Jeho ČSSD je podle aktuálních průzkumů přesně na hraně vstupu do parlamentu, dvaapadesátiletý politický matador Jan Birke přesto nepanikaří. Nejspíš i proto, že letošní rok jej zocelil natolik, že případná premiérová volební porážka bude oproti jeho únorovému boji o život jen drobnou jizvou.
V červenci jste měl zdravotní komplikace po očkování proti covidu. Už jste v pořádku?
Vezmu to popořádku. Když jsem v únoru onemocněl, opravdu jsem se o sebe bál. Bál jsem se, jestli to zvládnu a jestli tu nenechám samotnou ženu s mými dětmi. Opravdu jsem měl strach, že to nezvládnu. Neskutečně mi však pomohli špičkoví lékaři v Hradci Králové. Můžete mi říct cokoli zlého, ale nikdo mi nemůže upřít pracovitost. Nemoc mě vyřadila a nejvíc mi ublížilo, že jsem nemohl pracovat. Pak následovala velká debata kolem očkování. Měl jsem obrovské množství ochranných látek. Nakonec se objevila delta, lékařské konzilium rozhodlo, že to riskneme, a pravda je, že jsem měl silné reakce. Po první dávce jsem měl 19 dnů ve stejnou dobu vysokou teplotu, vždy ráno od pěti hodin do dvanácti. Prostě neuvěřitelné. Covid se choval naprosto programově a chytře, bylo to opravdu divné. Druhou dávku už mám také za sebou a vysoké teploty trvaly jen čtyři dny. Teď jsem v plné síle.
Dá se to porovnat s mrtvicí, kterou jste prodělal před šesti lety?
V té době jsem se nebál tolik jako nyní. Mrtvice přijde během vteřiny a je to hra vabank. Buď vás to zlomí a fatálně zdevastuje mozek, anebo to dáte. Já jsem měl obrovské štěstí. Než mi to vlétlo do mozku, sraženina se rozpustila a mám nulové postižení. Jsem jeden ze sta tisíc.
Mrzí vás stále, že jste se v roce 2015 kvůli zdravotním komplikacím musel vzdát kandidatury na hejtmana?
Mrzí mě to kvůli lidem, kteří mi věřili, že bych mohl na kraji udělat hromadu práce. Jenže člověk by měl být soudný a já jsem se v tu dobu opravdu necítil zdravotně v pořádku. Mám dvě zásadní podmínky: musím mít podporu rodiny, což mám. A musím být zdravý. Potom zvládnu úplně všechno. Tehdy jedna z těch dvou podmínek nefungovala.
Nahánějí vám předvolební průzkumy a nízké preference sociální demokracie strach?
Poprvé v životě jsem se bál jen covidu. Politiku beru jako houpačku, jednou jste nahoře, podruhé zase dole. Každou politickou stranu čeká doba, kdy je ve fantastickém laufu, a pak i doba propadu. Stalo se to sociální demokracii, tři roky předtím se totéž přihodilo ODS a věřte mi, že to potká i hnutí ANO. Na preference se nekoukám, výsledek budeme znát, až bude definitivně sečteno, až pak můžete hrát s rozdanými kartami. Průzkumy mě zásadně neznepokojují. Mám před sebou jediný úkol: v kraji udělat výsledek přes pět procent. Pokud to bude pod, vyvodím z toho osobní důsledky. Byla by to pro mě první politická prohra v kariéře.
Jenže i těch pět procent může být nakonec málo. Byl byste hodně zklamán, kdybyste po osmi letech musel opustit Poslaneckou sněmovnu?
Měl bych trochu složitější práci při starostování. Starostové a zároveň poslanci mají nesmírnou výhodu, že mohou celou řadu věcí proměnit ve výhodu vůči obyvatelům svého města. Mrzelo by mě, kdyby Náchod už neměl takovou možnost získat významné finanční prostředky jako dosud. Za 11 let je to kolem tří miliard korun investic od státu, z Evropy nebo v rámci příhraniční spolupráce. Musím spravedlivě říct, že velký díl prostředků přišel, i když byla u vlády ODS. Mám korektní vztahy s Ivanem Adamcem (starosta Trutnova za ODS - poz. red.), hejtmanem Martinem Červíčkem (ODS), Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL) a řadou dalších. Vyplatí se chovat se k sobě slušně.
Budu bojovat do poslední minuty, tedy do 14 hodin dne 10. října.
Jan Birke
Troufnete si předpovědět, jak v říjnu volby do Poslanecké sněmovny dopadnou?
