S reklamací u autora pomníku, sochaře Jaroslava Hanzíka, se městu nedaří pohnout. „Věc je stále v reklamačním řízení, socha proto musí být v depozitu u technických služeb,“ potvrdila mluvčí hradecké radnice Magdaléna Vlčková.
Náměstek pro kulturu Josef Krofta u umělce v červenci 2011 dopisem reklamoval závady na soše. Hanzík mu o měsíc později odpověděl, odpovědnost za vady odmítl.
Od té doby se neděje nic, socha je přitom stále v záruční lhůtě. „Nároky za vady, jež se u díla objeví v záruční době, která činí 60 měsíců, zůstávají zachovány,“ potvrzuje mluvčí radnice Vlčková. Záruka na Ulrichův pomník skončí v listopadu 2016.
Vedení města by další postup rádo nechalo svým následovníkům. „Je to nepovedená socha, a i když ji dáme někam jinam, její kvalita nestoupne. Rozhodnutí spíše spadne na nové vedení města, které může dílo vnímat jinak a stejně tak i jeho uplatnění,“ říká náměstek Krofta.
Ulrich, jenž už tři roky trůní v bedně, nebyl levnou záležitostí. Pomník významného starosty, který se zasloužil o rozvoj moderního Hradce Králové, přišel magistrát včetně úprav terénu na 3,5 milionu korun.
Socha vznikla bez výběrového řízení, Hanzíka doporučil dnes už zesnulý Vladimír Preclík. Realizaci si tehdy vzal pod patronát náměstek primátora Martin Soukup, který byl jediným zástupcem města, jenž na tvorbu pomníku jezdil dohlížet do sochařova ateliéru.
Radnice nemá sochu ani peníze
Kritici Ulrichova ztvárnění sochu odmítali hlavně proto, že neodpovídala původnímu návrhu, který sochař radnici předložil. Hanzík však před třemi lety prohlásil, že město mu na její vytvoření nedalo tolik času, kolik by potřeboval.
Radnice za tři roky, kdy reklamace běží, nemá ani peníze, ani sochu, která už v sídle technických služeb nejspíš nabírá silnou vrstvu patiny.
„Nemluví se o ní už ani na kulturní komisi. Dílo měli údajně zastrčit jeřábem do některé z hal, takže kdyby ho chtěli vyndat, musela by se zbourat půlka baráku,“ říká hradecký zpěvák a sochař Štěpán Málek, který byl spoluautorem petice proti soše.
Petici několik dnů po odhalení pomníku rozjela skupina umělců, historiků umění a architektů. Vadilo jim zpracování, které neodpovídalo původnímu návrhu, samotná socha nebyla Františku Ulrichovi ani podobná. „Vypadá, jako by ji vytvořili na jedné z těch soutěží, kde osekávají špalky motorovou pilou,“ vyjádřil se tehdy Málek.
Po odvezení pomníku do depozitu hledala radnice náhradní místo, kde by skulptura mohla stát. Hovořilo se o Lipkách, Ulrichově náměstí či dvoře magistrátu.
Brzy po odstranění sochy se v Hradci našla skupina lidí, která měla zájem zaplatit pořízení nového pomníku, jehož autorem měl být Hanzíkův žák sochař Petr Novák z Jaroměře, autor jezdecké sochy Tomáše Garrigue Masaryka v Lánech nebo pomníku padlým koním u Hradce Králové v roce 1866.
Z její realizace nakonec sešlo. „Nějak to vyšumělo, asi nebyla vůle v plánu pokračovat,“ říká Málek, který se svými kolegy petičníky nového Ulricha z Novákovy dílny podporoval.
Proti soše na pylonu stáli památkáři
O nápadu postavit pomník starostovi, který do města přivedl architekty Josefa Gočára a Jana Kotěru, čímž se zasloužil o jeho urbanistický rozvoj, se v Hradci Králové mluvilo už před více než deseti lety.
V roce 2002 radnice vypsala soutěž, kterou vyhrál mladý umělec Pavel Doskočil se svým návrhem Ulricha sedícího za pracovním stolem umístěným na čtrnáctimetrovém pylonu na Ulrichově náměstí.
Lidé se na něj měli dívat třemi dalekohledy. „Byla by to bomba, lidé by se na něj určitě chodili dívat,“ hodnotil ideu tehdy jako zastupitel současný primátor Zdeněk Fink.
Proti nápadu se ostře ohradili památkáři a neovlivnilo je ani odvolání ke kraji a soudu. Památkáři se odvolávali především na architekta Josefa Gočára, který nynější Ulrichovo náměstí navrhl.
Důkazem měl být zejména údajný výrok architekta, který v letech 1926 až 1928 pro Hradec Králové vypracoval regulační plán.
Gočár navrhl podobu Ulrichova náměstí s okolními domy. Když ho v roce 1930 dopracoval, do středu umístil sochu Františka Ulricha. S jejím umístěním však nebyl spokojen, několikrát je měnil a pak prý řekl: „K takto koncipovanému náměstí se žádná socha nehodí.“
Ulrichovo náměstí leží v městské památkové zóně, kde se ke každé nové stavbě vyjadřují památkáři. Podle nich byl návrh pomníku nepatřičný a ucelený architektonický prostor vytvořený tvůrcem moderní podoby města Gočárem by narušil.
