Velké náměstí v Hradci Králové

Velké náměstí v Hradci Králové | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hradec nechce zbrkle škrtat investice kvůli koronaviru, radši vyčkává

  • 2
Město Hradec Králové zatím vyčkává s úpravou rozpočtu, která by zohlednila důsledky koronavirové krize. Naproti tomu Královéhradecký kraj kvůli očekávání finančního propadu spojeného s epidemií už v dubnu upravil parametry letošního rozpočtu a spustil sadu opaření.

Hradec přitom může očekávat velký výpadek. Náměstkyně primátora pro ekonomiku Monika Štayrová (ANO) už v dubnu na zasedání zastupitelstva přiznala, že propad v příjmech by mohl dosáhnout 270 milionů korun.

„Jde o variantu při snížení rozpočtových příjmů o 15 procent. K tomu je potřeba přičíst všechna opatření, kterými bychom chtěli podpořit naše podnikatele a nájemce. Celkový propad by byl asi 350 milionů,“ řekla Štayrová 20. dubna, ještě před zveřejněním čtvrtletní daňové předpovědi ministerstva financí, která Hradci přisoudila ztrátu 260 milionů.

Odhady Sdružení místních samospráv ČR, které vycházejí z analýz Národní rozpočtové rady a zohledňují i výpadek příjmů kvůli kompenzačnímu bonusu pro živnostníky a malé firmy, hovoří dokonce o propadu příjmů Hradce až o 397 milionů.

Sdružení, část starostů i Svaz měst a obcí kvůli tomu chtěli změnu ve financování podpory podnikatelů. Podpořil je i Senát, avšak Poslanecká sněmovna potvrdila původní parametry programu.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) samosprávy přehánějí, dopad krize na rozpočty obcí tak velký nebude.

„Aktuální daňová predikce k 7. květnu počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to zhruba o 11 procent,“ napsala Schillerová v otevřeném dopisu předsedům obou sdružení. Upozornila, že vrácené peníze podnikatelé vloží zpět do ekonomiky a vzroste tak výnos daně z přidané hodnoty.

Propad by mohl být 90 až 172 milionů

Podle odhadu ministerstva by příjmy Hradce letos měly klesnout o 172 milionů korun. Náměstkyně primátora Monika Štayrová je ještě optimističtější: „Předtím to bylo věštění z hvězd, ale nyní už máme dílčí data, kolik nám chodí měsíčně z daňových příjmů. Podle současné situace to vypadá na propad 90 až 100 milionů.“

Pokud by její prognóza vyšla, byla by to pro Hradec skvělá zpráva. Loni totiž rozpočet města skončil v přebytku 297 milionů. Prakticky celá částka je nyní zablokována pro následky koronaviru. 150 milionů šlo na rezervu programu Antivirus, 30 milionů má krýt předpokládanou ztrátu v příštím roce a 117 milionů Hradec přesunul do souhrnné rezervy.

„S rozdělením zbylých peněz zatím počkáme, až se uvidí, jak bude skutečnost daňových příjmů vypadat,“ sdělila Štayrová.

Její kolegové z vedení se přitom před vypuknutím epidemie nemohli dočkat loňských přebytků. Peníze měly jít do škol nebo na výkupy pozemků pro plánované investice. Vedle toho bude radnice peníze potřebovat i na pomoc svým organizacím. Jen ztráta dopravního podniku každý měsíc narůstá o 10 milionů korun.

„Situaci v městských společnostech sledujeme, u dopravního podniku očekáváme ztrátu 30 milionů, dalších 20 milionů dají dohromady ostatní. Ztrátu má plavecký bazén, letecké služby, městská sportoviště i městské lesy. Výrazný propad bude také u kulturních společností. Ještě to nemůžeme uzavřít, protože provoz se dosud naplno nerozjel,“ uvedla náměstkyně primátora Věra Pourová (ANO), která má majetek města i jeho firem na starosti.

Hradec drží váznoucí investice

Finanční polštář Hradce Králové ještě umocňuje neschopnost radnice dotáhnout k realizaci velké investiční akce, například přestavbu fotbalového stadionu nebo areálu Základní umělecké školy Střezina.

Váznou i další opravy Benešovy třídy, Velkého náměstí či stavba lávky přes Labe. Díky tomu Hradec z roku na rok přesouvá v rozpočtu stovky milionů korun. Jen loni oproti plánu neproinvestoval přes 800 milionů.