Jsem sportovec a nikdy jsem i jako hokejista neměl rád lidi, kteří jeli na zápas a už v autobusu se báli soupeře. Do zápasu šli s tím, že prohrají. To pro mě neexistuje a budu bojovat do poslední minuty, tedy do 14 hodin dne 10. října. Teď řeknu něco, co jsem neřekl ještě nikomu: Jsem přesvědčen, že sociální demokracie i díky bývalému hejtmanovi a dalším osobnostem v kraji získá přes pět procent. Přesto mám trochu obavu, že nás velké kraje, kde přes pět procent nedosáhneme, stáhnou dolů.
Neobáváte se, že bity budou především levicové strany?
Souhlasím. Jsme v koalici s hnutím ANO, které není ani pravicové, ani levicové. Hnutí ANO je gumové. Když má koaličního partnera, nasaje atmosféru, nasliní prst, zjistí, odkud fouká, a pokud mu to marketingově vychází, vysaje voliče vpravo i vlevo. Pokud se domluví s ODS, od října bude pravicové. Teď je středolevicové, protože je s námi. Máte pravdu, že levice teď dostává strašně na frak. Na hraně jsme my, komunisté a padat závratnou rychlostí začínají Piráti. Vzájemně si přebíráme hlasy.
Podle mě sociální demokracie v dubnu, když na volebním sjezdu neuspělo liberálnější křídlo reprezentované Tomášem Petříčkem, propásla příležitost dát se na cestu moderní levicové strany. Nebylo opětovné zvolení řekněme konzervativního Jana Hamáčka chybou?
Já jsem vždy patřil do tábora Jana Hamáčka. Když na něco dám ruku, prostě to platí. V Náchodě to aplikuju 11 roků a funguje to. Honzovi Hamáčkovi jsem dal ruku na spolupráci a já barvy neměním. Jsem bytostně přesvědčený, že on je lepší než to, co se nabízelo. Všechno ale ukážou volby. Honza oznámil, že pokud neuspějeme, končí. Kdybychom nebyli parlamentní stranou, nebude to žádná tragédie, třeba to převezmou lidé, kteří už to byli připraveni převzít na jaře. Budeme v těžké opozici a budeme mít hromadu času přemýšlet o tom, jak dál. Zbude nám jediná výspa: poslední hejtman a pár významných starostů. Je otázka, jak se k tomu postavíme. Já rozhodně loď neopustím. Buď se s ní potopím, anebo s ní dopluju do přístavu.
Jedním z vnitrostranických třecích kamenů je vztah k Miloši Zemanovi. Jak jste na tom vy?
Jsem pyšný na to, že k hlavě státu mám pracovní i přátelský vztah. Mám dokonce tu čest si s ním tykat. Mám s ním velmi korektní vztahy, má rád úspěšné politiky a lichotí mi, že k nim počítá i mě.
Avšak právě Tomáš Petříček, ale i Michal Šmarda, Martin Netolický, Jiří Štěpán ani další vlivní členové ČSSD se kritikou Miloše Zemana vůbec netají. Vy už jste to nakousl, přesto: Neobáváte se, že toto křídlo vyčkává, jak dopadnou volby, v případě neúspěchu svrhne Hamáčka i další konzervatisty a zahájí přestavbu sociální demokracie?
To se asi s největší pravděpodobností stane. Nechci je za to kritizovat, dostanou stejnou šanci, jakou jsme dostali my. Kdyby neuspěl náš projekt, třeba to převezmou. Já stále budu sociální demokrat, starostou budu minimálně další rok a zcela určitě nebudu usilovat o nějaké čelní místo ve vedení strany. To by se ani nehodilo, přestože jsem přesvědčen o tom, že já jako Jan Birke nebudu mít špatný výsledek. Dá se očekávat, že přesně ti lidé, které jste zmiňoval, budou připraveni převzít zodpovědnost na další minimálně dva roky.
Oni na rozdíl od jiných od sociální demokracie neodcházejí...
Těm, jako jsou Pavel Švagr nebo Robin Böhnisch, to vyčítám. Když sociální demokracie byla v laufu a oni se dostali přes naše záda na významné pozice, bylo vše v pořádku. Dnes sociální demokracie leží na zemi nemocná. Proč teď z těch postů neodejdou? To by bylo frajerské. Já jsem v sociální demokracii z toho důvodu, že jí to dlužím. Díky ní jsem starostou, platím si hypotéku na dům, to ona mi pomohla.
22. srpna 2021 |
Hovoříte o vděku k sociální demokracii. Proto jste nepřijal jistou nabídku, která k vám údajně připutovala?
Nikdy neměním dres, ale vím, co naznačujete. Nabídek bylo víc, ale já jsem je s díky odmítl. Jsem srdcař, nikdy jsem neprodal zápas, nepřestoupil a nezradil. Měl jsem lukrativní nabídky, které s sebou táhly zdárnou a velmi významnou kariéru. Rozhodl jsem se jít do rizika, které spočívá v tom, že možná absolvuji první politickou prohru.
