Tábořiště v kempu Soap Creek. Na splutí Grand Canyonu měla výprava tři týdny. | foto: Archiv Petra Dittricha

Vodácký sen o Grand Canyonu si hradecký geodet splnil díky tombole

  • 2
Hned čtyři Hradečáci letos ve slosování získali speciální licenci, která jim dovolila splout unikátní dechberoucí řeku Colorado v Grand Canyonu po celé délce 450 kilometrů. Svůj vodácký sen si na „singlu“ splnil i Petr Dittrich.

Jak se vlastně partě vodáků z Česka poštěstí splout nejhlubší kaňon světa?
Každý rok v únoru se losují licence na další rok. Kdo vyhraje, může si s sebou vzít dalších patnáct lidí, celkem tedy může na řeku vyjet šestnáctičlenná výprava. Je to loterie. Aby byla větší šance na výhru, koupil lístek do slosování každý z party. Z Česka se to letos kromě mne podařilo ještě jedné vodačce, která nám pak dělala vedoucí výpravy.

Petr Dittrich

Celé tři týdny sjížděla šestnáctičlenná česká výprava řeku plnou divokých peřejí. Byl v ní i osmatřicetiletý Petr Dittrich, jenž už roky jezdí na lodi „pro chlapy“, jak se přezdívá singlkajaku, kde se klečí a k pádlování používá pouze jednolisté pádlo.

„Splout Grand Canyon na kajaku je sen každého vodáka a mně se splnil,“ popisuje hradecký dobrodruh.

Dittrich vede vodácký oddíl v loděnici Slavie na břehu Orlice v Hradci Králové, má dvě děti a pracuje jako ředitel geodetické firmy. Většinu vydělaných peněz, ale i dovolených věnuje na vodácké zájezdy. S kajakem už procestoval křížem krážem celou Evropu, podíval se i na řeky v Chile, Maroku nebo Kyrgyzstánu.

Šestnáct lidí tři týdny čtyřiadvacet hodin denně neustále spolu? Jak jste vycházeli?
Ve výpravě byly tři ženy, ale ve všem jsme se s nimi pravidelně střídali. Vždy jsme měli určenu službu na vaření, umývání nádobí a stavění záchodu. Každý den jsme na vodu vyjeli kolem desáté, naplánovaný úsek jsme spluli většinou kolem čtvrté odpolední. Bylo nás osm kajakářů, jeden raft s šestičlennou posádkou a pak dva zásobovací, které vždy řídil jeden veslař.

Mohl byste se ještě vrátit k tomu záchodu?
Na velkou jsme chodili do bedny s prkýnkem nahoře, kterou jsme celé tři týdny vezli s sebou na zásobovacím raftu. Močili jsme do řeky, bylo potřeba to důsledně oddělit od velké potřeby, protože v bedně by na to nezbylo místo.

Divokých peřejí je tam asi velmi mnoho. Měli jste někde problémy se splutím?
Peřeje jsou očíslované od jedničky do desítky podle nějaké záhadné klasifikace. Z kajakářů se netopil nikdo, ale raft s šestičlennou posádkou se obrátil třikrát. Lovit pak lidi i věci z řeky není žádná sranda, protože průtok řeky kolísá mezi 200 až 300 kubíky a nejužší místo v kaňonu má na šířku asi 20 metrů. Navíc ve dne se z obrovské přehrady Lake Powell přímo nad kaňonem vypouští více vody než v noci. Nejtěžší místo nese název Lava Falls a nachází se asi ve dvou třetinách délky celého kaňonu. Kousek pod ním je pláž zvaná Party Beach, na které všichni vodáci oslavují úspěšné splutí nejtěžších peřejí. Dá se říct, že když zvládnete Lava Falls, máte vyhráno.

Potkali jste se v kaňonu s jinou výpravou?
Denně pustí říční hlídka do soutěsky dvě party, co jedou na vlastní triko. Občas jsme se tedy s někým potkali, ze začátku jsme se neustále míjeli s jednou partou, pak jsme je předjeli a další tři dny jeli souběžně s jinou, ale narazili jsme na sebe třeba jen dvakrát denně. Když vidíte, že už mají obsazené určité tábořiště, samozřejmě tam nezastavíte, ale jedete dál. Kaňon musí výprava zdolat za dobu platnosti licence, tedy za tři týdny, jinak musíte zaplatit pokutu.

