Už dva roky se zastupitelé Jaroměře přou o pietní místo pro své padlé a zemřelé. Vedení radnice i komunisté dosud chodí klást květiny k nepříliš vyvedené soše rudoarmějce z roku 1981 na náměstí Dukelských hrdinů u divadla.
Zatímco část zastupitelů by si přála vybudovat úplně nový památník obětem válek, další si přejí, ať na svém místě zůstane rudoarmějec. Zastupitelé v polovině dubna odsouhlasili anketu.
Lidé budou odpovídat na otázku, zda si přejí, aby se rudoarmějec přesunul na jiné veřejné místo a u divadla vznikl památník obětem válek, nebo zda chtějí, aby rudoarmějec zůstal a druhý památník se budoval jinde.
Výsledek ankety zastupitelé vezmou v úvahu, ale rozhodovat fakticky budou oni.
Starosta by sochu přestěhoval
„Teď jsme navštívili bavorské město Vilseck, kde měli nádherný jednoduchý památník se všemi jmény obětí šestitisícového městečka v jeho historii. Stále tam připisují i další jména z konfliktů, kde německá armáda působí. To by bylo super i tady. Jak připomněl kolega radní Josef Hovorka, v Jaroměři je víc než stovka obětí z první světové války a ti by si zasloužili být někde zmíněni,“ říká starosta Jaroměře Jiří Klepsa (Volba pro město).
On sám si přeje zřídit nový památník na místě sochy sovětského vojáka, a tu přesunout na jiné veřejné místo.
Opoziční zastupitel Otto Salač (Jaroměř - Náš domov) neúspěšně usiloval, aby lidé hlasovali o památníku formou referenda, protože anketu prý může někdo zmanipulovat. Další ze zastupitelů Petr Nýč (ČSSD) se bránil, aby jeden památník oslavoval zároveň mrtvé z obou válek, prý by se vedle bojovníků ocitli i civilisté či Židé, tedy zcela rozdílné oběti.
František Vrabec (KSČM) se opakovaně zastal sochy vojáka: „Jestliže o tom má rozhodovat zastupitelstvo, pak se domnívám, že anketa je zbytečná. Navrhoval bych, ať rudoarmějec zůstane tam, kde je, a řešme pietní místo pro oběti všech válek.“
Okkupant, idi domoj! Syn faráře posprejoval sochu nápisem
Nápad odstranit pískovcového vojáka se samopalem, jejž vytvořil sochař Ladislav Zemánek ve spolupráci s Antonínem Wagnerem, se vrací od devadesátých let.
Proti třímetrové soše z normalizačních časů v posledních letech protestoval opakovaně pedagog Jan Tomsa, syn perzekvovaného faráře Československé církve husitské Josefa Tomsy.
Podvakrát při výročí srpnové okupace posprejoval sokl sochy nápisem Okkupant, idi domoj! a byl kvůli tomu odsouzen za poškození cizí věci. V roce 2016 navrhl zastupitelům odstranit rudoarmějce z městského parku, ale ti to neschválili.
Loni v lednu se na ně obrátil znovu otevřeným dopisem, aby sochu, která podle něj symbolizuje zlo normalizačního režimu, odsunuli pryč, nanejvýš aby zůstala někde v muzeu jako varování budoucím generacím. Argumentoval i tím, že Sověti přímo Jaroměř neosvobozovali. Když Rudá armáda v květnu 1945 přijela, Němci už byli pryč.
Město loni vypsalo veřejnou soutěž na památník obětem válek, v níž přímo určilo, že jím nahradí dnešního rudoarmějce. Měly zůstat jen desky se jmény obětí 2. světové války, k nimž by přibyla i jména padlých z Velké války. Tvůrci obeslali radnici s šesti návrhy.
Když je město v únoru vystavilo na internetu a vyzvalo lidi, ať o nich hlasují, znovu to rozvířilo emoce. Jeden z autorů si památník představoval jako pískovcové desky s otvory vyřezanými do tvaru plamenů, další by tam rád viděl ženu z bílého mramoru, která po řece posílá lodičky vzpomínek.
Kde bude druhé pietní místo?
Kvůli tomu se pak ozvalo i 382 lidí v petici, kteří odstranit rudoarmějce nechtějí. Pod ním je uložena prsť z bojiště na Dukle.
„Petici jsme sepsali jako poslední záchranu symbolu vojáka rudoarmějce, který představuje 150 tisíc padlých a 400 tisíc zraněných mladých životů jen na našem území. Dnes si nikdo neumí představit to ohromné utrpení,“ namítá jeden ze spoluautorů petice Ivo Borek.
Zlobí ho, že jeden stěžovatel ovlivnil část zastupitelů, nad skoro čtyřmi stovkami příznivců sochy by přece neměl zvítězit. Také se obává, že by socha z měkkého ostroměřského pískovce transport nepřečkala bez úhony.
Podle starosty zatím není známo, kolik peněz Jaroměř zaplatí za nový památník, případně i za stěhování rudoarmějce. Není ani jisté, že město v budoucnu šest hotových návrhů na památník využije. Možná k tomu uspořádá novou soutěž. S výběrem druhého pietního místa si město nechá poradit od architekta.
Socha je prý jen náhradou
Sochu sovětského vojáka vytvořil pro Jaroměř již zemřelý akademický sochař Ladislav Zemánek s Antonínem Wagnerem, ale velkou uměleckou hodnotu nemá. Bývalá ředitelka jaroměřského muzea Olga Mertlíková připomněla, že sochař údajně zhotovil kvalitní plastiku, ale poté, co vyhořel ateliér jeho spolupracovníka, narychlo museli připravit náhradní.
Jaroměřští komunisté k soše rudoarmějce klást věnce dosud chodí 9. května, městské pietní akty se odehrávají u blízkých bronzových desek se jmény obětí spoluobčanů z druhé války o den dřív. Než vznikl památník osvobození u divadla, pietní místo bývalo na křižovatce Na Špici, tamní mohylu lidé hanlivě přezdívali „kompost“.
