Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Civilizaci ujíždí vlak, můžeme skončit jako římská říše, říká archeoložka

  7:37
Archeoložka rychnovského muzea Martina Beková má za sebou úspěšnou sezonu, která přinesla vzácné objevy. Česká archeologie jí vděčí za vyplnění bílých míst na periferii republiky v Podorlicku a Orlických horách. Přes znalosti pravěkých kultur a civilizací Beková citlivě vnímá turbulence současnosti.
Archeoložka Martina Beková

Archeoložka Martina Beková | foto: Tomáš Kučera

„Když jsem sem přišla, mělo se za to, že historie oblasti začíná až kulturou popelnicových polí mladší doby bronzové a starší doby železné a zejména pak středověkou kolonizací ve 13. století. Dnes už víme, že objevy z ostatních etap pravěku nebyly jen dokladem náhodného průchodu lidí, ale že tu s nástupem zemědělství působili lidé trvale,“ říká badatelka před nástěnnou plastickou mapou severovýchodní části Královéhradeckého kraje připomínající rozbouřené moře.

Jakou úlohu ve vizích naší budoucnosti může hrát archeologie?
Značnou. Je to jedna z historických disciplín, která umožňuje nahlédnout mnohem dál do minulosti. Není limitovaná písemnými prameny. Archeologie svým způsobem nahlíží celý úsek vývoje člověka. S trochou nadsázky mohou znalosti archeologů předpovědět budoucnost.

Lze některé pravěké období na našem území, tedy počínaje rozvojem zemědělství, přirovnat k současnosti?
Shodneme se na tom, že žijeme ve vůbec nejlepším období v dějinách lidstva. Třeba v našem regionu byla relativně stabilní dobou éra kultury popelnicových polí, která trvala 600 let. Máme důkazy, že lidé žili stranou velkých konfliktů, dařilo se jim ekonomicky, což dokládají četná sídliště i pohřebiště. Populační expanze přispěla k tomu, že stálé osídlení se snad vůbec poprvé dostává do hor. Šest set let dlouhé období na přelomu doby bronzové a železné se zdá být z dnešního pohledu nepředstavitelně dlouhé, ale musíme si uvědomit, že doba se značně zrychlila. Proto srovnání dnešní stability trvající nějakých 70 let s tou, kterou zmiňuji, nemusí být úplně mimo.

Ale i tato civilizace skončila a vystřídala ji po vzepětí keltské civilizace doba chaosu a úpadku.
Přesně tak. Dějiny se odehrávají v cyklech, období prosperity střídají etapy neklidu. Skutečnou revoluci v dějinách lidstva představuje objev a rozšíření zemědělství. I v Podorlicku před sedmi tisíci lety došlo v porovnání s předchozím obdobím sběračských kultur k populační explozi. První výraznější kulturní zvrat přišel až o dva tisíce let později v eneolitu a starší době bronzové, kdy hovoříme i o kultuře se šňůrovou keramikou, pro kterou mám slabost. Opět se tu dobře žilo až v době kultury popelnicových polí v mladší době bronzové a starší době železné.

Co bylo dál?
Totální propad, který si troufnu říci, nemá v dějinách regionu, ale ani většině Evropy obdoby, nastal v době stěhování národů v první polovině prvního tisíciletí nového letopočtu. V celé Evropě došlo k totálnímu rozvratu. Pro představu to lze přirovnat k období třicetileté války, kdy populace našich zemí klesla na třetinu. Při stěhování národů, tedy ve čtvrtém a pátém století, to bylo zřejmě ještě o dost horší. Dokazují to třeba pylové expertizy z Hradecka, které v kraji potvrzují mezi rokem 300 až 400 totální zvrat, výrazný úbytek kulturních plodin. Kulturní krajina se změnila opět v divočinu.

