Dominantu krajiny u Vysoké nad Labem, rozhlednu Milíř stojící jižně od Hradce Králové, nechala obec loni na podzim na doporučení statika uzavřít.
Už na jaře tam totiž do dřevěných sloupů tvořících konstrukci chráněný strakapoud vykloval dutiny a v jedné z nich dokonce zahnízdil. Umožnil mu to klid před pozdním zahájení jarní sezony kvůli lockdownu.
Projektant stavby z roku 2013 nyní připravuje výměnu poškozených částí rozhledny, kterou drží tři sloupy, každý z pěti šestimetrových dílů.
 |
„Konečně jsme se dohodli se statiky a projektantem, který vypracovává projekt výměny poškozených dřevěných dílů. Z jednoho sloupu se nahradí dvě části a z druhého jedna. Naklované části se odstraní a vymění za nové,“ sdělil starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák (nestraník).
Nepochybuje, že se podaří rozhlednu otevřít na začátku jarní sezony. Oprava bude oproti předpokladům levnější, původně se dokonce hovořilo o výměně dřevěné konstrukce za kovovou.
Rozhledna má statickou rezervu
„V únoru uděláme výběrové řízení, jakmile bude vhodné počasí, poškozené díly vyměníme a v dubnu budeme moci otevřít. Kupodivu to nebude příliš drahé, i s prací bude oprava stát přibližně 200 tisíc korun. Původně jsme se obávali, že to přijde na milion, což je asi tolik, kolik si rozhledna za svou existenci vydělala. Něco jsme utratili za nátěry, ale okolo 800 tisíc korun máme ve fondu údržby,“ vyčíslil Horák.
Výhled na PolabíRozhledna na Milíři měří 31 metrů, vyhlídka je ve 27 metrech a skýtá pohled na Polabí, kterému dominuje opatovická elektrárna a zejména Kunětická hora. Konstrukci tvoří dřevo a ocel, vstupní část je z litého betonu. V základech je uloženo 300 tun betonu a 7 tun železa. |
Ani podle projektanta Roberta Pixe z firmy Archaplan by opravy neměly představovat větší komplikace:
„Není to nic dramatického. Možné napadení strakapoudem je problém všech dřevěných konstrukcí, riziko tu vždycky bude. Běžně navrtávají i fasády domů.“
„Rozhledna ovšem má čtyřicetiprocentní statickou rezervu pro případ, že by to někdo nařízl, takže větší problémy nehrozí. Jsou tam i menší díry, které zřejmě udělal na zkoušku. I pokud tam je třeba pět menších děr a jedna větší, znamená to takové zeslabení konstrukce, se kterým se musí z pohledu statiky počítat,“ uvedl projektant.
Nyní se vedení obce soustředí na to, aby se situace nemohla opakovat. Za běžných okolností by k tomu na Milíři dojít nemělo.
Biocid bude ptákům zapáchat
„Opravit to umíme, dnes už máme lepší možnosti než v době, kdy se rozhledna stavěla. Připravíme to do několika týdnů. Je to rozhledna, ne jaderná elektrárna. Řešíme i systém kontroly spár, zatékání a tak dále, aby byla jistota, že konstrukce bude mít garantovanou údržbu. Je to naše srdeční záležitost, snažíme se, aby rozhledna dobře fungovala,“ řekl Robert Pix.
„Musíme udělat opatření, aby se strakapoud nevrátil. V úvahu připadá mechanická zábrana. Hlavní částí jeho sezony je jaro, takže tam dáme nové dřevěné díly napuštěné tlakově impregnovaným prostředkem biocid, který mu bude smrdět, což by ho mělo odpudit,“ řekl starosta.
„Když zahnízdí jinde, tak už pro nás nepředstavuje nebezpečí. On tam i dříve zkoušel tesat, ale lidé ho rušili. Nevadí mu, když se chodí pod stromem, na kterém v pěti metrech tesá, ale něco jiného je, když se lidé pohybují metr od něj,“ uvedl starosta Horák.
„Loni na jaře jsme mu to ulehčili tím, že jsme otvírali až v květnu a tím mu nechali celou jarní sezonu na tesání a zahnízdění. Nechtěli jsme ho omezovat a nechali jsme ho vyvést mladé. To bylo někdy v polovině května, takže se to časově docela vhodně krylo s otevřením,“ vysvětlil starosta.
A hned připomněl, že ještě letos by mělo následovat opatření, které ptáku v návratu zabrání mechanicky: „Na podzim chceme sloupy, když to řeknu zjednodušeně, omotat drátěným pletivem, aby se ke dřevu nedostal.“
Potíž je s plísněmi, do spojů zatékalo
Práce strakapouda v covidovém období patrně pomohla ke zjištění, že osm let stará konstrukce je v místech, kde se spojují dřevěné a kovové části, napadena plísní.
„Strakapoud nám vlastně pomohl. Je možné, že kdyby nebyl covid, tak se o tom vůbec nedozvíme. Ukázal nám, že tam vyhnilá dutina už byla. Do některých spojů zatékalo, strakapoud to objevil a vlastně nám to označil. Takže další okruh zásahů se bude týkat pořádného zatěsnění všech spojů. V místě čepů, kde jsou na sebe dřevěné díly nasazeny, klempíři zhotoví takové kornouty nebo sukničky, aby mezi ně nezatékalo,“ řekl starosta.
„Strakapoud má dva důvody, proč stromy napadá. Jeden je teritoriální, kdy ťukáním do dřeva říká, že je to jeho území. To nám nevadí. On to na rozhledně provozuje už roky, dělá do dřeva nehluboké díry, které na podzim tmelíme a přetíráme,“ podotkl starosta.
„Závažnější pro nás je druhý důvod. Na jaře si totiž hledá stromy, které mu znějí dutě, a tam si dělá hnízdní dutinu. Myslím si, že kdyby tam nezatékalo, tak by si ji na rozhledně neudělal. To by mu za tu námahu nestálo,“ popsal starosta Horák.
