Do kouzelné vesnice v Orlických horách se devětadvacetiletá designérka z Bezděkova nad Metují na Náchodsku poprvé podívala před dvaceti lety o Velikonocích. Už tehdy pocítila kouzlo zničeného kostela Nanebevzetí Panny Marie.
„Stáli jsme před torzem kostela, které beze slov vyprávělo svoji historii. Zdivem prorůstaly břízky jako náznak života. Uvnitř byl pouze kamenný oltář, nad kterým visel kříž a dovnitř pršelo. V noci bylo z kostela vidět hvězdy. Místo ve mně zanechalo silný dojem, takže se tam od té doby pravidelně vracím,“ říká.
 |
Na Neratovu ji fascinuje síla myšlenky: „Nechci moc řešit otázky víry jako takové, to je na každém z nás, ale Neratov má svoje kouzlo, které mě stále přitahuje. Navíc jsem se jako designér chtěla popasovat s něčím pro mnohé tak významným, jako jsou liturgické předměty pro církev. Měla jsem štěstí a dostala pozvání, kdykoliv budu potřebovat. Nabídku jsem neodmítla, vyrazila do Orlických hor s prázdným skicákem a vrátila se s prvními návrhy a požadavky, jak by dílo mohlo vypadat.“
Při loňské návštěvě se více poznala s tamním farářem Josefem Suchárem, který stojí za Spolkem Neratov, a zjistila, jak to celé funguje. „Pochopila jsem, že mezilidská pomoc je tím nejdůležitějším. Uvědomila jsem si, že i já bych ráda byla součástí a nějak pomohla,“ líčí.
Kostel v Neratově dostane nová okna do nebe. Prosklenou střechou zatékalo |
Tak vznikl projekt Sklo pro Neratov. Kalich už je hotov, dále dojde na ciborium, obětní misku, věčné světlo, lavabo a na část monstrance. „Navrhla jsem několik liturgických předmětů na míru kostelu a snažila jsem se vystihnout místo čistotou a křehkostí skla. Na každém předmětu jsou zlaté linky a v nich schovaná slova, která nesou odkaz k minulosti i poselství do budoucna. Slova chápu jako nástroj, který utváří svět i nás,“ míní.
V Neratově prý přemýšlí pokrokově, při navrhování výsledného díla si s tamními farníky rozuměla: „Dokonce jsem je musela trochu přemlouvat, abychom použili zlaté prvky, což se jim zprvu moc nelíbilo. Považuji to však za jakési spojení s historickou tradicí. Je ho tam opravdu málo.“
Jako první hotový byl kalich, který Leona brala za odrazový můstek pro celou kolekci. Používá techniku upravování trubek na soustruhu, na ně potom ručně maluje 24 karátovým zlatem. Kolekci doplňují mosazné pokličky.
Jemné, čisté, jednoduché
Na projektu se podílí sklářská firma Detesk a grafické studio Tomski&Polanski. Na Sklo pro Neratov nyní vybírá peníze na Donio.cz. „Pokud se nám podaří vybrat vyšší částku, peníze poputují na Sdružení Neratov či Neratovský spolek,“ poznamenává.
Farář Josef Suchár si projekt pochvaluje: „Je to nádhera. Leona je úžasná, milá, šikovná. Její předměty jsou jemné, čisté, jednoduché. Přesně tak jsem si to představoval. Sama s tím nápadem přišla a já jsem z toho velmi šťastný. Její dílo přesně odpovídá našemu neratovskému naturelu. Chtěl bych, aby toto bohoslužebné náčiní bylo v kostele používáno co nejvíce.“
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Za svůj starší projekt Bacule byla sklářka nedávno nominována v prestižní anketě Czech Social Awards v kategorii pro nejlepší Startup. „Nevyhrála jsem, ale vůbec fakt, že někoho napadlo mě nominovat a odborná porota mě vybrala jako inspiraci v tomto odvětví, je pro mě odměnou. A také novou energií do další tvorby,“ přiznává.
První vázu zkusila navrhnout před deseti lety a od té doby propadla sklu. Sklářské řemeslo nestudovala, dostala se k němu intuitivně. Jezdila do skláren, vyptávala se mistrů sklářů. Při vysoké škole si sjednala dvouletou praxi ve sklárně Kavalierglass v Sázavě a tam začala tvořit se sklovinou Simax.
Zničená kaple v Neratově přežila jen zázrakem. Záchrana přišla z Polska |
„Na praxi jsem se učila, jak sklo funguje, a dokonce jsem získala možnost tvořit sama nad kahanem. Začaly vznikat první kusy podobné Baculím. Od té doby jsem se ale věnovala i jiným produktům, jako je třeba nápojové sklo. Pak byla hotová první Bacule a já jsem cítila, že to je ono, čemu se chci věnovat,“ pokračuje.
O Bacule je zájem v malých obchodech i na výstavách, letos se účastnila pražského festivalu Czech Design Week. Inspirací jsou pro ni lidé, kteří si jdou za svým snem, i když to často přináší mnoho úskalí, pádů a nových zvednutí.
Celé dílo si rozplánovala na delší dobu a sakrálním tématům se vyhýbat nebude ani v budoucnu: „U mladých je to často tabuizované téma. Naopak pro mě je velmi zajímavé pracovat se silnou historickou tradicí. “ Kromě jiného nyní pracuje na filmu Ležatá osmička o českém sklářství.
Neratov
|
