Podle informací zoo slovenské úřady zabavily kolem 400 ptáků ze zachycené zásilky, ale také ze souvisejícího soukromého chovu. Chovatel totiž k opeřencům neměl patřičné dokumenty.
Většinu ptáků si již rozebraly slovenské zoologické zahrady. Pro část z nich se hledalo umístění, slovenské ministerstvo životního prostředí se proto obrátilo na české ministerstvo.
Jde o raritně chované druhy, jednotlivé páry potřebují žít oddělené.
„Protože se jako zoo zaměřujeme na africká zvířata, zajímali nás ti afričtí ptáci. Projevili jsme zájem o leskoptve a straky ostroocasé. Přihlásilo se o ně více zoo z Čech, ale protože se nevědělo, v jaké jsou kondici a jakého jsou pohlaví, nemělo smysl na místě tříštit skupinu například těchto osmnácti strak, které nikdo jiný v Evropě nechová. Mělo smysl převézt všechny do jedné instituce, postarat se o ně,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský.
Čeká se na testy DNA
Podle něj však ptáci v původním chovu dramaticky netrpěli. „Ptáky jsme převezli, stabilizovali, jsou v pořádku, přeléčení a odčervení. Teď čekáme na výsledky testů DNA, abychom znali jejich pohlaví. Nejsme schopni mít je tu všechny z hlediska chovu, proto jsme domluveni s partnerskými zoo nebo soukromými chovateli, že bychom část přenechali jim, aby bylo možné je rozmnožit,“ říká zoolog.
V zázemí zoo se tak nyní starají o leskoptve ocelové, proužkoocasé a dlouhoocasé z čeledi špačkovitých a také straky ostroocasé. Právě zmíněné straky a leskoptve ocelové a proužkoocasé se v chovech po Evropě vyskytují velmi zřídka.
„Byla by škoda mít tady skupinu takových ptáků a čekat, až za dva tři roky zemře. Má smysl ptáky nastimulovat do rozmnožování, rozmnožit je a pokusit se druh udržet v zoologických zahradách. Jde o párové ptáky. My máme zkušenosti s leskoptvemi dlouhoocasými, ale už víme, že v malé kleci se nerozmnoží a funguje to ve velké tropické hale,“ popisuje Podhrázský.
Třeba u leskoptví dlouhoocasých je zoo schopna se postarat o tři až čtyři páry. Skupina strak by se patrně mohla rozdělit na poloviny, část by pak putovala patrně do Zlína. „S jejich chovem jsou minimální zkušenosti, zda by měly být v páru či skupině. Viděl jsem je v přírodě v hejnech v západní Africe, ale hnízdění může být jiné, to chce teprve vyzkoušet,“ odhaduje zoolog.
Leskoptve dlouhoocasé se safari parku povedlo rozmnožit v roce 2021 jako prvnímu na světě.
„Očekáváme, že si tímto obnovíme krev v chovu a navážeme i partnery v chovu, abychom mohli pracovat ve skupině. Jeden chovatel nic neznamená. Protože importy z Afriky jsou nyní zakázané nebo omezené na minimum, pracujeme s něčím, co je velmi vzácné a byla by škoda to zmařit,“ podotýká zoolog.