I přes značnou rezervu však chce vedení města šetřit. Minulý týden zasedla pracovní skupina pro úspory. Koalice se chce dohodnout, jak dál postupovat. ODS i ANO už veřejně deklarovaly, že investice omezovat nechtějí.

„Je to velmi složitá záležitost a bude předmětem jednání v koalici. Máme svoje priority a má-li se vytvořit nějaké nové pořadí, musíme jednat,“ zdůraznil primátor Alexandr Hrabálek (ODS).

„Máme dvě možnosti: buďto pozastavíme nějakou větší investiční akci, nebo přikročíme k vázání běžných výdajů na nějakých tři až pět procent. To se však nejspíš podaří až od příštího roku, protože nyní už smlouvy běží, takže bychom je mohli snížit maximálně o 2,5 procenta. Sledujeme, jaký je stav, abychom nebyli zbrklí. Očekáváme, že vláda přijde s masivními dotacemi, které slíbila,“ připomněla vládní slib kompenzace výpadku příjmů obcím Štayrová.

O formě podpory jednali ve čtvrtek poslanci ANO z kraje Jiří Mašek, Petr Sadovský a Pavel Plzák s ministry průmyslu a dopravy, financí a pro místní rozvoj.

Z jednání vyplynulo, že dotace pro samosprávy mají dosáhnout 10 miliard korun. Jenže kritici se obávají, že jejich přidělování bude pomalé a komplikované. Není také zřejmé, zda peníze budou moci obce využít na rozběhlé projekty.

„Když mi ministr naší vlády sdělí, že to bude kompenzovat, nezbývá mi než mu věřit,“ pokrčil rameny primátor.

Kraj škrtá 250 milionů, chce měnit zákon

Radní Královéhradeckého kraje pro ekonomiku Rudolf Cogan (nestr. za STAN+VČ) chce na nejbližším zastupitelstvu projednat, aby hejtmanství navrhlo vlastní zákon o kompenzační dotaci pro obce a kraje. Podle něj by na obyvatele měly obce dostat tisíc korun a kraje pět set korun.

Podobný návrh minulý týden představili senátoři z ODS, kteří chtějí pro obce tisíc a pro kraje 400 korun, a s vlastní verzí přišli i lidovci, ti by příspěvky odstupňovali podle velikosti měst.

„Náš návrh na změnu zákona by to dělal trochu jinak, ale podstatou je, aby se samosprávám vrátily peníze, o které přišly kvůli kompenzačnímu bonusu pro podnikatele,“ vysvětluje Cogan.

Kraj by měl podle Sdružení místních samospráv ČR kvůli vratce daně z příjmu přijít o 259 milionů korun. Kraje mají zákonodárnou iniciativu a mohou navrhovat změny zákonů.

Chci, aby to v kraji odsouhlasilo i ANO. Bez nich ten návrh nemá cenu. Mají plnou pusu toho, že kraj musí investovat, ale tady nám seberou čtvrt miliardy, které by šly čistě do investic. My už nic jiného škrtat nemůžeme. Provoz máme vyřešený, dotace vyřešené a teď jen čekáme, kde se ta čára v investicích zastaví,“ připomíná Cogan.

Obcím a krajům se nelíbí, že stát pomáhá podnikatelům na úkor jejich rozpočtů. Upozorňují, že s výpadky příjmů a s nečekanými výdaji se potýkají i samosprávy. Stát jim sice chce peníze vrátit formou dotací, jenže to podle starostů není systémové řešení.

„Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje dofinancování jednak všech náhradních projektů v národních dotačních programech a jednak některých náhradních projektů z evropských fondů, ve kterých jsou obce nejčastějšími příjemci,“ upřesnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).

„Představa vlády je, že bude zvyšovat podíl na dotacích, které vypsala, ale nevypsala žádné nové. To je úsměvné. Máme tu 6,5 tisíce obcí a jen 1 500 projektů. Dotace nejsou pro každého, jsou komplikované a pomalé. Nepomůžou, protože nám vypadnou cash peníze,“ míní starosta Trutnova a poslanec Ivan Adamec (ODS), který ve Sněmovně hlasoval pro pomoc podnikatelům. 

Problém je, že opatření se má vztahovat jen na ty projekty, u kterých samosprávy žádaly o dotace, ostatních investic se netýká.

Komplikace se státními dotacemi očekává i Rudolf Cogan: „Jak nám dají dotaci na akci, která je v běhu? Máme před dokončením Náchod, na ten nám už dotaci nikdo nedá. My alespoň umíme psát žádosti, ale menší obce budou mít problém.“