Jejich výskyt potvrdily opakované laboratorní analýzy. Do revitalizace nádrže přitom město investovalo deset milionů korun, před letošní koupací sezonou zde postavilo rybářský domek, převlékárny, skákadlo pro plavce nebo molo.
Larvy motolic vyrůstající na vodních plžích, které přenášejí vodní ptáci, se v rybníku poprvé objevily v červnu. Zrovna v době, kdy končila několikaměsíční revitalizace vodní nádrže. Odebrané vzorky plžů výskyt cerkárií potvrdily. Ty u někoho mohou způsobovat cerkáriovou dermatitidu, a voda proto není vhodná ke koupání.
Odbahnění a vyčištění rybníka v kombinaci s letošním extrémně teplým létem, které nahrává množení larev, přírodnímu koupališti paradoxně neprospělo.
„Chtěli jsme zdokonalit a zpříjemnit venkovní přírodní koupání na Kačáku. Záměrem bylo přilákat další návštěvníky, kteří tuto lokalitu pro vodní sporty doposud míjeli. Proto mě děsně štve, že nás zaskočila příroda. Rybník jsme vyčistili a příroda zasáhla. Zlepšením průhlednosti vody došlo k nárůstu vodních travin, které jsou zdrojem potravy pro vodní plže,“ postěžoval si vrchlabský starosta a senátor Jan Sobotka (Zvon).
Uvědomuje si, že vrátit reputaci rekreační nádrži nebude jednoduché: „Mnozí návštěvníci budou ztracenou důvěru těžko hledat. Uděláme ale vše pro to, aby se voda vylepšila.“
Výsledky laboratorní analýzy vzorků živočišného materiálu, které odborníci udělali zkraje srpna, výskyt motolic opět potvrdily.
Cerkáriová dermatitidaJe alergické kožní onemocnění projevující se nepříjemnou vyrážkou. První případy tohoto onemocnění vědci popsali už ve 20. letech minulého století. U některých jedinců může kromě svědění způsobovat také nespavost, horečky nebo zduření lymfatických uzlin. Cerkárie ve vodě vyhledávají náhodné hostitele, do kterých pronikají, včetně člověka. Jejich množení pomáhá teplé počasí. Ptačí motolice se vyskytují ve sladké i slané vodě, v Evropě kromě České republiky nejvíce v Rakousku, Francii, Německu, Norsku a na Islandu. V Německu už byl dokonce vyvinut speciální opalovací krém, který cerkárie odrazuje. |
„Na zkoumané lokalitě byla zjištěna přítomnost mezihostitelů (vodní plži) i definitivních hostitelů (vodní ptáci) ptačích motolic,“ konstatoval Ivo Šrámek, vedoucí hradeckého pracoviště Zdravotního ústavu.
Město u rybníka nainstalovalo cedule s červeně orámovanými nápisy, které varují před kožní vyrážkou. Přestože je voda takřka průhledná, její obsah a varovné nápisy návštěvníky od koupání odrazují. Do vody se odváží jen málokdo.
„Viděla jsem lidi, kteří mají vyrážku. Na těle měli docela velké červené skvrny, jako když vás kousne blecha. Chodím kolem rybníka často, jedinců, kteří si troufnou vlézt do vody, je jen málo. Je to škoda, koupání by tady bylo moc hezké,“ uvedla Jana Vydrová z Vrchlabí.
Žádný univerzální nástroj, který by cerkárie spolehlivě zlikvidoval, neexistuje. Vrchlabská radnice proto přistoupí k sérii opatření. Vycházet bude z vypracovaného zarybňovacího plánu a pokusí se zajistit ekologickou stabilitu vodní plochy.
Rovnováhu nastolí štiky a ostroretky
Zarybňovací plán počítá s vysazením štiky, která bude požírat zavlečené druhy ryb. Už dnes se zde vyskytuje například slunka obecná. O regulaci vodních řas na kamenech, které spásají plži, se postará ostroretka stěhovavá. Odborníci městu doporučili vysadit 300 kusů štiky a 400 kusů ostroretky, celkem 80 kilogramů mladých ryb.
„Chtěli jsme je vysadit hned, ale v současnosti se tyto ryby nedají nikde sehnat. Uskutečníme to tedy na podzim a doufáme, že se v rybníku vytvoří určitá rovnováha. Pokud by to nepomohlo, za rok bychom do rybníka dali býložravé ryby. I podle zkušených rybníkářů potrvá rok nebo dva, než se vodní nádrž stabilizuje,“ prozradil vrchlabský místostarosta Alfred Plašil (VPM).
Kromě zarybnění je dalším úkolem snížit v okolí rybníka množství kachen, které infikované vodní plže přenášejí. „Budeme apelovat na veřejnost, aby lidé ve Vrchlabí kachny, které jsou přemnožené, nekrmili,“ zdůraznil místostarosta.
Město podle něj k vodní nádrži také pošle myslivce s loveckými psy, kteří budou vodní ptáky plašit. Autoři zarybňovacího plánu při terénním průzkumu napočítali dvacet kachen divokých a jednu lysku černou.
„Lze předpokládat, že rybník využívají i další druhy ptáků, a to nejen k hnízdění, ale také jako místo k odpočinku na tahu,“ sdělil spoluautor plánu Jiří Křesina.
