a nabrali vodu. Pořadatelé je pak museli znovu vztyčit. Také za touto instalací byl senátor Holásek.