Ta prohra by ale znamenala facku, která by mohla pročistit rozjitřenou atmosféru v tradiční straně...
Souhlasím. Může to být rána, kterou někdy potřebujete i v životě. Když jsem byl zdravý, skočil jsem do ledové Metuje s otužilci, protože jsem chtěl zkusit, jaké to je. Než jsem skočil, jedno děvče mi vysvětlilo, co se bude dít s mým tělem. Ještě že mi to řeklo, protože těch 20 metrů v třístupňové vodě mě málem zabilo. Dostal jsem takovou ránu, že jsem si v momentě uvědomil, že člověk během chvíle může být mrtvý. Každý politik by měl čas od času skočit do ledové vody, aby se probral. A takovou prdu možná potřebuje i sociální demokracie.
Politici před volbami často útočí na city voličů tvrzením, že ještě nedokončili svou práci. Co váš poslanecký stůl? Je uklizený?
Ano. My poslanci v Královéhradeckém kraji jsme si vytyčili zásadní úkoly. Pavel Bělobrádek, Ivan Adamec, moje maličkost i další kolegové jsme vytvořili jakousi koalici, která tlačila dálnici D11. To se nám podařilo, ale úkolem dalšího mandátu bude úsek Jaroměř - Trutnov. Doufám, že se dá dohromady další podobně silná klika. Já a Ivan Adamec jsme byli architekty této kliky a jsem na to docela pyšný. Do zákona o liniových stavbách se mi podařilo dostat obchvat Náchoda, který je státní prioritou a jede závodní rychlostí. Dalším mým úkolem bylo propojení vodohospodářské soustavy. Máme za sebou první etapu asi za 300 milionů, na ministerstvu už leží další žádost přes půl miliardy. Třetím úkolem je zákon o dostupném bydlení.
Já jsem měl za to, že se pochlubíte hlavně úspěšným zastavením průzkumu v případě těžby břidlicových plynů...
To je vlastně pravda. Na všechno hezké se zapomíná. Břidlice je devět let stará kauza a byla jednou z prvních, kterých jsem byl aktivním účastníkem. Měl jsem proti sobě ministra životního prostředí. Byl to ohromný odpor versus obrovským finančním prostředkům velkých a silných hráčů, kteří různými sliby lámali starosty. A vidíte, teď díky tomu máme pořád skvělý zdroj pitné vody. Tam jsem si ověřil, že když jdete jako beranidlo, funguje to.
Nedá mi to, abych se nezeptal. Vy jste použil slovo klika, která vedla k výstavbě dálnice. V roce 2016 se vžil termín náchodská klika, která vedla k odstavení od moci vítěze krajských voleb. Jak to tehdy bylo doopravdy?
Víte, tohle byla má největší politická chyba, které mi je dodnes líto. Podlehl jsem tomu, že jsem ignoroval vítěze voleb a přetočil jejich výsledek. Uvědomil jsem si to příliš pozdě, když už tu rozjetou káru nešlo zastavit. Byla to má obrovská chyba a teď bych se vaším prostřednictvím chtěl omluvit lidem, kteří mi věřili. Ta chyba totiž spočívala v tom, že se do krajské vlády dostali lidé, kteří té situace zneužili. Například tehdejší náměstek pro zdravotnictví a podobné exempláře a pacienti. To mě bude strašit do konce života. Zaplatil jsem se za to. Zklamal jsem lidi, přišel o mnoho přátel. Chtěl bych vrátit čas, ale bohužel.
Vy už jste se tématu komunálních voleb dotkl, já se teď zeptám napřímo: Budete opět kandidovat?
Dobrá, řeknu to poprvé veřejně. V lednu jsem velmi vážně uvažoval o tom, že už kandidovat nebudu. Člověk má provozní slepotu, říkal jsem si, že věci, které mi dříve vadily, by možná měli řešit jiní. Ke změně názoru mne donutily některé okolnosti. Když jsem se vrátil zpět po covidu, na některých mých politických ani ne snad soupeřích v náchodském zastupitelstvu jsem viděl naději, že by město mohli převzít. A to říkám velmi diplomaticky. A pak se před námi otevřely obrovské možnosti. Je potřeba dodělat zámecký kopec. U toho bych chtěl být. Pak bychom se měli stát majiteli náchodských lázní. U toho chci být také, protože je to splnění snu. A třetí věc je obchvat. Tedy ano. Poté, co jsem zjistil, že jsem naprosto zdráv a v plné síle, rozhodl jsem se ucházet o to, abych starostou byl nadále.