Na splutí řeky Colorado v Grand Canyonu měla šestnáctičlenná výprava tři týdny.
Na splutí řeky Colorado v Grand Canyonu měla šestnáctičlenná výprava tři týdny.

Vy jste jel jako jediný z výpravy na singlu, tedy v kajaku, ve kterém se musí klečet. Co vaše nohy?
Jednou jsem se sežvýkal tabákem, bylo mi moc hezky a nohy mě bolet přestaly. Ostatním se to ale asi nelíbilo, tak mě ten den posadili na raft. Doteď nechápu proč. Ale jinak jsem jel celou dobu vkleče.

Připravoval jste se nějak na cestu i samotný sjezd kaňonu?
Před odjezdem jsem si šel v únoru dvakrát zapádlovat na Orlici, abych se alespoň trochu rozcvičil, ale to bylo vše.

Byla to vaše první návštěva Spojených států?
Ano, také jsme si ji ještě prodloužili. Po splutí Grand Canyonu jsme procestovali ještě mnoho národních parků na jihozápadě Spojených států a navštívili i Las Vegas.

Jak jste se dostali přímo na řeku?
Na vodu se nasedá v místě zvaném Lee’s Ferry, nad kterým se tyčí obrovská přehrada Lake Powell. První den přijedete, projdete kontrolou, dostanete veškeré vybavení a jdete spát, druhý den ráno musíte podstoupit školení s instruktážním videem o chování v kaňonu a o krizových situacích - například jak se chovat při kousnutí škorpionem. Před vyplutím kontroluje všechno vybavení hlídka, v kaňonu totiž platí velmi přísná pravidla a kdyby něco nebylo v pořádku, hrozí vám poměrně velká pokuta. Podle místních správců je důležité pravidelně jíst a pít, konkrétně po americku každou hodinu zapít jednu tyčinku Snickers litrem koly.

450 kilometrů po vodě je docela dlouhá štreka. Jsou v kaňonu nějaká úniková místa pro slabší povahy?
Je to kaňon, začnete na začátku, skončíte na konci, není tam úniku, prostě musíte dojet až dolů. Zhruba v půlce je místo zvané Phantom ranch, kde se dá přespat v chatkách a přes řeku odtud vede lávka. Je to jediné ubytovací zařízení pod okrajem kaňonu a leží vedle Bright Angel Creek na severní straně řeky Colorado. Pěším turistům však trvá celý den, než sejdou dolů.

Kde jste nabírali zásoby vody?
Celou dobu jsme pili přímo z Colorada. Ve dvou třetinách délky se do kaňonu vlévá přítok zvaný Little Colorado, který je po deštích vždy kalný, takže jsme se báli, že se tím zašpiní i voda v Coloradu, měli jsme však štěstí, všechny přítoky byly po celou dobu krásně čisté, i počasí nám vyšlo na jedničku.

A jak to na dně kaňonu vypadá s faunou a flórou?
Protože to je v poušti, nejsou tam žádné stromy, maximálně nějaké keříky a vrbičky. Ze zvířat tam narazíte především na kozy. Místní říční průvodci nás upozorňovali také na chřestýše, žádného jsme však neviděli. Zato škorpióny jsme ze sušících se vodáckých věcí vyklepávali každý den, hlavně v druhé půlce kaňonu.

Kde a jak jste nocovali?
Na začátku jsme si koupili mapu, kde byla vyznačena místa, kde je dovoleno tábořit. Většinou jsme spali na písečných plážičkách. Většina vodáků spala jen tak pod širákem, já jsem si s kamarádem stavěl tropiko od stanu, kvůli písku, který se dostal úplně všude. Grand Canyon leží uprostřed pouště, takže je tam teplo a sucho.

Samotné splutí Grand Canyonu vyjde v komerčním zájezdu na téměř sto tisíc korun. Je to velký rozdíl?
My jsme za splutí platili něco přes 30 tisíc a kolem 20 tisíc za letenku. Navíc komerční výpravy sjíždí kaňon jen v létě, ale na vlastní pěst můžete jet kdykoliv.

Tak to po úspěšném splutí musela být velkolepá oslava.
Na konci nám jedna z amerických výprav nechala 150 plechovek piva, mimochodem asi z celkových osmi set, které nestihli v kaňonu vypít a už se jim nechtělo je tahat s sebou. Zkrátka se to vydařilo až do konce.