Co to však znamená pro nás?
Žijeme v nesmírně bohaté, zhýčkané a pohodlné společnosti. Dnešní smír a s ním související prosperita nám nespadly z nebe, postupně jsme se my Evropané k tomu dopracovali a nebylo to zadarmo. Je to výsledkem dvou katastrof, tedy dvou světových válek, které si Evropa prožila v první polovině 20. století a poučila se z toho. Uvědomili jsme si, že války nejsou řešením problému a vsadili jsme na ekonomický rozvoj. Mám však obavu, že jsme se nechali ukolébat úspěchem a nevnímáme, co se kolem nás děje. Ujíždí nám vlak. Na to můžeme doplatit podobně jako svého času římská říše.

Jak to myslíte?
Římské impérium došlo na konec svých možností a nedokázalo se přizpůsobit novým podmínkám. Civilizace včetně úžasných znalostí, jako třeba kanalizace, ústřední topení, veřejné lázně, řízení státu, kterých dosáhla, zmizela nečekaně rychle a trvalo téměř dva tisíce let, než se Evropa dostala v každodenních civilizačních vymoženostech na srovnatelnou úroveň.

Co odkazuje na změny k horšímu?
Zhoršující se stav rodiny, snižující se porodnost, rozpad sociálních vazeb. Nezanedbatelné je i mizení formalismu týkající se například svateb a pohřbů. Šlo vždy o důležitá společenská pojítka. Lidé šetří, nepovažují to za užitečně investované peníze. Ztrácí se tím ale společenská investice. O takových signálech bych mohla mluvit dlouho. Za nejdůležitější však považuji, že se snižuje porodnost. Pokud jakákoli civilizace začíná své počty umenšovat, otevírá tím cestu společnostem, kde je porodnost mnohem vyšší. A se všemi důsledky. Domnívám se, že se k němu rychle blížíme, nebo že dokonce už jsme dosáhli bodu zlomu.

Takže podle římského scénáře předpovídáte konec Evropy, jak ji známe?
To teprve uvidíme, jak se s tím popasujeme. Kostky jsou vrženy. Máme skutečně stejnou šanci jako římské impérium, které bylo ve své době ojedinělou hospodářskou a vojenskou velmocí, ale jak víme, promarnilo ji.

Vraťme se na Rychnovsko. Průzkumu se tady věnujete tři desetiletí, jaký obraz nejstarší historie regionu vám roste před očima?
Vždy to byla periferie klasicky osídlených oblastí. Když panovaly příznivé podmínky, dařilo se i tady. Lidé se sem v těchto dobách tlačili za volnou půdou. Tato období jsou ale mnohem delší, než se původně myslelo, a hlavně, lidé tudy jen neprocházeli, ale od dob prvních zemědělských kultur trvale žili.

Z toho vychází, že lidé tady byli vždy stranou světového dění, nebyli na tom sice ekonomicky dobře, ale zato v závětří.
Do jisté míry to tak lze chápat. Vždy jsme byli méně výhodná oblast pro osídlení. Mělo to dvě roviny. Za prvé šlo o oblast, odkud lidé v době krizí mizeli nejdříve, a to se nebavíme o horských polohách, ale o krajině do 350 metrů nad mořem. Druhý rozměr je příznivější. Pokud nemluvíme o vyloženě kataklyzmatech, jako byly třeba třicetiletá válka nebo stěhování národů, propad životní úrovně tady nebyl až tak citelný jako třeba v bohaté oblasti Královéhradecka. Náš region nikdy přímo nesouvisel s významným celoevropským obchodním tahem, proto také dobyvatelé neměli mnoho důvodů tady plenit a usadit se. Koneckonců i prastaré proroctví říká: Mezi Zdobnicí a Orlicí neublíží se slepici.

Martina Beková (55)

  • Vystudovala FF UK Praha, obor archeologie a od roku 1985 pracuje jako archeoložka v rychnovském muzeu. Je autorkou řady odborných publikací, publikuje v odborných časopisech.
  • V počátcích profesní kariéry se věnovala eneolitu, kultuře se šňůrovou keramikou, po přestěhování na Rychnovsko archeologii zdejšího regionu.
  • Žije ve Vamberku a má čtyři děti.

