Starobylá stezka přes krkonošské Strážné byla zkratkou do Slezska

Seriál   13:10aktualizováno  13:10
Někdejší obchodní trasa z Vrchlabí přes hřebeny Krkonoš do Slezska patří mezi nejstarší doložené krkonošské stezky. Její podrobný popis najdeme už v Hüttelově kronice ze 16. století. Historii i současnost Slezské cesty mapuje první díl seriálu Krkonošské stezky.

Přestože se skutečný význam Slezské cesty někdy přeceňuje, jedno jí upřít nelze. Patří mezi vůbec nejstarší horské stezky, kudy už před stovkami let putovali obchodníci a podél níž se usazovaly významné dřevařské rody.

Její méně známá část v oblasti Lahrových bud a Rennerovek si stále zachovává atmosféru starých Krkonoš.

Začíná už v Hořejším Vrchlabí nedaleko za odbočkou na Strážné, odkud vede po staré kamenné cestě a pokračuje k vápencovému lomu, kde se těžilo od 18. století do 70. let 20. století. Odsud stoupá deset kilometrů k hranicím s Polskem.

Fotogalerie

Kdo v první polovině trasy čeká dechberoucí výhledy nebo významné přírodní památky, bude zklamán. Slezská cesta je důležitá svým významem a historií.

„Je to jedna z prvních cest, kterou v Krkonoších máme doloženou. Lze ji vnímat jako jeden z prvních záchytných bodů pohybu člověka v srdci hor,“ upozorňuje historik Jiří Louda z Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Podrobně ji popisuje už Hüttelova mapa, nejstarší obrazová mapa hor z poslední čtvrtiny 16. století.

Zatímco nad Hříběcí boudou, kde na konci 40. let pobýval král komiků Vlasta Burian, rozkvétají na loukách sasanky a petrklíče, v hustém smrkovém lese, který cesta protíná, ještě na konci dubna leží ostrůvky sněhu. V prudkém kopci výškové metry rychle přibývají. Sklon poleví až na enklávě Lahrovy boudy, cestu lemuje tyčové značení a otevírají se výhledy na Černou horu.

Přestože dole v údolí teploty atakují dvacítku, tady i na přelomu dubna a května stále jezdí pásová vozidla a vykračují si tudy turisté na sněžnicích.

Enklávy osídlili dřevaři

Při pohledu na zdejší louky málokoho napadne, že před stovkami let tu rostl téměř neprostupný les. První osadníci se podél stezky usídlili před čtyřmi stovkami let, enklávy nesou názvy známých dřevařských rodů: Lahrovy boudy, Přední a Zadní Rennerovky. 

„Nemáme žádné doklady, kdy přesně byly enklávy založeny. Zřejmě vznikly živelně, původně zde žili dřevaři, na vykácených loukách začali chovat dobytek a tím zabránili tomu, aby se tam les vrátil. S velkou pravděpodobností zde lidé bydleli už na konci třicetileté války,“ tvrdí Jiří Louda.

Rennerovky v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů zůstávají i na jaře pokryté silnou vrstvou sněhu a turisté na běžkách nejsou v závěru dubna ničím výjimečným. Právě tady je dodnes nejvíc cítit atmosféra starých Krkonoš. Kromě několika horských bud tu není mnoho zastávek pro turisty a chybí velké moderní hotely.

Idyla končí u Chalupy Na Rozcestí, rušné křižovatce turistických stezek, kde se potkávají výletníci z několika směrů a většina z nich pokračuje po notoricky známém úseku Slezské cesty na Výrovku a Luční boudu.

Přestože v poslední letech podle provozovatele chalupy Zdeňka Nikla počet turistů v této části Krkonoš narůstá, výletníci přicházející na křižovatku stezek od Strážného jsou stále ve výrazné menšině.

„Z této strany k nám nechodí zdaleka tolik lidí jako od Luční boudy a Výrovky. Kdo přijde ve směru od Sněžky, většinou pokračuje do Pece nebo do Špindlerova Mlýna. Vysvětluju si to tím, že tato střediska pojmou největší část vícedenních turistů,“ poznamenává boudař, jenž bufet provozuje deset let.

I když je Slezská cesta známá hlavně jako přeshraniční obchodní trasa, podle historika Jiřího Loudy neměla zdaleka takový význam, jaký se jí velmi často přisuzuje: „Z hlediska zahraničního obchodu je naprosto nepodstatná. Zaměňuje se s dálkovou obchodní cestou do Slezska, která vedla přes Náchod. Tehdejší význam krkonošské Slezské cesty bych přirovnal k dnešnímu přechodu v Harrachově nebo na Pomezních boudách. Určitě to byla cesta, po kterém lidé chodili přes hory, ale sloužila pouze k drobnému obchodu. Byla to zkratka pro obyvatele Podkrkonoší, jak se co nejrychleji dostat na druhou stranu hor. Troufám si tvrdit, že například z Jičína do Vratislavy by nikdo po této stezce nevyrazil.“

Místy hodně příkrá trasa umožňovala přechod pouze pro pěší, těžké vozy by tudy neprojely. Mnohem pohodlnější a frekventovanější byla přeshraniční cesta přes Libavské sedlo a Královec, zásadní spojnicí s Kladskem představovala stezka přes průsmyk Branka na Náchodsku. Že význam krkonošské Slezské cesty nebyl příliš velký, dokládá podle historika také skutečnost, že podél ní nevzniklo žádné velké sídlo. Důležité obchodní trasy přitom většinou znamenaly impulz pro založení hradiště a později města.

