„Disciplínu znám, takže jsem se na to připravoval. Před závodem se mohu akorát domnívat, že zastřílím bez chyby,“ skromně říká nový mistr světa v dynamické střelbě, který se mezi terči pohybuje jako ryba ve vodě.
Kdy jste začínal věřit v medailové umístění?
Po závodě jsem tušil, že jsem to střelil dobře. Byl jsem se svým výsledkem v podstatě spokojen. Pak došlo na zveřejňování výsledků a já zjišťoval, že soupeři udělali chyby, ale já ne. Začal jsem si říkat, že by to mohlo vyjít.
Musíte se na mistrovství světa nějak kvalifikovat, nebo jste byl vybrán?
Nevím, jak to funguje v jiných státech, ale v České republice to znamená, že pokud Police České republiky vyšle nějaké reprezentační družstvo na takto prestižní závod, měli by jet samozřejmě ti nejlepší. Člověk by se měl prokousat nějakým krajským přeborem nebo by měl uspět na mistrovství republiky.
Všichni závodníci byli z řad policie?
Za Českou republiku ano. Na místě jsme zjistili, že některé státy mají s sebou profesionální sportovce. Prostě si je stáhli pod ministerstvo vnitra. De facto oni pro ně vytvořili nějaké funkce podle tabulek. U nás jsou také třeba profesionální biatlonisté pod ministerstvem.
Kolik vás do Abú Dhabí vyrazilo?
Vzhledem k tomu, že se tam soutěžilo i v jiných disciplínách, v judu nebo plavání, byla výprava různorodá. Pro každou disciplínu tam měl trenér svoje reprezentační družstvo. Střelců jelo šest, z toho byly tři ženy.
Když to vezmu od začátku: Co si mám představit pod sportovní dynamickou střelbou?
Jde o dynamický, náročný a nejrychleji rostoucí střelecký sport na světě. V podstatě jde o propojení střeleckých schopností a dovedností s rychlostí, přesností a silou, a to ve střeleckých situacích využívajících třeba pohyb během střelby, pohyblivé cíle, vícenásobné cíle a variabilitu řešení střeleckých situací. Tato sportovní disciplína se aktuálně provozuje ve více než 100 zemích a je velmi oblíbená nejen v ozbrojených složkách. Na mistrovství byly dvě statické situace. Šlo o střelbu jednou rukou, silnou i slabou, které tam pochopitelně nemohly chybět. Prověřilo to tak všestrannost všech střelců. Sedělo se na motorce a střílelo se silnější rukou a druhou - slabší - jste se museli držet řidítek. Další situace se střílela slabou rukou také z místa za stolem na větší vzdálenost. Ostatní situace byly dynamičtější, hodně se běhalo.
Jak závod probíhá?
Nejdříve se závodníci rozdělí do několik skupin. Ty se přemístí na stanoviště, například v Abú Dhabí jich bylo dvanáct. Na stanovištích už čeká rozhodčí, který udělá malý brífink, tedy seznámí nás s terči, která nás čekají. Poté nám řekne, kde je startovní pozice, kde jsou vymezené prostory a kde se můžeme pohybovat. Pak máme tři minuty, abychom si promysleli postup: kde začneme, kudy poběžíme, kde přebijeme a kde skončíme.
Jak se střelba hodnotí?
Po odstřílení situace se zapíše čas posledního výstřelu a vyhodnotí se zásahy na terčích. Dosažené body a dosažený čas střelby se zapíší do scoresheetu. Na terči můžete dosáhnout bodového hodnocení 5, 3 a 1 bodu. V každém terči musí být minimálně dva zásahy. Pokud zásah chybí, soutěžící je penalizován, tedy odečítají se mu nastřílené body. Každá chybějící rána znamená minus 10 bodů. Součet nastřílených bodů ze situace se vydělí změřeným časem poslední rány a vyjde vám HIT factor, podle kterého se procentuálně přidělí body pro všechny střelce. Maximum bodů získá střelec s nejvyšším HIT factorem, ostatní podle procent. Nastřílený výsledek z každé situace se vloží do vyhodnocovacícho IT systému.
Kdo byl váš největší soupeř?
Především minulý mistr světa, který vyhrál první policejní hry v Bogotě před třemi lety. Takže jsem věděl, proti komu budu střílet.
Je v České republice sportovní dynamická střelba známá?
U nás to mezi lidmi moc známé není. Člověk, který se věnuje střílení alespoň trochu, tak o ní ví. Ale dost lidí neví, o co jde. Přestože u nás není tento sport známý, patříme mezi světovou špičku. Na minulém profesionálním mistrovství světa jsme skončili na třetím místě hned za Rusy a USA. Dokonce naše republika patří k pořadatelům jednoho z největších závodů. Každý rok probíhá tříkolová série po celém světě. Minulý rok to bylo v Česku, Thajsku a Norsku. Střelnici na takové závody máme v Hodoníně u Znojma, ta má dostatečnou kapacitu.
Jak jste se k tomuto sportu dostal?
Pracuji jako instruktor střelecké přípravy u zásahové jednotky policie, takže k tomu mám blízko. Této disciplíně se věnuju zhruba 10 let. Začínal jsem asi jako každý, nejdříve nějakou mířenkou. Postupně jsem začal jezdit na závody. Pak za mnou přišel kamarád, jestli bych nechtěl zkusit tehdy ještě IPSC, dnes sportovní dynamickou střelbu. Tak jsem to zkusil a zůstal u toho. Strašně vás to pohltí a především hodně posune ve střeleckých dovednostech a schopnostech, od manipulace a pohyb se zbraní až po samotnou střelbu.
Dalo by se tímto sportem uživit?
Jen střílením se určitě uživit nedá. Člověk by se musel stát třeba tváří nějaké zbrojovky nebo mít nějaký e-shop na zbraně a náhradní díly. Tak to dělají kluci, kteří se tím živí.
Jak jste se dostal k zásahové jednotce?
Asi jako každý policista, který měl zájem tady pracovat. Nemusíte kvůli tomu něco studovat. Já jsem normálně nastoupil v roce 1994 na policejní školu v Brně, pak jsem dva necelé roky pracoval u hlídkové policie v Hradci Králové. Jezdil jsem na klasické výjezdy. Zkušenosti z ulice se pak mohou hodit i v zásahové jednotce. My to i vyžadujeme, když se k nám hlásí mladí kluci. Může k nám přijít vlastně řadový policista. Kdo chce k nám na zásahovku, musí projít stáží. Ta trvá tři měsíce, to je na tom nejtěžší. Máme to takhle nastavené, jako jediná zásahovka v republice. Za tři měsíce dokážeme odhalit lidi, kteří si na něco hrají. Pro nás je strašně důležité, aby ten člověk byl i povahově vhodný. U nás jsou důležité vztahy. Můžete mít člověka, který je fyzicky výborný, ale nezapadne do skupiny. Když jdou kluci do zákroku, musí si věřit.
Jak často zasahujete?
Nedá se říci, jestli často nebo ne, připraveni jsme vždy, když je potřeba.
A jak vypadá běžný pracovní den?
Všechno se točí kolem výcviku. Týden je rozdělený tak, aby se procvičily veškeré specializace a dovednosti důležité pro naši práci - taktika, střelecká a tělesná příprava, práce ve výškách. Připraveni k zákroku jsme po celý den.
