Ladislav "Had" Svoboda, nynější šéf techniky Klicperova divadla, byl tehdy kulisákem. Před Listopadem si vykoledoval bezpočet udání, výslechů na StB i zabavení pasu.
"Už název svědčil o mnohém, stejně jako velká pěticípá hvězda na budově. Lidé rádi zapomínají. Tehdy se tu hrály strašně poplatné věci k výročím bolševické revoluce, února či Lenina. Jinde dávali jednu, tady čtyři. Určitě v tom byl tlak shora i zdejší patolízalství a touha se zalíbit," vzpomínal před časem Svoboda.
Na sklonku 80. let se vše uvolňovalo. "Cítili jsme, že režim mele z posledního, ale mocenské složky byly v pozoru," uvedl Svoboda.
"Ty děti za to nemůžou!"
Revoluce v Praze okamžitě po 17. listopadu vlétla do všech divadel. "Věděli jsme, že v Praze se stal malér, že divadla mají stávkovou pohotovost a že žádají oblasti o podporu. Když se o tom začalo mluvit, měli jsme dopoledne hrát pohádku. Byla hrozná zima a před divadlem se srocovaly školky. S kolegy z Divadla Drak jsme hned ustavili stávkový výbor, ale někdo ukázal ven a řekl větu, kterou slyším dodnes: Ty děti za to nemůžou. Bylo nám jich líto, rádi bychom hráli, ale věděli jsme, že nemůžeme," vzpomínal Svoboda.
Nastala ostrá debata, zda hrát a zda vůbec stávkovat. "U divadla začaly hlídkovat milice, kolem jezdila podivná auta s pány v civilu, armáda měla pohotovost. Pro jistotu jsme z okna divadla do parku spustili provazový žebřík, aby bylo kudy utéct. Nakonec jsme se učitelkám omluvili, děti se ve foyer ohřály a šly domů," usmál se.
Stranická buňka v divadle byla silná a rebelům radila: Dejte si pozor, na to doplatíte, ještě počkejte.
Když se přidal Drak, bylo vyhráno
"Jenže už nebylo na co čekat. Měli jsme štěstí, že se k nám přidal Drak, režiséři Josef Krofta a Jan Borna. Byli jsme sice v bolševickém baráku a bez zkušeností, ale už ne sami. Tehdejší ředitel, dnes herec v Pardubicích, měl zlomenou nohu, takže náš stávkový výbor, kde byl i režisér Oldřich Kužílek či herečka Lenka Loubalová, převzal veškerou odpovědnost. Myslím, že ředitel byl rád, že je doma," prohlásil Svoboda.
Divadlo se stalo přirozeným centrem dění, zakládalo se tam Občanské fórum. Do čtrnácti dnů komunisté v divadle zahazovali stranické knížky. "Říkal jsem si: stačí pár dnů a všechno je jinak. To si se svým svědomím musí srovnat každý sám," míní Svoboda.
Čtvrteční zpívání však nebude žádná tryzna. Kapela vedená hercem Davidem Smečkou připomene i nedávno zesnulého patriarchu undergroundu Ivana Martina Jirouse.