Má oblast z historického hlediska svá specifika?
Máme tu dvě sídelní komory, jinak řečeno dvě klimaticky i geologicky od zbytku oblasti odlišná území, se kterými úzce souvisí osídlení od nejstarších dob. Jednou je Kostelecko a druhou Opočensko a Dobrušsko. Lidé v těchto oblastech více komunikovali s nedalekým vyspělejším územím Hradecka než navzájem. Zřejmě to je důvod, proč máme v těchto územních komorách doložen vývoj pravěku v plném rozsahu. Svou roli sehrálo i to, že obě komory leží na spojnici úrodného Polabí a prastaré severojižní komunikace - dnešní Náchod – Brno.

Je něco, co jste si tady vůbec nepřipouštěla?
Za prvé to je intenzita osídlení v předkolonizační době, tedy od 9. století. To se týká staršího slovanského osídlení. Za druhé je to potvrzení velmi vzácné kultury se šňůrovou keramikou, která byla do loňska, kdy jsme v kostelecké cihelně objevili náčelnický hrob tohoto lidu, doložena v kraji jen na pár místech, nejbližším od nás až v Nové Pace. Tato kultura, stará nějakých čtyři tisíce let, souvisí s malým stěhováním národů v období neklidného eneolitu. Tehdy zřejmě v důsledku klimatických změn docházelo k přesunům obyvatelstva hlavně ve východo-západním směru. Osídlení touto kulturou se tady vůbec nepředpokládalo, byla to senzace.

Na které místo byste mě poslala, pokud bych si chtěl udělat představu, jak se tu žilo ve středověku? Tím místem nemyslím skanzeny či muzea.
Krásný návrat do minulosti představuje třeba vesnice Suchá Rybná. Kontinuální osídlení je tam jedno z nejstarších v regionu, máme tam čerstvě doložené časné 13. století, tedy počátek kolonizace. Obec je svojí podobou pro raný středověk stále typickým příkladem. Další typ osídlení, který tu byl, je možné najít ve spodní části Kosteleckých Horek. Tam jde o rozptýlenou dvorcovou zástavbu v krajině.

  • Nejčtenější

Kaderka jako Putin. Kdo se vládci tenisu vzbouřil, poznal tvrdou odplatu

27. března 2024

Premium Tato příhoda je stará už 14 let, ale hodí se připomenout, neboť výmluvně líčí dlouho zaběhlé...

Muž skočil do přehrady zachránit dítě, oba tam uvázli. Vysvobodili je až hasiči

24. března 2024  14:35,  aktualizováno  14:58

Do labské přehrady Les Království na Trutnovsku v neděli dopoledne sjelo dítě na kole. Do vody za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta zlomila Liberec a je v semifinále, Pardubice se postupu přiblížily

20. března 2024  16:40,  aktualizováno  22:55

Hokejisté Sparty jsou prvním semifinalistou letošního play off extraligy. Pražané ve čtvrtém zápase...

Bez řidičáku a po panáku řídil mustanga, na křižovatce kuriózně boural

26. března 2024  11:18

Oslava padesátin se nevyvedla muži v Hradci Králové. Ten dostal darem zážitkovou jízdu sportovním...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejnáročnější úprava křižovatky v Česku začala, v Hradci ji přestaví za provozu

21. března 2024  17:45

Skoro až symbolicky dopravními komplikacemi začala přestavba nejvytíženější křižovatky Mileta v...

Kuks slaví výročí a ukáže dřevořezbu sochaře Brauna i restaurování sochy

28. března 2024  7:14

Výročí 340 let od narození sochaře Matyáše Bernarda Brauna a 40 let od otevření lapidária, kde jsou...

Velikonoční lyžování v Krkonoších: střediska nabídnou 12 kilometrů sjezdovek

27. března 2024

V Krkonoších se bude o velikonočních svátcích lyžovat ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a na...

Tady si rádi zvykneme. Malšovická aréna hnala lvíčata i mexickou vlnou

27. března 2024  9:59

Fantastickou atmosféru vytvořili diváci při kvalifikačním zápase české reprezentace do 21 let o...

Kaderka jako Putin. Kdo se vládci tenisu vzbouřil, poznal tvrdou odplatu

27. března 2024

Premium Tato příhoda je stará už 14 let, ale hodí se připomenout, neboť výmluvně líčí dlouho zaběhlé...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...