Krkonošské boudy

seriál iDNES.cz

„Kolem Slezské cesty žádný hrad není, Vrchlabí bylo v té době malou vesnicí. Kolonizace podél cesty do hor nepokračovala,“ poznamenává Louda.

Že se do širšího povědomí dostala jako obchodnická trasa, k tomu přispělo i její vyobrazení s mužem jedoucím na koni s bagáží na Hüttelově mapě.

Zatímco nejznámější krkonošské boudy na trase jsou poměrně mladé, Výrovka vznikla v 18. století, Chalupa Na Rozcestí teprve v roce 1934, Luční bouda podle všeho byla pro obchodníky putující do Slezska důležitým bodem. Její počátky sahají už do první poloviny 17. století.

Kamenný chodník vydrží desítky let

Pro úsek Slezské cesty od Luční boudy směrem do Polska k rozcestí Równia pod Śnieżką se používá označení Jantarová cesta, odkazuje k další starobylé obchodní trase spojující pobřeží Baltu a Středozemního moře. Název dostala v roce 1997, kdy byla otevřena jako hraniční přechod pro pěší. 

Nedlouhá stezka se v roce 2012 dočkala rekonstrukce, je ukázkou tradiční a osvědčené metody štětování. Ta spočívá v kladení kamenů nastojato těsně vedle sebe. S prastarou technikou horalé pracují už po staletí, do Krkonoš ji pravděpodobně přinesli alpští dřevaři v 16. století.

Renesanci zažila na začátku 90. let minulého století, od té doby po celém národním parku vznikly kilometry kamenných chodníků.

„Tato metoda má uplatnění na cestách, kam se nemůže dát navezený materiál a je nutné pracovat s místním kamenem, i na místech, kde je exponovaný terén, například prudký svah. Pokud by tam byla štěrková cesta, každý přívalový déšť ji okamžitě rozebere. Štětováním opravujeme také cesty, kde je velký pohyb turistů. Když zde mají takto pohodlný chodník, drží se na něm a nevyšlapávají cestu kolem,“ vysvětluje Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku. 

Kamenné chodníky jsou extrémně odolné, vydrží až desítky let. „Dodnes jsou v Krkonoších původní chodníky, které postavili sudetští Němci před sto lety,“ dodává.

  • Nejčtenější

Kdosi nasprejoval vulgarity na vrata Havlovy chalupy na Hrádečku

Neznámý vandal posprejoval chalupu Václava Havla na Hrádečku nápisy „ožrala, feťák, kurevník.“ Na pomalovaná vrata...

Gulaš pálil podeváté v řadě, ale slaví Kladno. Pardubice zaskočily Liberec

Hokejista Milan Gulaš se sice trefil podeváté v řadě, čímž vyrovnal extraligový rekord, jenže Kladno i díky gólu...

Havlová chce stavět v nedotčeném Hrádečku apartmány i muzeum

Herečka Dagmar Havlová chce na Hrádečku na Trutnovsku stavět hotelový resort. Vdova po Václavu Havlovi tam vlastní...

Nešikovný řidič smetl parkovací sloupek. Architekt udělal chybu, hájil se

Řidič vozu SUV vjel na nové parkoviště v Trutnově tak nešikovně, že porazil sloupek chystaného závorového systému. Ke...

Při střetu s kamionem z osobního auta vyletěl motor, spolujezdec zemřel

Tragická nehoda ráno zastavila provoz na hlavním tahu z Jaroměře na Hradec Králové. Mezi Trotinou a Lochenicemi se...

Premium

Výrazný nos, vzdělání sestry. Proto si Gott vybral Ivanu, říká novinářka

Profesní vztah je pojil pětadvacet let, ona ho však osobně poznala už jako holčička. Navzdory všem turbulencím, které...

Premium

Lara Fabian oslaví v Praze narozeniny. Máme exkluzivní přednostní nákup vstupenek

Po dvou letech se 9. června 2020 vrátí do Prahy Lara Fabian. Zpěvačka belgicko-italského původu má k českému publiku...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Kovová rozhledna Žaltman jde k zemi, na nové si zájemci koupí schody

Více než padesát let staré kovová rozhledna do neděle zmizí z nejvyššího vrcholu Jestřebích hor Žaltman. Pracovníci...

Hronov zruší chátrající hotel a starou Radnici opraví jen pro úředníky

Hronov chystá opravu prvorepublikové budovy radnice. Zanedbaný osmdesát let starý dům v sobě dosud kombinuje úřad,...

Řidiči na Jičínsku vběhlo před půlnocí pod kamion stádo divočáků

Řidiče kamionu u Vojic na Jičínsku překvapila divoká prasata. V místě, kde silnice první třídy prochází mezi poli,...

Starostové z parlamentu se semkli proti krácení platů při kumulaci funkcí

Útok na nejnižší lidské pudy, deformace systému, populismus, závist. I taková slova vyvolala novela zákona, podle níž...

Advantage Consulting, s.r.o.
FINANČNÍ KONTROLOR S AJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 35 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz