Když před dvěma lety Petr Smola představil projekt obnovy svahu Rozárka, na němž by se díky syntetickému materiálu mohlo celoročně lyžovat, právě letošní rok měla být snaha korunována otevřením snowparku na Novém Hradci.
Jenže plány, které na jaře 2021 vyvolaly velký poprask a značně rozdílné reakce včetně petice, se takřka nehnuly z místa. Nejvíce práce vykonali hlasováním zastupitelé, kteří investorovi udělili právo stavby na pozemcích města na nezvykle dlouhou dobu: až do konce roku 2052.
Zašlou slávu hradecké sjezdovky má oživit architekt Vávra a syntetický sníh |
Tehdy se mělo za to, že zbývá vyřešit poslední překážku – vlastnictví bývalého obslužného objektu dávno zaniklého skiareálu pod svahem. Jenže kromě domu patřícího Jiřímu Tomkovi se objevil další problém. Tým přírodovědců na severním svahu nalezl široké spektrum chráněných živočichů včetně v Česku sto let nezvěstného druhu drobného motýla – vzpřímenky Ornixola caudulatella.
Od té doby jako by se vyčkávalo, který ze dvou problémů plány na obnovu sjezdovky zaříznou.
„Plány se nemění“
„Jsme v podstatě stále na začátku, ale na svých plánech nic neměníme, snaha o sjezdovku Rozárka dál trvá,“ řekl Petr Smola, jenž už jeden typově podobný projekt zrealizoval, když u Lesního hřbitova vybudoval síťové hřiště v korunách stromů – Park Na Větvi.
„Jednání s panem Tomkem je jedna z věcí, kvůli které se to nepohnulo z místa. Tou druhou a ještě vážnější je údajný výskyt vyhynulých motýlů, které tu našli ochranáři. Stále však čekáme na razítko, že to tak skutečně je. Stavební povolení nemáme, ani jsme o něj nežádali, protože jsme se neposunuli. Máme za sebou dvanáctiměsíční sběr živočichů, čekáme na vyhodnocení a také na stanovisko ochranářů, protože my jsme vyhynulého motýla skutečně nenašli,“ doplnil Smola.
Na plánované sjezdovce v Hradci našli ochránci sto let nezvěstného motýla |
Vyjednávání s městem i investorem o budoucnosti domu pod svahem potvrdil i Jiří Tomek. Ten objekt vlastní již od roku 2001, bývalou ruinu přestavěl a prý byl ochoten jej směnit za dům v centru města. To však zhruba před rokem zamítla radnice a jednání uvázla.
„Město ten projekt povolilo pod podmínkou, že se se mnou dohodne investor. Nezdálo se mi to zcela čisté, přesto jsme spolu začali debatovat, dohodli jsme se na variantě směny, ale bez výsledku. Před rokem jsem město oslovil, aby mi udělalo aspoň přístup na pozemek a právo chůze a jízdy. Jenže ani na jeden dopis mi neodpovědělo a veškerá jednání s panem Smolou také skončila asi už před půl rokem,“ konstatoval Tomek.
Ale protože město má velké plány také s neudržovaným lesoparkem, kde chce získat parcely soukromých majitelů, ještě na jaře obnoví i vyjednávání s vlastníkem domu pod sjezdovkou.
Další možnost? Park
S investorem před nedávnem o projektu mluvila i primátorka Pavlína Springerová (HDK).
„Hovořili jsme o možnostech, které se nabízejí, a také o tom, jaký je současný stav, tedy majetkové poměry. Musíme se zorientovat v problematice. Pan Smola se každopádně svých plánů nevzdává. Na druhou stranu existují různé varianty, jak území můžeme vyřešit. Se sjezdovkou i bez ní,“ upozornila Springerová, jež v minulosti hlasovala ve prospěch projektu:
„Ten svah je historicky spjatý se sportem a lyžováním, ostatně já sama jsem na Rozárce byla na stupních vítězů, když jsme tu měli závody ve sjezdovém lyžování. Pro projekt jsem hlasovala, zároveň si ale dovedu představit, že výsledná dohoda bude mít jiné parametry, padly návrhy o parku i jiných aktivitách, přestože žádný konkrétní návrh na stole není,“ pokračovala Springerová.
Svah, kde se i v létě na umělých kartáčích naposledy lyžovalo před více než třiceti lety, od té doby jen pustne a jediným svědkem sjezdařské minulosti jsou prorezlé osvětlovací stožáry. Současný stav lokality s úžasným výhledem na Krkonoše se nelíbí ani Komisi místní samosprávy (KMS) Nový Hradec Králové.
„Záměr jsme podpořili, protože bychom byli rádi, kdyby se se svahem dělo aspoň něco. Zkrátka nevíme o žádném lepším nápadu, protože nikdo s ničím jiným nepřišel. Víme, že se investorovi nepodařilo vyřešit dům pana Tomka, ale držíme mu palce. Skutečně by nás mrzelo, kdyby od záměru úplně odešel,“ řekl předseda KMS Pavel Dusil.
Proti plánům na sjezdovku v Hradci se strhly protesty, vznikla i petice |
Naopak iniciátoři dobrovolnického průzkumu navrhují skloubit přírodní potenciál Rozárky s turistickým. Osvětlený svah se syntetickým materiálem Snowflex se jim nezamlouvá.
„Na Rozárce jsme zjistili 825 druhů hmyzu, 520 druhů motýlů a 292 druhů brouků. Z tohoto počtu je 11 druhů zvláště chráněných a 45 druhů hmyzu vedených v aktuálním Červeném seznamu. Na této lokalitě a v nejbližším okolí se vyskytuje i 13 zvlášť chráněných obratlovců včetně sedmi druhů netopýrů anebo hlodavce plcha velkého,“ řekl Miroslav Mikát, zoolog Muzea východních Čech.
Velmi podobný názor ostatně má i náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení). „Variantu odstoupení od záměru sjezdovky s umělým povrchem bych za sebe výrazně preferoval. Rozárku bychom měli řešit spíš krajinářským způsobem, zohlednit přírodní cenu lokality a nikoli na ní zbudovat igelitovou sjezdovku.“
